Rating může spadnout až patnácti zemím eurozóny

Londýn/New York – Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's varovala 15 zemí eurozóny, že by jim kvůli dluhové krizi mohla snížit rating. Německu, Rakousku, Belgii, Finsku, Nizozemsku a Lucembursku hrozí v rámci bezprecedentního hromadného snížení ratingových známek degradace o jeden stupeň, ostatním zemím, včetně Francie, dokonce o dva. Varování se netýká Řecka, jehož rating už je ve spekulativním pásmu, ani Kypru, jehož rating agentura začala prověřovat už dříve. Plán řešení evropské dluhové krize, který prosazují Německo a Francie, by ale mohl podle slovenského ministra financí avizovanému snížení ratingu členských zemí zabránit. Akcie na burzách v západní Evropě i v Japonsku zahájily dnešní obchodování poklesem.

„Většině z těch 15 zemí S&P rating opravdu sníží – možná s výjimkou Německa. Evropské státy pak budou muset ještě víc šetřit,“ míní vedoucí ředitel Lyncean Holdings Francis Lun. „Upřímně řečeno, trh už ztratil důvěru v to, že by Evropská unie krizi vyřešila. Investoři si myslí, že bude v recesi déle,“ dodal Lun. „To, jak se ratingové agentury chovají, je jejich zodpovědnost. Já si myslím, že důvěru znovu získáme,“ prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová.

Moritz Krämer, šéf divize evropských ratingů, Standard & Poor's

„Pravděpodobnost, že eurozóna spadne do recese, je 40 procent. Finanční krize, kterou teď sledujeme, už není problémem jednotlivých zemí na okraji eurozóny. Rozšířila se i do klíčových států.“

Evropská unie
Zdroj: ISIFA/EPA/ANDREW GOMBERT

S&P přeřadila ratingy zemí eurozóny do režimu pozorování s negativním výhledem, a to kvůli systémovému tlaku, jemuž eurozóna čelí v souvislosti s dluhovou krizí. Tento tlak vytváří několik vzájemně provázaných faktorů – jednak trhy požadují vyšší rizikovou prémii u státních dluhopisů, než by odpovídalo ratingu zemí; dále mezi evropskými politiky panují rozpory ohledně řešení krize a v neposlední řadě narůstá riziko hospodářské recese v eurozóně jako celku.

„Jsme toho názoru, že slabý pokrok, jehož ve snaze zabránit dalšímu šíření finanční krize evropští lídři prozatím dosáhli, může být odrazem strukturálních nedostatků v rozhodovacím procesu v zemích eurozóny a Evropské unie,“ píše se ve zprávě agentury.

Christopher Sims, ekonom, držitel Nobelovy ceny za ekonomii:

„Pokud se systém nezmění tak, aby v něm existoval věřitel poslední záchrany a dluhopis, který by nebyl vystaven riziku bankrotu, tak si země uvědomí, že jim euro tolik nedává, a mohou se rozhodnout ho opustit.“

Na chystaný krok ratingové agentury jako první upozornil ekonomický list Financial Times. S&P známky sníží v případě, že revize úvěrových ratingů její experty nepřesvědčí, že si evropské země stále zaslouží hodnocení na současném stupni. Pokud by S&P ratingové známky opravdu snížila, patrně by to bylo do tří měsíců.

Varování platí i pro Slováky

Mezi zeměmi, kterým hrozí snížení úvěrového ratingu, je i Slovensko, neboť i to je členem eurozóny. Země má nyní u S&P hlavní rating na stupni A plus. „Umístění ratingu Slovenska do režimu pozorování vyvolalo naše obavy z potenciálního dopadu, které na Slovensko mohou mít prohlubující se politické, finanční a měnové problémy v rámci Evropské hospodářské a měnové unie,“ uvedla agentura. Podobným zdůvodněním ale doprovodila zprávu k většině dalších zemí eurozóny.

