Na státu vydělávají miliardy, kdo za nimi stojí, nikdo netuší

Praha – Šestnáct firem získalo v posledních třech letech veřejné zakázky za víc než 18 miliard korun. Všechny spojuje jedna věc – neprůhledná vlastnická struktura. Takzvané akcie na majitele společnostem umožňují nezveřejňovat jména svých vlastníků. Existují po celém světě. Česká republika je však mezi vyspělými státy zřejmě jediná, kde firmy s akciemi na majitele fungují bez regulace. Díky tomu můžou na veřejných zakázkách teoreticky profitovat i politici a státní úředníci, kteří o jejich přidělování sami rozhodují. Píší o tom Hospodářské noviny.

Podle unikátní statistiky zpracované protikorupční platformou zIndex dostaly jen v loňském roce firmy s anonymními majiteli dohromady 330 veřejných zakázek v hodnotě zhruba 8,1 miliardy korun. V roce 2009 to bylo 372 tendrů za devět miliard a rok předtím 313 zakázek v objemu 7,4 miliardy korun.

Nejvíc peněz k firmám s listinnými akciemi na majitele přitom šlo od Lesů ČR, Ředitelství silnic a dálnic a ČD Cargo následované Ústeckým krajem. Hodnota jimi zadaných tendrů pro firmy s anonymním vlastníkem se pohybovala od 3,9 miliardy korun po 1,4 miliardy. Pozadu ale nezůstala ani ministerstva obrany a financí, hlavní město Praha, státní podnik Povodí Labe, města Vrchlabí a Trutnov a České dráhy.

Nahrávám video

Mezi zmíněnou šestnáctkou firem, které v posledních letech vydělaly dohromady 18,2 miliardy korun na veřejných zakázkách, jsou například stavební EDS Holding, firma BAK, firma bez zaměstnanců Kardioport, Herkul, Financial Found nebo CE Wood. Většinu těchto zakázek přitom realizovaly v regionech. „Nejen v Praze, nejen na ministerstvech se točí velké peníze. ProMoPro nebo Opencard byly vidět – týkaly se totiž špičkových politiků. Jak ale nakládají s penězi obce nebo kraje, je známo podstatně méně,“ říká k tomu Jiří Skuhrovec ze zIndexu.

Kostarika, Nauru a Česká republika …

Listinné akcie na majitele umožňují skutečným vlastníkům firem zůstat v anonymitě. V České republice přitom nejsou žádnou výjimkou. Podle analýzy České kapitálové informační agentury (ČEKIA) z konce loňského roku má tyto akcie více než polovina tuzemských akciových společností.

Jiří Skuhrovec, člen výzkumného týmu zIndex:

„Je docela dobře možné, že polovina firem na našem seznamu jsou zcela férové firmy, které vítězí legitimně, protože mají nejlepší nabídky. Na druhou stranu u nich a priori vzniká podezření právě proto, že mají netransparentní majetkovou strukturu a nikdo nemůže vědět, jestli náhodou v nich nesedí ten který politik, a nejenom s podílem jedno nebo dvě procenta, on tam koneckonců může sedět i s podílem padesát procent.“

Podobně jako v Česku fungují nezaknihované akcie na majitele bez regulace v zemích, jako je Kostarika, Nauru, Vanutu nebo Marshallovy ostrovy. „Mezi rozvinutými zeměmi je však náš systém neprůhledný vskutku unikátně,“ podotýká Skuhrovec. Dokonce i Panama nedávno na nátlaku OECD akcie na majitele omezila.

V Česku má situaci kolem zakázek pro firmy s neprůhlednou vlastnickou strukturou pomoci řešit nový zákon o veřejných zakázkách, který dnes schválila vláda. Účastníci tendrů by podle něj měli povinně zveřejňovat jména svých vlastníků. Podle odborníků je ale taková úprava nedostatečná. „Problém je v tom, že i přesto, že dodavatel tyto informace sdělí, stále nebude možnost kontrolovat, jestli jsou akcionáři, kteří budou uvedeni v nabídce, skutečně aktuálními majiteli,“ upozorňuje Martin Kameník z nevládní organizace Oživení.

