Důvěra německých spotřebitelů je nejvýše za posledních 15 let

Spotřebitelská důvěra v Německu se v závěru léta navzdory některým negativním vlivům nečekaně zlepšila. Její ukazatel vystoupil na nejvyšší úroveň za posledních 15 let, ukázaly páteční výsledky měsíčního průzkumu společnosti GfK. Náladu spotřebitelů v největší evropské ekonomice přitom ještě před měsícem negativně ovlivnilo rozhodnutí Britů odejít z Evropské unie. Zároveň vzrostla i důvěra britských spotřebitelů.

„Zdá se, že britské rozhodnutí odejít z EU způsobilo mezi německými spotřebiteli pouze dočasnou nejistotu,“ uvedl ke zprávě pracovník GfK Rolf Bürkl. Index očekávání osobních příjmů vzrostl o více než osm bodů na 58,3 bodu a byl druhý nejvyšší v historii tohoto zjišťování. 

Index nálady německých spotřebitelů pro září stoupl na 10,2 bodu ze srpnové úrovně rovných deseti bodů a dostal se nejvýše od června 2015. Výše byl index GfK, který je založen na průzkumu mezi zhruba 2000 Němci, už jen v říjnu 2001.

Průzkum také ukazuje, že se výrazně zvýšila rovněž ochota k nákupům. Údaje GfK tak naznačují, že největší evropskou ekonomiku budou dál podporovat spotřební výdaje.

Chuť Němců nakupovat zůstává navzdory brexitu a hrozbám teroru nenarušená.
Rolf Bürkl
pracovník GfK

Podnikatelská nálada v Německu se naopak tento měsíc nečekaně zhoršila a index nálady, který měří mnichovský ústav Ifo, klesl nejníže od prosince 2014. Podnikatelé jsou po rozhodnutí Británie opustit Evropskou unii méně optimističtí a hodnotí hůře svou současnou i budoucí situaci.

Německá ekonomika loni vzrostla o 1,7 procenta. Růst tak mírně zrychlil z předloňských 1,6 procenta a dosáhl nejprudšího tempa za poslední čtyři roky. Německá vláda v dubnu předpověděla, že letos by tempo hospodářského růstu mělo zůstat na loňské úrovni, odhad růstu na příští rok ale snížila na 1,5 procenta z dříve předpokládaných 1,8 procenta.

Zlepšuje se i nálada Britů

Důvěra britských spotřebitelů se tento měsíc oživila z propadu, který zaznamenala po červnovém referendu o odchodu z Evropské unie. Její index vzrostl nejvíce za 3,5 roku a smazal zhruba polovinu červencové ztráty. Ukázaly to páteční výsledky průzkumu agentury YouGov a Střediska pro výzkum ekonomiky a podnikání (CEBR). Podle zprávy statistiků ze stejného dne pak rostlo  britské hospodářství v době před červnovým hlasováním, ve druhém čtvrtletí, nejrychlejším tempem od roku 1999. 

Index YouGov/CEBR vzrostl za srpen o 3,2 bodu na 109,8 bodu a zaznamenal nejvýraznější nárůst od února 2013.

Zlepšení spotřebitelské důvěry následuje po příznivých zprávách z dalších oblastí ekonomiky a poněkud podkopává argumenty těch, kteří po hlasování o brexitu předpovídali okamžitou hospodářskou katastrofu.
Scott Corfe
ředitel Střediska pro výzkum ekonomiky a podnikání (CEBR)

Příští rok by však podle Corfea mohli spotřebitelé začít pociťovat dopad poklesu britské libry, jejíž kurz ztratil v reakci na výsledek referenda přes deset procent.

Spotřebitelské výdaje byly hlavním tahounem silného růstu britské ekonomiky posledních tří let. Tyto výdaje zůstaly vysoké i po červnovém referendu, jak ukázaly údaje, podle nichž britské maloobchodní tržby rostly minulý měsíc nejvyšším červencovým tempem za 14 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
před 2 hhodinami

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
11:03Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
včeraAktualizovánovčera v 15:55‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
včeraAktualizovánovčera v 14:03‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
včera v 08:00‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.