Šéf VW si stěžoval u Junckera na Jourovou, odmítá její tlak na odškodnění v Evropě

Generální ředitel německé skupiny Volkswagen (VW) Matthias Müller si písemně stěžoval na českou eurokomisařku Věru Jourovou u předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera. Napsal to server Politico.eu, podle kterého ale neuspěl.

Müller se na šéfa unijní exekutivy obrátil kvůli snahám komisařky pro spravedlnost a ochranu spotřebitele, která automobilku po jejím emisním skandálu tlačí k odškodnění evropských zákazníků.

Jourová nemůže, na rozdíl od amerických úřadů, Volkswagen ke kompenzacím přímo donutit. Snaží se však najít společnou řeč s úřady na ochranu spotřebitelů v jednotlivých členských zemích EU.

Volkswagen předloni v září přiznal, že po celém světě do zhruba 11 milionů naftových automobilů instaloval software, který umožňuje manipulovat s testy emisí. V EU nyní musí svolat k opravě kolem 8,5 milionu aut.

V USA většina majitelů takových aut obdrží odškodné 5100 až 10 tisíc dolarů (zhruba 130 tisíc až 255 tisíc korun). Šéf koncernu Müller už loni uvedl, že odškodnění evropských zákazníků podle tohoto vzoru by bylo vzhledem k rozdílným právním podmínkám nepřiměřené a navíc příliš nákladné.

obrázek
Zdroj: ČT24

Juncker se eurokomisařky zastal

„Podle našeho názoru není v kompetenci komise prosazovat evropská spotřebitelská práva,“ napsal Müller 27. března Junckerovi, uvádí Politico, které se dostalo k textu dopisu i k odpovědi šéfa komise. „Komise vždy jedná v rámci své odpovědnosti,“ reagoval Juncker, jenž před odpovědí podle serveru celou věc s Jourovou konzultoval.

Juncker odmítl i Müllerovo tvrzení, že komise kompenzace opakovaně vyžaduje, přestože šéf VW se prý s Jourovou shodl na nemožnosti takového postupu. Juncker upozornil, že komisařka navrhuje dobrovolné odškodnění, které by bylo ze strany firmy gestem. „Takový krok by ukázal, že vaše společnost není lhostejná k nepříjemnostem, které zákazníkům od října 2015 způsobila,“ napsal Juncker, jenž podle Politica také Müllera ve své odpovědi vyzval, ať pokračuje v dialogu právě s Jourovou.

Jourová: Po firmě nechci peníze, ale gentlemanské gesto

V nedávném rozhovoru pro EurActiv Jourová uvedla, že po firmě nechce peníze. „Nikdy jsem se netajila tím, že beru v úvahu, že Volkswagen zaměstnává 600 tisíc lidí a že je to nejvýznamnější automobilová firma v Evropě. Není to ale primární důvod, proč jsem po ní nechtěla peníze. Nechtěla jsem je, protože nemám kompetence k tomu, jak škodu vyčíslit,“ řekla v rozhovoru. 

Jourová mj. uvedla, že právní rozbor ukázal, že byla zcela porušena pravidla na ochranu spotřebitele. „Spotřebitel byl vystaven neférové obchodní praktice a v mnoha případech, kde se v marketingových materiálech uvádělo, že se jedná o ekologicky se chovající auto, byl vystaven také zavádějící reklamě“. 

Eurokomisařka v rozhovoru pro EurActiv také řekla, že doporučovala gentlemanské gesto, kterým by mohlo být opětovné natočení garanční lhůty, aby byl motor jako nový a spotřebitel se v rámci prodloužené garanční lhůty mohl případně lépe domoci nápravy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 49 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...