Minimální mzda ještě nevychladla a levice tlačí na další zvýšení

5 minut
Další možný růst minimální mzdy rozděluje koalici
Zdroj: ČT24

Od začátku ledna se sice zvedla minimální mzda o 1100 korun na 11 tisíc měsíčně, ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) však tlačí na další růst – nejméně o dalších 500 korun. Tak, aby se více vyplatilo pracovat, než žít se sociálními dávkami. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) jakékoliv zvyšování odmítá.

Spory kvůli minimální mzdě opět rozdmýchávají napětí v koalici. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) chce navrhnout navýšení z jedenácti tisíc minimálně o pět set korun. „Tak, aby zvýšení mělo opravdu smysl,“ řekla ministryně.

Nakonec však může být návrh ministerstva práce ještě ambicióznější. Chce totiž, aby minimální mzda v příštím roce vzrostla na 40 procent té průměrné. „Zvětšuje se rozdíl mezi tím, když jde člověk pracovat za minimální mzdu, a mezi tím, když zůstává na sociálních dávkách,“ podotkla Marksová.

Její úřad předpokládá, že průměrná mzda, která se loni vyšplhala k 27 600 korunám, letos dosáhne 28 850 korun. Odhad na příští rok počítá s více než 30 tisíci. Pokud by tedy průměrná mzda rostla rychle, může zaznít z resortu práce a sociálních věcí návrh až na tisícikorunový skok.

Co se odvíjí od minimální mzdy
Zdroj: ČT24

Ministr financí Andrej Babiš nehodlá přidat ani korunu. Oponuje, že firmy by měly zvyšovat platy podle svých možností. „Nechal bych to skutečně už na nich. Navyšovali jsme minimální mzdu třikrát a myslím, že už to stačilo. Jsou některé profese, kde to může mít negativní dopad,“ řekl Babiš. 

Svaz průmyslu a dopravy se obává, zda by vyšší mzdy zvládly například textilní a oděvní firmy, bezpečnostní agentury nebo některé zemědělské obory. „Bude to dopadat na nejvíce ohrožené skupiny, tedy na lidi s nejnižší kvalifikací,“ míní Zbyněk Stanjura  z ODS.

Vývoj minimální mzdy
Zdroj: ČT24

Naopak levicová opozice další rychlé zvyšování minimální mzdy podporuje. Argumentuje mimo jiné tím, že i přes letošní zvýšení stále patří český nejnižší příjem v Evropské unii mezi ty podprůměrné. Je stále nižší než na Slovensku nebo v Polsku.

Lidovci, kteří můžou mít při konečném hlasování vlády klíčové slovo, mírné zvýšení minimální mzdy podporují. Jejich místopředseda Jan Bartošek připustil, že by mohla vzrůst o 400 až 600 korun.

  • Minimální mzda je nejnižší možná mzda, kterou je povinen zaměstnavatel v podnikatelské sféře poskytovat zaměstnanci za práci.
  • O růstu minimální mzdy rozhoduje vláda. 1. ledna 2016 vzrostla o 700 korun na 9900 korun. Letos v lednu se vyšplhala na 11 tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 11 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 18 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 18 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...