Šéf VW si stěžoval u Junckera na Jourovou, odmítá její tlak na odškodnění v Evropě

Generální ředitel německé skupiny Volkswagen (VW) Matthias Müller si písemně stěžoval na českou eurokomisařku Věru Jourovou u předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera. Napsal to server Politico.eu, podle kterého ale neuspěl.

Müller se na šéfa unijní exekutivy obrátil kvůli snahám komisařky pro spravedlnost a ochranu spotřebitele, která automobilku po jejím emisním skandálu tlačí k odškodnění evropských zákazníků.

Jourová nemůže, na rozdíl od amerických úřadů, Volkswagen ke kompenzacím přímo donutit. Snaží se však najít společnou řeč s úřady na ochranu spotřebitelů v jednotlivých členských zemích EU.

Volkswagen předloni v září přiznal, že po celém světě do zhruba 11 milionů naftových automobilů instaloval software, který umožňuje manipulovat s testy emisí. V EU nyní musí svolat k opravě kolem 8,5 milionu aut.

V USA většina majitelů takových aut obdrží odškodné 5100 až 10 tisíc dolarů (zhruba 130 tisíc až 255 tisíc korun). Šéf koncernu Müller už loni uvedl, že odškodnění evropských zákazníků podle tohoto vzoru by bylo vzhledem k rozdílným právním podmínkám nepřiměřené a navíc příliš nákladné.

obrázek
Zdroj: ČT24

Juncker se eurokomisařky zastal

„Podle našeho názoru není v kompetenci komise prosazovat evropská spotřebitelská práva,“ napsal Müller 27. března Junckerovi, uvádí Politico, které se dostalo k textu dopisu i k odpovědi šéfa komise. „Komise vždy jedná v rámci své odpovědnosti,“ reagoval Juncker, jenž před odpovědí podle serveru celou věc s Jourovou konzultoval.

Juncker odmítl i Müllerovo tvrzení, že komise kompenzace opakovaně vyžaduje, přestože šéf VW se prý s Jourovou shodl na nemožnosti takového postupu. Juncker upozornil, že komisařka navrhuje dobrovolné odškodnění, které by bylo ze strany firmy gestem. „Takový krok by ukázal, že vaše společnost není lhostejná k nepříjemnostem, které zákazníkům od října 2015 způsobila,“ napsal Juncker, jenž podle Politica také Müllera ve své odpovědi vyzval, ať pokračuje v dialogu právě s Jourovou.

Jourová: Po firmě nechci peníze, ale gentlemanské gesto

V nedávném rozhovoru pro EurActiv Jourová uvedla, že po firmě nechce peníze. „Nikdy jsem se netajila tím, že beru v úvahu, že Volkswagen zaměstnává 600 tisíc lidí a že je to nejvýznamnější automobilová firma v Evropě. Není to ale primární důvod, proč jsem po ní nechtěla peníze. Nechtěla jsem je, protože nemám kompetence k tomu, jak škodu vyčíslit,“ řekla v rozhovoru. 

Jourová mj. uvedla, že právní rozbor ukázal, že byla zcela porušena pravidla na ochranu spotřebitele. „Spotřebitel byl vystaven neférové obchodní praktice a v mnoha případech, kde se v marketingových materiálech uvádělo, že se jedná o ekologicky se chovající auto, byl vystaven také zavádějící reklamě“. 

Eurokomisařka v rozhovoru pro EurActiv také řekla, že doporučovala gentlemanské gesto, kterým by mohlo být opětovné natočení garanční lhůty, aby byl motor jako nový a spotřebitel se v rámci prodloužené garanční lhůty mohl případně lépe domoci nápravy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna se mimořádně sešla kvůli otázce Babišova střetu zájmů

Poslanci na mimořádné schůzi z podnětu opozice debatují o otázce střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotacích skupině Agrofert. Opoziční poslanci budou chtít také blokovat přijetí novely, která rozvolňuje zákon o střetu zájmů politiků. Podle průběhu projednávání ve sněmovně budou zvažovat i napadnutí u Ústavního soudu. Úpravy v úterý předložila skupina koaličních poslanců, kvůli tomu odpadne běžné připomínkové řízení.
06:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 20 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
9. 6. 2026

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
9. 6. 2026

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
9. 6. 2026

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
9. 6. 2026

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026
Načítání...