Finanční trhy byly částečně připraveny na případné snížení ratingu Francie, i když i to by patrně způsobilo problémy. Málokdo ale čekal, že o nejvyšší rating AAA by mohlo přijít i Německo. „Standard “superbezpečné„ ekonomiky se posunul někam jinam a Německo je bezpochyby daleko rizikovější zemí než před dvěma třemi lety,“ myslí si analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta.

Hromadné snížení ratingových známek by bylo naprosto bezprecedentním krokem. „Pokud bude ten návrh přijat, a já si myslím, že přijat bude, pak by to měl být dostatečný signál,“ řekl slovenský ministr financí Ivan Mikloš k plánu zástupců Francie a Německa. V pondělí spolu jednali prezident Nicolas Sarkozy a kancléřka Angela Merkelová, kteří mimo jiné podporují centralizaci rozpočtů a chtějí prosadit změnu smlouvy o Evropské unii. Za klíčové však považují zpřísnění rozpočtové disciplíny.

Zasáhnou nižší ratingy okolních zemí i českou ekonomiku?

Pokud Standard & Poor's rating u některých zemí opravdu sníží, mohlo by to zasáhnout i Česko. Tuzemská ekonomika je totiž zhruba z 80 procent závislá na vývozu do Evropské unie.

Problémy by mohly mít i banky. „Velká část našeho bankovního systému je zapojena do střední a východní Evropy a má rakouské akcionáře,“ říká ředitel pražské kanceláře Roland Berger Constantin Kinsky.

S&P uvažuje také o snížení ratingu záchranného fondu EFSF 

S&P uvažuje také o snížení nejvyššího ratingu Evropského fondu finanční stability (EFSF). Učinila by tak v případě snížení ratingů zemí se známkou AAA, před nímž varovala v pondělí. Agentura uvedla, že zařadila rating EFSF do režimu pozorování s negativním výhledem. Dodala, že rating EFSF by z nejvyšší úrovně AAA mohla snížit o jeden nebo dva stupně.

Eura
Zdroj: ISIFA/ Rex Features

Režim pozorování s negativním výhledem znamená, že agentura zahájí proces revize ratingových známek. Zda je nutné ratingy snížit, by měla agentura oznámit nejpozději do tří měsíců. Agentura podle FT vládám zmíněných šesti zemí oznámila, že revizi zahájí „co nejdříve“ po klíčovém summitu lídrů eurozóny, který bude na konci tohoto týdne.

Varování mírně oslabilo akcie

Panevropský index FTSEurofirst 300 zhruba hodinu po zahájení obchodování ztrácel asi 0,3 procenta a pohyboval se v blízkosti 990 bodů. Během úvodních minut obchodování ztrácely hlavně banky, jejichž akcie v poslední době výrazně kolísají. Index FTSEurofirst 300 v závěru rozkolísaného a slabého obchodování klesl o 0,2 procenta na 991,60 bodu. Od konce listopadu díky nadějím na rýsující se řešení dluhové krize posílil o více než 11 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
11:03Aktualizovánopřed 50 mminutami

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
včeraAktualizovánovčera v 15:55

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
včeraAktualizovánovčera v 14:03

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
včera v 08:00

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026

VideoÚspora tří miliard je dílčí úspěch, říká k rozpočtu Doležal. Svobodová: Je to výsměch

Vláda po jednání v koalici schválila nový návrh státního rozpočtu. Deficit se oproti původnímu návrhu snížil o tři miliardy na 386 miliard. I tak je ale druhý nejhlubší za dobu samostatného Česka. „Tři miliardy jsou malý dílčí úspěch, za velký úspěch bych to nepovažoval,“ sdělil poslanec Tomáš Doležal (SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Podle poslankyně Jany Murové (ANO) by pro větší změny bylo potřeba změnit legislativu, a to vyžaduje čas. Poslankyně Vendula Svobodová (Piráti) věřila, že se úspor najde více. „Tři miliardy je ostuda, je to výsměch, nepřináší to vůbec nic,“ říká. Poslanec Michal Kučera (TOP 09) zdůraznil, že konsolidovat by měla vláda už v prvním roce vládnutí.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.