Praha – Radek Šnábl je nepochybně ekonomicky zdatný muž. Ve svých čtyřiceti letech už dokázal vydělat zhruba padesát milionů korun. Výše jeho majetku ho tak určitě řadí k nejbohatším úředníkům u nás. Otázka je, zda svůj majetek vydělal přesto, nebo právě proto, že dlouhá léta působí ve státních službách. Na ministerstvu financí totiž řeší miliardové arbitráže. A fakt, že byl odsouzený za daňový podvod, jeho nadřízeným včetně ministra financí Miroslava Kalouska nikterak nevadí.
Expert na arbitráže Radek Šnábl má pohádkový majetek
Radek Šnábl není v České republice zcela neznámou osobou. Patřil totiž do trojice podnikatelů, kteří v roce 1999 podle soudu podvedli stát. Nechali si vrátit pět a půl milionu korun jako daň z přidané hodnoty za fiktivní obchod spočívající ve vývozu hracích automatů do Arménie, který se ale neuskutečnil. Druhý pokus, kdy chtěli získat sedm milionů, už nevyšel a podnikatelé byli odsouzeni.
Šnábl ale nebyl jen tak nějaký podnikatel, protože byl také poradcem několika ministrů a vysokým státním úředníkem. Jeho jméno figuruje například v arbitráži České republiky s japonskou investiční bankou Nomura, která se cítila být poškozena tím, že Česká národní banka uvalila v roce 2000 na IPB nucenou správu. Nomura tehdy žádala miliardovou náhradu a tomu se vláda a centrální banka postavily a žádaly náhradu od Nomury pro Česko. Rok po pádu IPB se ale ministrem financí stal Jiří Rusnok, jehož poradcem byl Radek Šnábl, a Česko otočilo.Definitivní dohodu o vyrovnání s Nomurou pak podepsal jeden z Rusnokových nástupců ve funkci ministra financí Vlastimil Tlustý. I jeho poradcem byl Šnábl.
Reportéři ČT (zdroj: ČT24)
Jak je možné z platu úředníka pořídit majetek za 50 milionů korun?
Zajímavé je nyní to, že počínaje rokem 2002, tedy v době, kdy Šnábl působil jako poradce ministrů a státní úředník, získal rozsáhlý majetek. Podle výpisů z katastru nemovitostí a kupních smluv postupně nakoupil sto čtyřicet pozemků v okrese Praha-východ o celkové rozloze pětapadesáti hektarů, což odpovídá například ploše devíti strahovských stadionů.
Radek Šnábl, poradce ministra financí
„Když se koukáme na ten majetek, tak se mi třeba stalo, že pole, které jsem koupil za korunu, se změnilo na dvacet stavebních parcel. Celý jeden katastr, který jsem koupil, tak se nikoliv mým rozhodnutím změnil na pískovnu… Řekněme, že to prodáte za deset, patnáct milionů korun, to je klidně možné, a já to koupil za korunu před sedmi, osmi roky.“
Podle Šnáblových slov pozemky, které mají nyní několikamilionovou hodnotu, nekupoval kvůli spekulaci, ale kvůli koním. Od roku 2003 má totiž také hřebčín s anglickými plnokrevníky. Pozemky poradce ministra financí ale neslouží jen koním, Šnábl je i majitelem stáda hovězího dobytka. V neposlední řadě si pořídil i rodinný domek, za nějž celkem zaplatil pět milionů korun. Majetek, o kterém je tedy řeč, shromažďuje Radek Šnábl od té doby, co začal nejprve jako externí poradce politiků pracovat pro stát. Celkově je tedy hodnota majetku zhruba padesát milionů korun. „Já si myslím, že je to někde mezi čtyřiceti, padesáti miliony korun, to je takový fér odhad.“
Reportéři ČT se tedy zajímali, kde tyto peníze Šnábl získal. Při pohledu do obchodního rejstříku na ekonomické výsledky čtyř firem, ve kterých Šnábl podnikal či dosud podniká, ale zjistili, že tyto firmy tam účetní informace nemají. Takže odtud není možné zjistit, jestli si Radek Šnábl mohl na svůj majetek vydělat podnikáním. Navíc to znamená, že úředník ministerstva financí porušuje zákon. O podnikání Šnábla je tak jisté jen to, že za ně byl odsouzen. V pátrání po finančních zdrojích se ale nedozvíme nic ani z majetkového přiznání. „Co se týká majetkového přiznání, tak on ho neměl povinnost dávat, takže to ani nedával,“ říká mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.
Od ministerstva financí se nakonec reportéři ČT dozvěděli aspoň to, jaké příjmy měl Radek Šnábl tam. Z toho vychází, že si na ministerstvu mohl za sedm let, co tam působí jako poradce a ředitel odboru, vydělat maximálně asi pět milionů korun hrubého. Navíc podle Jakoba je pro ministerstvo klíčové, že se jeho majetek nijak výrazně neměnil poté, co nastoupil interně v roce 2006 na ministerstvo financí.
Šnáblův utajovaný problém se zákonem se provalil až v létě 2009
„Myslím, že Radku Šnáblovi se podařilo dlouhou dobu, překvapivě dlouhou dobu na české poměry, to svoje odsouzení vůbec utajit,“ konstatuje novinář Jan Macháček. Šnáblův dlouho utajovaný problém se zákonem se totiž provalil až v létě 2009. A tak trestně stíhaný úředník dokonce povýšil na ředitele mezinárodněprávního odboru ministerstva financí s desítkami podřízených a řešil kauzy, ve kterých se hrálo o státní miliardy. „Můžu zodpovědně říct, že jsem přesvědčený, že jsem se spolupodílel na záchraně minimálně sta miliard korun v průběhu posledních šesti let,“ tvrdí Šnábl.
Miroslav Kalousek, ministr financí
„Alibističtí a nestateční mopslíci, kteří to dělali před Šnáblem, sice asi neměli žádný problém s trestním právem, ale prohrávali zbytečně jednu arbitráž za druhou. Já jsem v podobě ředitele Šnábla měl dobrmana.“
Podle služebního zákona pro státní zaměstnance by ale Šnábl měl po pravomocném odsouzení za úmyslný trestný čin ministerstvo okamžitě opustit. Ale nemusí, protože poslanci tento zákon sice schválili už před devíti lety, ale dodnes se nedohodli, od kdy bude platit, tedy neplatí. Radek Šnábl tak přišel jen o bezpečnostní prověrku. Mluvčí ministerstva financí Jakob však potvrdil, že Šnábl podal rezignaci, ale byl přemluven ministrem financí, aby zůstal.
„Já myslím, že je to speciální situace, ale myslím si, že zaprvé Radek Šnábl je mimořádně schopný člověk, který má výsledky pohledem arbitráží, zadruhé, že skutečně to, kdyby odešel a šel pracovat pro protistrany, které mu nabízely hory doly, by bylo mimořádně negativní pro Českou republiku,“ dodává mluvčí ministerstva financí Jakob.
Ilustrační foto