Nečas je připraven zablokovat vznik bankovního dohledu EU

Praha - Premiér Petr Nečas prohlásil, že je připraven zablokovat vznik bankovního dohledu v Evropské unii. A to v případě, pokud nebudou vyřešeny sporné návrhy ohrožující stabilitu českého systému. O bankovní unii začnou jednat představitelé členských zemí na summitu v Bruselu už zítra.

premiér Petr Nečas

„Celkem 95 procent tuzemského bankovního trhu je ovládáno zahraničními matkami. To nás musí vést k velké opatrnosti v rámci regulace. Jde o zajištění garancí pro tuzemský sektor, proto můžeme těžko souhlasit například se vzájemným půjčováním. Kdyby byla předložena bankovní unie v současné podobě, tak bychom to bezpochyby vetovali.“

Vláda považuje za nerealistické spuštění dohledového systému od ledna 2013.

Nečas: Chceme jen zajistit stabilitu domácího bankovního sektoru

Cílem vlády je podle Nečase pouze zajistit stabilitu domácího bankovního sektoru. „Patříme jen mezi tři země OECD, které nemusely dávat peníze do bank. Vklady přesahují objem úvěrů a máme kvalitní dohled,“ uvedl Nečas. Skepticky se k jednotnému dohledu v rámci EU vyjadřuje dlouhodobě i Česká národní banka.

Podle ČSSD by se mělo Česko na bankovní unii podílet

„Pokud se nebudeme účastnit na tomto procesu integrace, tak se může stát, že budeme bokem možnosti ten vývoj ovlivnit,“ tvrdí místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.

Asociace exportérů pak dnes vládu vyzvala, aby vstupu ČR do bankovní unie „všemi dostupnými prostředky“ zabránila. Podle asociace by začleněním Česka do bankovní unie mohlo být přímo ohroženo zdraví nejvýznamnějších tuzemských bank a většiny proexportně orientovaných společností v ČR. „Naše banky již jednou prošly očistnou kúrou, která stála daňové poplatníky více než 500 miliard korun. Nedopusťte, aby se tato situace s pravděpodobně ještě mnohem horšími ekonomickými dopady opakovala,“ uvedli exportéři.

Exportéři: Bankovní unie by mohla znamenat konec českého bankovnictví

Podle nich by pravomoc regulátora bankovního trhu měla dál zůstat v rukou České národní banky. Bankovní unie by podle exportérů prý mohla znamenat konec českého bankovnictví. 

„Pro Česko, které není členem eurozóny, je zapojení do těchto mechanismů velmi riskantní a může přinést jenom ztráty,“ říká Pavel Páral, šéfredaktor týdeníku Euro.

Evropská centrální banka by měla mít dohled nad všemi bankami v eurozóně a mohla by schvalovat bankovní licence, trestat banky a případně je i zavírat. „Vytvořit bankovní dohled je naší hlavní prioritou,“ prohlásil v minulosti předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Podle něj by tak byly lépe zajištěny vklady a unie by měla nástroj k odvrácení krize.

Protesty před ECB
Zdroj: Ralph Orlowski/ISIFA/Getty Images

O bankovní unii budou jednat představitelé členských zemí EU na summitu v Bruselu 18. a 19. října. Aby návrh začal platit, musí ho schválit všechny země sedmadvacítky. V zákulisí Summitu se podle odborníků budou řešit hlavně problémy Řecka a Španělska. Řekové si už výrazně utahují opasky. Španělé naopak s žádostí o finanční pomoc stále otálejí. V zájmu Německa je, aby Španělé o pomoc požádali až příští měsíc. Může se tak totiž projednat v jednom balíku s úvěrovým programem pro Řecko a záchranou Kypru. Němečtí voliči by tak podle odborníků byli shovívavější k dalším zahraničním výdajům jejich vlády.

Berlín dal už dříve najevo, že s rozšířením kontroly na všechny bankovní ústavy v měnové unii nesouhlasí. Německá kancléřka Angela Merkelová na summitu EU na konci června signalizovala, že by chtěla podřídit dozoru ECB jen 25 největších bank v eurozóně. Dohled nad všemi bankami podporuje naopak francouzský prezident François Hollande.

„Ohledně bankovní unie čekám, že dojde k velice malému pokroku. Domnívám se, že i po tomto summitu přetrvají rozpory mezi Německem na straně jedné a zbytkem ekonomik na straně druhé,“ říká hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš.

Posílení supervize, díky níž by mimo jiné měla Evropská centrální banka získat podle návrhů komise nové dozorové pravomoci nad 6 000 bankami v eurozóně, by mělo být jedním z hlavních stavebních kamenů bankovní unie. K dalším by měly patřit společný garanční systém vkladů a fond na řešení problémů bank. Návrhy, jak by měly tyto další části bankovní unie vypadat, nicméně Brusel zatím nepředstavil.

Bankovní dohled

  • Od ledna příštího roku by měl vzniknout dohled nad všemi bankami, které by požádaly o pomoc záchranný fond ESM.
  • Od července by se pak dohled rozšířil na banky, které jsou důležité pro finanční systém.
  • Zbývající banky by přešly pod dohled ECB od roku 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
před 36 mminutami

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
před 8 hhodinami

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
09:26Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
před 9 hhodinami

Část ropy uvázlé v Perském zálivu odvážejí neznámé tankery, píše Reuters

Přes Hormuzský průliv se v posledních týdnech dostává stále více tankerů s ropou. Přesný počet je však složité určit, protože záměrně vypínají sledovací systémy a plují mimo dosah satelitních sledovacích systémů. Ve své analýze to uvedla agentura Reuters, podle které jde ale i tak jen o zlomek předválečných objemů a trh se do původního stavu možná už nevrátí.
před 9 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 10 hhodinami

Sněmovna v prvním čtení podpořila návrh na znovuzavedení EET

Sněmovna v prvním čtení podpořila vládní návrh na znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET). Má začít fungovat od příštího roku. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) poslancům mimo jiné řekla, že nový systém bude jednodušší a nebude tak administrativně náročný. Předloha odolala návrhům na zamítnutí i vrácení předkladatelům, které vznesli poslanci TOP 09 a ODS. Poslanci se následně potřetí vrátili ke druhému kolu debaty o koaliční novele stavebního zákona. Jednání o tomto bodě bylo následně přerušeno do čtvrtečních ranních hodin.
včeraAktualizovánovčera v 23:14

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánovčera v 21:58
Načítání...