Kapsch má smlouvu na pokračování mýtného systému. Bude o čtvrtinu levnější než dosud

Nahrávám video

Ministerstvo dopravy v neděli uzavřelo dodatek ke smlouvě se společností Kapsch o pokračování správy mýtného systému na maximálně tři roky za 5,27 miliardy korun. Uvedli to mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold a společnosti Kapsch David Šimoník. Stát vyjednal s firmou „slevu“ 28 procent oproti současnosti. Uzavření dodatku kritizuje pravicová opozice. Podle koaliční ČSSD, která proti uzavření dodatku dříve vystupovala, jde o odpovědnost ministra dopravy Dana Ťoka.

Součástí ceny je provoz mýtných bran za čtyři miliardy korun, poskytnutí součinnosti při předávání systému novému provozovateli, nákup nových palubních jednotek a zavedení služby jednotného evropského mýta (EETS).

Podle ministra dopravy Dana Ťoka se tak prodloužením dosavadní smlouvy s firmou Kapsch na provoz mýtných bran otevře úřadu cesta k přípravě otevřené a technologicky neutrální soutěže na další správu mýtného systému. Nový dodatek má zároveň umožnit hladký přechod systému na nového provozovatele.

Rádi bychom, aby nejpozději v polovině příštího roku byla vypsána nová soutěž.
Dan Ťok

Tendr na nového provozovatele systému plánuje ministerstvo spustit napřesrok v červenci. Resort v té souvislosti nyní vybral společnost Deloitte Advisory jako projektového manažera, který bude pomáhat s přípravou soutěže na provozovatele. „Předpokládaná hodnota zakázky byla 70 milionů korun. Vítězná nabídka na úrovni 30,4 milionu korun tedy představuje významnou úsporu, kterou otevřený tendr na mýtného manažera přinesl,“ uvedlo ministerstvo.

Úkolem projektového manažera bude zpracovat tarifní politiku, podle níž se nastaví budoucí mýtné sazby. Pomůže rovněž připravit zadávací podmínky technologicky neutrální soutěže, v níž stát vybere nový mýtný systém.

Zároveň se jedná o koncepci zpoplatnění mýta, tedy zdali se bude dál platit jen na dálnicích a části silnic prvních tříd, nebo zdali se zpoplatnění pro kamiony rozšíří i na silnice nižších tříd. 

Pravice: Selhání Ťoka i obavy z arbitráží

Uzavření dodatku s firmou Kapsch se nelíbí pravicové opozici.  ODS to označila za selhání Dana Ťoka. Šéf poslaneckého klubu ODS a bývalý ministr dopravy Zbyněk Stanjura kritizuje především to, že provozovatel mýta nebyl vybrán v otevřené soutěži. „Právě otevřená soutěž měla umožnit ostatním společnostem, které elektronické mýto již jinde provozují, aby o zakázku soutěžily, a byly tedy nucené poskytnout České republice co nejvýhodnější nabídku,“ uvedl Stanjura.

„Ministr dopravy i celá vláda vystavuje zemi riziku soudů či arbitráží včetně pozastavení platnosti uzavřené smlouvy,“ reagoval šéf poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát. Podle něj tím ministerstvo dalo signál, že nejjednodušší je problém neřešit a prodlužovat stávající stav bez ohledu na ekonomické zájmy státu.

Kromě toho, že jsem poslanec, jsem i starosta. Nedokážu si představit, že bych z ruky udělal jakoukoli zakázku. Za prvé bych musel okamžitě skončit, za druhé bych pravděpodobně byl ještě ten večer vyslýchán policií a za třetí by zakázka byla zrušena.
Jan Birke
člen sněmovního podvýboru pro dopravu za ČSSD

Ministra Ťoka se naopak zastává jeho vládní kolega a šéf ANO Andrej Babiš. „My jsme zdědili smlouvu, která byla od počátku velice kontroverzní. Zápasili jsme s tím, nebylo jiné řešení,“ poznamenal Babiš. Rozhodnutí o prodloužení smlouvy se společností Kapsch je podle odborného mluvčího ČSSD pro oblast dopravy Jana Birkeho plně v kompetenci ministra dopravy a zároveň jde i o jeho odpovědnost. „Preferovali jsme soutěž. Byli jsme přesvědčeni, že bychom tím docílili větší slevy. Nicméně časová tíseň a mnohdy liknavost některých ministrů dopravy nás dostaly do této situace,“ řekl Birke.

Podle vedoucího Ústavu dopravních systémů Fakulty dopravní ČVUT v Praze Pavla Přibyla pokud není známá cílová funkce, je těžké něco měnit. „Politici dodneška nerozhodli, zda bude zavedeno takzvané evropské mýto, nebo zda bude rozšířeno mýto na silnice jiných tříd. Když není politické rozhodnutí, tak řešení, které zvolilo ministerstvo, je podle mého jediné možné a optimální i finančně,“ uvedl Přibyl.

Konečná cena za mýto může být ještě nižší

Současný kontrakt s Kapschem na provozování mýtného systému vyprší na konci letošního roku a ministerstvo dopravy nestihlo najít pokračovatele provozu v řádném výběrovém řízení. Resort proto navrhl prodloužení smlouvy s Kapschem o maximálně tři roky, aby měl čas najít nového provozovatele v otevřené soutěži. Do té se budou moci zájemci přihlásit s jakoukoliv technologií, tedy nejen s takzvaným mikrovlnným systémem, který pro výběr Česko využívá nyní. Návrh na prodloužení smlouvy, který vyvolal spor uvnitř vládní koalice, schválila vláda 11. července. 

Původně ministerstvo dopravy předpokládalo, že stát za zmíněné služby zaplatí zhruba šest miliard korun. Na samotném provozu mýta ušetří stát proti současnosti zhruba půl miliardy ročně, což odpovídá slevě 28 procent.  Výsledná cena je součtem všech poptávaných služeb v maximální výši, je však pouze na ministerstvu dopravy, v jakém objemu je bude čerpat. Konečná cena tak může být nižší.

Součástí dohody je i vyřešení sporného dodatku o stavbě nových mýtných bran na úsecích, které získají stavební povolení do roku 2017. Nově dohoda počítá s tím, že Kapsch postaví mýtné brány na dálničních úsecích, které se budou otevírat během uvedeného tříletého období.

Rovněž předpokládá součinnost Kapsche při přípravě nového tendru. Společnost tak má předat dokumentaci systému při přípravě nové soutěže. Zároveň dohoda počítá s asistencí specialistů Kapsche při předávání systému novému provozovateli vzešlému z výběrového řízení.

Prodloužení smlouvy s Kapschem bez výběrového řízení pravděpodobně napadnou společnosti, které o provoz mýtného v minulosti projevovaly zájem. Jde například o slovenského výběrčího, společnost SkyToll, která už dříve avizovala, že se kvůli prodloužení kontraktu s Kapschem obrátí na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

Ten už se smlouvou jednou zabýval, šetření ale zatím pozastavil, protože ještě nebyla dohoda s Kapschem podepsána. Podle Ťoka se úřad neobává, že by podání námitek k antimonopolnímu úřadu mohlo něco na postupu ministerstva změnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
14:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
před 3 hhodinami

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
před 20 hhodinami

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
včera v 09:00‌‌

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
27. 9. 2026Aktualizováno27. 9. 2026‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
27. 9. 2026‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.