Nečas je připraven zablokovat vznik bankovního dohledu EU

Praha - Premiér Petr Nečas prohlásil, že je připraven zablokovat vznik bankovního dohledu v Evropské unii. A to v případě, pokud nebudou vyřešeny sporné návrhy ohrožující stabilitu českého systému. O bankovní unii začnou jednat představitelé členských zemí na summitu v Bruselu už zítra.

premiér Petr Nečas

„Celkem 95 procent tuzemského bankovního trhu je ovládáno zahraničními matkami. To nás musí vést k velké opatrnosti v rámci regulace. Jde o zajištění garancí pro tuzemský sektor, proto můžeme těžko souhlasit například se vzájemným půjčováním. Kdyby byla předložena bankovní unie v současné podobě, tak bychom to bezpochyby vetovali.“

Vláda považuje za nerealistické spuštění dohledového systému od ledna 2013.

Nečas: Chceme jen zajistit stabilitu domácího bankovního sektoru

Cílem vlády je podle Nečase pouze zajistit stabilitu domácího bankovního sektoru. „Patříme jen mezi tři země OECD, které nemusely dávat peníze do bank. Vklady přesahují objem úvěrů a máme kvalitní dohled,“ uvedl Nečas. Skepticky se k jednotnému dohledu v rámci EU vyjadřuje dlouhodobě i Česká národní banka.

Podle ČSSD by se mělo Česko na bankovní unii podílet

„Pokud se nebudeme účastnit na tomto procesu integrace, tak se může stát, že budeme bokem možnosti ten vývoj ovlivnit,“ tvrdí místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.

Asociace exportérů pak dnes vládu vyzvala, aby vstupu ČR do bankovní unie „všemi dostupnými prostředky“ zabránila. Podle asociace by začleněním Česka do bankovní unie mohlo být přímo ohroženo zdraví nejvýznamnějších tuzemských bank a většiny proexportně orientovaných společností v ČR. „Naše banky již jednou prošly očistnou kúrou, která stála daňové poplatníky více než 500 miliard korun. Nedopusťte, aby se tato situace s pravděpodobně ještě mnohem horšími ekonomickými dopady opakovala,“ uvedli exportéři.

Exportéři: Bankovní unie by mohla znamenat konec českého bankovnictví

Podle nich by pravomoc regulátora bankovního trhu měla dál zůstat v rukou České národní banky. Bankovní unie by podle exportérů prý mohla znamenat konec českého bankovnictví. 

„Pro Česko, které není členem eurozóny, je zapojení do těchto mechanismů velmi riskantní a může přinést jenom ztráty,“ říká Pavel Páral, šéfredaktor týdeníku Euro.

Evropská centrální banka by měla mít dohled nad všemi bankami v eurozóně a mohla by schvalovat bankovní licence, trestat banky a případně je i zavírat. „Vytvořit bankovní dohled je naší hlavní prioritou,“ prohlásil v minulosti předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Podle něj by tak byly lépe zajištěny vklady a unie by měla nástroj k odvrácení krize.

Protesty před ECB
Zdroj: Ralph Orlowski/ISIFA/Getty Images

O bankovní unii budou jednat představitelé členských zemí EU na summitu v Bruselu 18. a 19. října. Aby návrh začal platit, musí ho schválit všechny země sedmadvacítky. V zákulisí Summitu se podle odborníků budou řešit hlavně problémy Řecka a Španělska. Řekové si už výrazně utahují opasky. Španělé naopak s žádostí o finanční pomoc stále otálejí. V zájmu Německa je, aby Španělé o pomoc požádali až příští měsíc. Může se tak totiž projednat v jednom balíku s úvěrovým programem pro Řecko a záchranou Kypru. Němečtí voliči by tak podle odborníků byli shovívavější k dalším zahraničním výdajům jejich vlády.

Berlín dal už dříve najevo, že s rozšířením kontroly na všechny bankovní ústavy v měnové unii nesouhlasí. Německá kancléřka Angela Merkelová na summitu EU na konci června signalizovala, že by chtěla podřídit dozoru ECB jen 25 největších bank v eurozóně. Dohled nad všemi bankami podporuje naopak francouzský prezident François Hollande.

„Ohledně bankovní unie čekám, že dojde k velice malému pokroku. Domnívám se, že i po tomto summitu přetrvají rozpory mezi Německem na straně jedné a zbytkem ekonomik na straně druhé,“ říká hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš.

Posílení supervize, díky níž by mimo jiné měla Evropská centrální banka získat podle návrhů komise nové dozorové pravomoci nad 6 000 bankami v eurozóně, by mělo být jedním z hlavních stavebních kamenů bankovní unie. K dalším by měly patřit společný garanční systém vkladů a fond na řešení problémů bank. Návrhy, jak by měly tyto další části bankovní unie vypadat, nicméně Brusel zatím nepředstavil.

Bankovní dohled

  • Od ledna příštího roku by měl vzniknout dohled nad všemi bankami, které by požádaly o pomoc záchranný fond ESM.
  • Od července by se pak dohled rozšířil na banky, které jsou důležité pro finanční systém.
  • Zbývající banky by přešly pod dohled ECB od roku 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna přerušila projednávání Pavlova veta novely k rozpočtům

Sněmovna přerušila do středečního rána projednávání vládní novely k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Vládní tábor chce veto přehlasovat. Většinu jednacího dne vyplnily debaty o programu schůze. Opozice kromě sdílení výhrad k novele navrhovala řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
17:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 6 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 8 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 13 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánovčera v 18:04

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánovčera v 16:20

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánovčera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.