Průměrná nominální měsíční mzda činila ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku 28 152 korun. Uvedl to Český statistický úřad. Meziroční růst dosáhnul 3,9 %. Zmíněná hodnota tak byla vesměs v souladu s očekáváním trhu.
Statistický úřad uvedl, že průměrná hrubá měsíční mzda v Česku loni v posledním čtvrtletí stoupla meziročně o 1046 Kč na 28 152 korun. Růst o 3,9 procenta je nejrychlejší nominální růst od roku 2009. Reálně, po odečtení inflace, mzda vzrostla o 3,8 procenta.
Průměrný výdělek za celý rok činil 26 467 korun, zvýšil se tak meziročně o 860 korun, uvedl úřad. Podle analytika ČSOB Petra Dufka tak mzda dosáhla v přepočtu asi 970 eur. Český průměr tedy podle něj odpovídá přibližně 27 procent průměru německého. Tuzemská mzda v eurech i nadále zůstává pod úrovní roku 2012, podotkl.
V souladu s očekáváním
Hodnota průměrné mzdy byla vesměs v souladu s očekávání trhu a pouze nepatrně pod odhadem České národní banky z její poslední prognózy (4,3 procenta), uvedl hlavní ekonom ING pro ČR Jakub Seidler.
Poslední čtvrtletí roku 2015 podle něho naznačuje, že příznivý ekonomický růst a pokles nezaměstnanosti se stále více promítají ve mzdovém vývoji. A zároveň s tím ve snaze firem si udržet nebo na pracovním trhu získat vhodnou pracovní sílu. Míra nezaměstnanosti se totiž podle ekonoma již dostává k tak nízkým úrovním, že začíná být v některých oborech problém na trhu práce získat vhodné zaměstnance.
Zaměstnavatelé musí sáhnout hlouběji do kapsy
Vzhledem k pokračující příznivé ekonomické aktivitě a poklesu nezaměstnanosti Seidler předpokládá, že mzdy budou v průběhu letošního roku dále růst a za celý rok 2016 zrychlí o 4,3 procenta.
Ekonom Komerční banky Viktor Zeisel připomněl, že na mzdu v posledním čtvrtletí měly vliv i výplaty odměn a bonusů na konci roku. Také on však letos očekává další růst mezd. A to i přesto, že pokles míry nezaměstnanosti, která je hlavním tlakem na mzdy, již nebude tak dramatický. Zaměstnavatelé tedy budou muset zvýšit odměny svým zaměstnancům, aby si je udrželi, případně nabízet vyšší mzdy novým zaměstnancům, domnívá se Zeisel.
Analytik Generali Investments Radomír Jáč poznamenal, že ve směru růstu jsou karty rozdány také u mezd ve veřejném sektoru, kde je jejich navyšování v rukou vlády.
Potěšení pro centrální banku
Rychlý růst mezd, jenž přidělává vrásky zaměstnavatelům, těší naopak Českou národní banku, uvedl analytik skupiny Roklen Lukáš Kovanda. Z jejího hlediska je svižný růst mezd tolik kýženým zásadním zdrojem inflačních tlaků. Pravděpodobnost zavedení negativních úrokových sazeb, poslední dobou diskutovaného opatření v rámci boje ČNB s deflačními tlaky, tak po zveřejnění mzdového vývoje poklesla, odhadl.
I když mzdy rostou svižně, česká ekonomika je přece jen rychlejší (za loňský rok o 4,3 procenta). Podle předáka odborové konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly jsou hlavním důvodem zaměstnavatelé. „Místo aby mysleli na Českou republiku, myslí jen na velké zisky, které v ČR neskončí. Firmy na to mají, jsou schopny mzdy vyplácet,“ řekl Středula.
Od průměru k realitě
Z údajů statistického úřadu vyplývá, nakolik medián mezd (23 745 korun) zaostává za průměrnou mzdou (28 152), která bývá ovlivněna extrémními hodnotami. Medián na rozdíl od průměrné mzdy ukazuje „mzdu uprostřed“ - polovina lidí tedy bere plat nižší než medián, druhá polovina má plat vyšší. Medián tak lépe ukazuje, jak vypadá běžný příjem spotřebitele.
Podle Dufka je příznivou zprávou to, že nejenom průměr, na který nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců, ale i medián mezd zrychlil. Proti stejnému období roku 2014 tak byl vyšší o 5,4 procenta, tedy o 1206 korun.
U mužů byla tato střední mzda 26 156 korun, u žen byla o 5090 korun nižší. Osmdesát procent zaměstnanců podle ČSÚ mělo v loňském čtvrtletí výdělek mezi 11 226 a 45 830 korunami.
Rozdíl mezi odvětvími se zmenšoval
V loňském roce se mimo jiné stíral rozdíl mezi chudými a bohatými odvětvími. I když jsou mzdy v informačních a komunikačních činnostech či v peněžnictví a pojišťovnictví stále vysoké, meziroční růst byl podprůměrný. Konkrétně 2,1 procenta v prvně jmenovaném, respektive 1,1 procenta v druhém.
„Naopak nejrychleji rostly nejnižší průměrné mzdy, a to v ubytování, stravování a pohostinství (o 6,6 %) a v administrativních a podpůrných činnostech (o 4,0 %),“ upřesnil Dalibor Holý z Českého statistického úřadu.
Jediným odvětvím, kde loni ve čtvrtém čtvrtletí mzdy meziročně klesly, bylo zemědělství, lesnictví a rybářství - na 23 965 korun z 24 039 korun.
Rekordní hodnoty na trhu práce
Výsledky statistik za 4. čtvrtletí a celý rok 2015 ukazují na jistý vrchol na českém trhu práce, uvedl Holý. Zmínil rekordní hodnoty míry zaměstnanosti (70,8 procenta, nejvyšší úroveň za období samostatné České republiky), přičemž zároveň míra nezaměstnanosti poklesla na úroveň blízkou nejnižším hodnotám předkrizového období roku 2008.
Celoroční nominální růst průměrné mzdy (3,4 procenta) byl loni navíc konfrontován s jen minimálním zvyšováním spotřebitelských cen (inflace činila 0,3 procenta). To vedlo k výraznému zvyšování reálné kupní síly mezd o 3,1 procenta za celý rok, což byla nejvyšší hodnota od roku 2007.
Statistik upozornil také na to, že od počátku století rostly výdělky stále méně, v letech 2012 a 2013 dokonce došlo k jejich reálnému poklesu. Tento nepříznivý vývoj byl zvrácen v roce 2014. V průběhu loňského roku se pak reálná kupní síla výdělků dostala nad úroveň roku 2011.
