Nových firem v Česku přibývá, nejvíce jich je v Praze

5 minut
Bisnode: Počet firem roste
Zdroj: ČT24

Nové firmy v Česku stále přibývají nebývalým tempem, a pokud tento trend vydrží i v druhé polovině roku, vznikne jich letos nejvíc za posledních devět let. Počet nových firem by tak mohl přesáhnout rekordní předkrizový rok 2007. V prvním pololetí bylo založeno více než 13 tisíc společností, celkový počet firem v Česku dosáhl téměř 441 tisíc. Informace vyplývají z databází a výpočtů poradenské společnosti Bisnode.

Za prvních šest měsíců letošního roku bylo v České republice zaregistrováno 13 731 nových firem, což je téměř o dvě procenta - přesně o 245 firem více než ve stejném období roku 2015. V roce 2015 přitom vzniklo nejvíc společností od roku 2007.

„Za předpokladu, že nové firmy budou přibývat stejně rychle i ve druhém pololetí, bude překonán rekordní rok 2015,“ zhodnotila statistiky analytička Bisnode Petra Štěpánová s tím, že enormní zájem o nové podnikání souvisí s příznivým vývojem tuzemské ekonomiky.

  • 2016 – 13 731 
  • 2015 – 26 953
  • 2014 – 24 870
  • 2013 – 22 845
  • 2012 – 22 454
  • 2011 – 22 333
  • 2010 – 23 634
  • Statistika zahrnuje jen „kapitálové“ společnosti, tj. společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti, nikoliv například komanditní společnosti nebo společenství vlastníků apod.

Do základního kapitálu nových firem v prvním pololetí 2016 podnikatelé investovali 9,4 miliardy korun, o 2,1 miliardy více než ve srovnatelném období loňského roku. Tři čtvrtiny z celkového objemu bylo upsáno v základním jmění akciových společností.

Z 440 910 firem je 25 703 (5,8 procent) akciových společností a 415 207 (94,2 procent) společností s ručením omezeným. „Podíl akciových společností na podnikatelské základně dlouhodobě klesá, a tento trend pokračoval i v první polovině roku 2016. Klesající zájem podnikatelů o akciové společnosti souvisí se zákazem anonymních akcií a vyšší kapitálovou náročností při založení firmy,“ řekla Štěpánová.

Nejméně nových firem vzniká v Karlovarském kraji

Nejvíce firem, které byly založeny v první polovině roku 2016, má registrované sídlo v Praze, více než 44 procent. „Pražskou adresu pro své podnikání zvolilo 68 % akciových společností a 42 % společností s ručením omezeným, jež letos vznikly,“ upřesnila analytička Bisnode.

Z regionálního pohledu za hlavním městem následuje Jihomoravský (12,7 procent) a Moravskoslezský kraj (8,9 procent). Na opačném konci žebříčku je Karlovarský kraj.

„Nejvíce firem dlouhodobě vzniká v okolí nejvýznamnějších metropolí jako je Praha, Brno a Ostrava, kde existuje největší prostor pro nové podnikatelské příležitosti, naopak nejméně nových podnikatelských subjektů je dlouhodobě registrováno v Karlovarském kraji,“ uzavřela Štěpánová. 

  • Jihočeský kraj
    463 společností
    z celkového počtu 3,49 procent
  • Jihomoravský kraj
    1680 společností
    z celkového počtu 12,65 procent
  • Karlovarský kraj
    205 společností
    z celkového počtu 1,54 procent
  • Královéhradecký kraj
    335 společností
    z celkového počtu 2,52 procent
  • Liberecký kraj
    310 společností
    z celkového počtu 2,33 procent
  • Moravskoslezský kraj
    1178 společností
    z celkového počtu 8,87 procent
  • Olomoucký kraj
    467 společností
    z celkového počtu 3,52 procent
  • Pardubický kraj
    330 společností
    z celkového počtu 2,49 procent
  • Plzeňský kraj
    454 společností
    z celkového počtu 3,42 procent
  • Praha
    5949 společností
    z celkového počtu 44,80 procent
  • Středočeský kraj
    916 společností
    z celkového počtu 6,90 procent
  • Ústecký kraj
    435 společností
    z celkového počtu 3,28 procent
  • Vysočina
    252 společností
    z celkového počtu 1,90 procent
  • Zlínský kraj
    391 společností
    z celkového počtu 2,94 procent
  • neurčeno
    366 společností
    z celkového počtu 2,76 procent
  • Statistika zahrnuje jen „kapitálové“ společnosti, tj. společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti, nikoliv například komanditní společnosti nebo společenství vlastníků apod.

Michal Řičař ze společnosti Bisnode popsal, jaký druh firem nejvíce vzniká. „Hodně to záleží na tom, jak funguje ekonomika. Hodně je to závislé na Německu, skloňovala se i Británie a Slovensko. Hodně firem vzniká i zaniká v sekci obchodu. Ale například ve stavebnictví nebo energetice to tak veselé není,“ řekl a dodal, že zda bude toto tempo vzniku firem pokračovat neví. „Trend by měl pokračovat, je ale otázkou, zda je to udržitelné. Tak jak my rosteme, tak je to dotováno tím, jak banky berou přístup ke kapitalizaci. Je těžké do předjímat,“ popsal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...