Praha - Miloš Zeman podepsal dodatek k Lisabonské smlouvě známý jako tzv. euroval. Učinil tak za přítomnosti předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosa při jeho návštěvě Prahy. Vyslovil se i pro hlubší integraci státu evropské sedmadvacítky a přihlásil se k tvrdému jádru EU. Barroso patřil mezi první politiky, které nová hlava státu pozvala do Prahy. Setkání má demonstrovat proměnu evropské politiky Pražského hradu po odchodu euroskeptického prezidenta Václava Klause.
„Vždy jsem zastával názor, že EU potřebuje společnou zahraniční politiku, obrannou politiku a společnou fiskální politiku včetně postupné harmonizace daňové soustavy,“ konstatoval Zeman. „Vysoce jsem ocenil nedávný projev pana předsedy Barrosa, kde se vyslovil pro budoucnost Evropské unie jako evropské federace,“ dodal s tím, že jak šéf Evropské komise, tak on sám jsou představitelé tvrdého jádra EU.
Předseda Evropské komise pozvání do Prahy ocenil. „Je důležité pochopit, že potřeba obhajovat národní zájmy není v rozporu se zájmy Evropské unie. Naše zájmy jsou společné,“ zdůraznil Barroso. „Ve 21. století, když si uvědomíme, k jakému vývoji dochází v Číně a jakou roli hrají Spojené státy, musíme si uvědomit, že země, ať už Česká republika nebo Portugalsko, nemohou mít dostatečné páky na to, aby samy ovlivnily vývoj ve světě. Společně můžeme naše zájmy prosazovat a hájit.“
Česko bylo poslední zemí EU, která euroval plně neratifikovala
Podpisu předcházelo společné vyvěšení vlajek ČR a EU. Zeman po ratifikaci upozornil na to, že Česká republika byla poslední zemí evropské sedmadvacítky, která dosud evropský stabilizační mechanismus neratifikovala. Dodal, že respektuje stanovisko obou komor parlamentu, které ho schválily ústavní většinou. Jeho předchůdce Klaus dokument podepsat odmítal, považoval ho za „zrůdnou a absurdní věc“.
„Když si dokument přečtete, zjistíte, že podpora členským zemím Evropské unie je podle této dohody vázána na jednomyslný souhlas ministrů financí,“ upozornil český prezident. „Pevně věřím, že až Česká republika v budoucnu vstoupí do eurozóny, již nebudou problémy typu Řecka a Kypru a že pomoc Evropské unie bude poskytována racionálním způsobem.“
- José Manuel Barroso: „Obě události (vlajky a podpis - pozn. red.) jsou významným signálem zapojení ČR do hlavního proudu Evropské unie.“
- Miloš Zeman: „Je to symbol našeho přihlášení se k hlavnímu proudu evropské integrace.“
Euroval, označovaný také zkratkou ESM (Evropský stabilizační mechanismus), je jedním z nástrojů pro země eurozóny, jimž má pomoci překonat ekonomickou krizi poskytováním půjček či jinými finančními operacemi. Jeho vznik dohodl summit EU v prosinci 2010. Státy eurozóny přispějí do pokladny ESM 80 miliardami eur. Dalších 620 miliard bude k dispozici na vyžádání v případě potřeby pomoci státu v krizi. Na půjčky má ESM 500 miliard eur.
První pomoc poskytl mechanismus loni v prosinci Španělsku na rekapitalizaci jeho bankovnictví. Druhou částku dostalo Španělsko letos v únoru, slíbeny má další peníze. ESM může pomáhat například poskytnutím půjčky, nakupováním dluhopisů na primárním i sekundárním trhu, poskytnutím preventivní asistence ve formě úvěrové linky či financováním rekapitalizace finančních institucí půjčkami vládám.
Barroso uvedl, že ačkoli se podařilo najít řešení kyperské bankovní krize, situace v eurozóně je stále křehká a je potřeba dokončit reformu řízení veřejných financí evropských zemí. Nad Zemanovým vstřícným postojem k EU vyjádřil potěšení. „Krása a majestátnost tohoto místa (Pražského hradu) bere návštěvníkům dech a vyvolává úvahy o minulosti a budoucnosti Evropy. Podpis evropského stabilizačního mechanismu je ukázkou spolupráce a solidarity, která je podstatná pro náš další růst,“ řekl k podpisu Barroso.
„Mechanismus je nutný pro to, abychom získali důvěru, která je důležitá pro budoucí investice. Bez důvěry nebudou investice, bez investic nebudou cesty, nebude práce,“ doplnil šéf EK.
Brusel přestěhovat do Prahy - po vzoru Karla IV.
Zeman spolu s Barrosem diskutovali o možnostech ekonomické integrace a transevropských sítích, které oba pokládají za nástroj evropského růstu. Oba politici hovořili také o čerpání evropských fondů, tématu se chce šéf Evropské komise podrobněji věnovat při schůzce s Petrem Nečasem.
Zeman rovněž Barrosovi s odvoláním na Karla IV. v žertu navrhl, že pokud by ho Brusel nudil, mohl by přesídlit s unijními institucemi do Prahy - stejně jako se za Lucemburka staly Čechy centrem Svaté říše římské. „Myslím, že by to byl jeden z našich nejtěžších úkolů,“ reagoval na nabídku stěhování s úsměvem Barroso.
Miloš Zeman: „Ač přesvědčený eurofederalista, neodpustil jsem si poznámky o některých byrokratických opatřeních Evropské unie, jako jsou úsporné žárovky, protože jsem si sám jednu instaloval na své chalupě a od té doby je tam jako v márnici.“