Kdo rozdává zakázky firmám s akciemi na majitele:

  • Lesy ČR (3,9 miliardy)
  • Ředitelství silnic a dálnic (2,7 miliardy)
  • ČD Cargo (1,7 miliardy)
  • Ústecký kraj (1,4 miliardy)
  • Ministerstvo obrany (881 milionů)
  • Ministerstvo financí (689 milionů)
  • Hlavní město Praha (609 milionů)
  • Povodí Labe, státní podnik (530 milionů)
  • Město Vrchlabí (530 milionů)
  • Město Trutnov (508 milionů)
  • České dráhy (485 milionů)
  • Vodovody a kanalizace Trutnov (464 milionů)
  • IKEM (459 milionů)
  • Správa a údržba silnic Ústeckého kraje (375 milionů)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 12 hhodinami

Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur za přístup k fotkám uživatelů

Italský úřad pro ochranu osobních údajů vyměřil americké technologické společnosti Meta Platforms pokutu 805 milionů eur (19,7 miliardy korun) za přístup k videím a fotografiím uživatelů systému Android bez jejich výslovného souhlasu. Úřad pokutu uložil za funkci přítomnou v aplikaci pro používání sociální sítě Facebook. Firma podle agentury Reuters uvedla, že se odvolá.
14. 11. 2026Aktualizováno14. 11. 2026‌‌

Konsolidační balíček dosáhne až sto miliard, řekla Schillerová

Vládní konsolidační balíček pro rok 2028 zřejmě bude větší, než vláda plánovala. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ČT řekla, že by kroky zvyšující příjmy a snižující výdaje mohly v součtu dosáhnout až sto miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) dosud mluvil o poklesu schodku zhruba o šedesát miliard. Zároveň podle Schillerové budou například důchody, platy nebo investice i v dalších letech růst. Opoziční strany plánům kabinetu snižovat deficit nevěří.
14. 11. 2026‌‌

Innogy zdraží energie zákazníkům bez závazku

Energetická společnost innogy od příštího roku zdraží dodávky energií zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Cenu elektřiny bez fixace oproti letošku zvýší o 150 korun bez DPH za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena plynu vzroste o 334 korun s DPH za MWh, plyne z nových zveřejněných ceníků potvrzených firmou. Podle té se změny dotknou menší části z celkového počtu 1,7 milionu odběratelů. Většina z nich má totiž fixované ceny. Přesné číslo ale společnost neuvedla.
13. 11. 2026‌‌

VideoFinanční správa vyzývá podnikatele k aktivaci EET

Podnikatelé už si mohou nainstalovat počítačový soubor pro elektronickou evidenci tržeb (EET). Ta bude znovu povinná od 1. ledna 2027. Informaci zaslala finanční správa všem podnikatelům v zemi do datové schránky. Na rozdíl od první vlny budou muset evidovat i samoobslužné provozy typu čerpacích stanic, prádelen nebo mycích linek. Pro podnikatele, kteří nemají pokladní systém, nebo si ho nechtějí pořizovat, připravuje finanční správa webovou aplikaci. Příští týden chce vydat podrobné informace, jak bude aplikace fungovat.
12. 11. 2026‌‌

VideoSkopeček má sektorovou daň za ekonomické zlo. Pařil by u bank hledal jinou cestu

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické společnosti, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést by to prý mělo nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028. Na tento rok plánuje snížit schodek rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Patrika Pařila (ANO) se banky „nechovají společensky odpovědně a myslí pouze na svoje zisky“, podíval by se prý ale na jiný způsob zdanění, než je zrovna mimořádná daň. Hovořil například o procentuálním zdanění aktiv. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) má sektorovou daň za „ekonomické zlo“. Česko podle něj musí vytvářet ekonomické prostředí a dostatek investičních příležitostí, aby banky a investoři měli důvod v tuzemsku zisky reinvestovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
12. 11. 2026‌‌

Španělsko ochromila generální stávka, zapojily se miliony lidí. Část jich vyšla do ulic

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Za vyšší platy a dostupnější bydlení stávkovaly miliony lidí. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava, školy či některé služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a došlo i ke střetům. Úřady uvedly, že zadrženo bylo v celém Španělsku 52 lidí. V Madridu a v Barceloně vyšly do ulic podle pořadatelů stovky tisíc lidí. Odhady účasti policie a zaměstnavatelů jsou ale podle médií střídmější.
11. 11. 2026Aktualizováno11. 11. 2026‌‌

VideoZemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí

Ze zisku do ztráty – zemědělci mluví zřejmě o nejtíživějším roce od vstupu Česka do Evropské unie. Náklady žene vzhůru i evropský tlak na ochranu životního prostředí. Pomoct může větší soběstačnost a tím i konkurenceschopnost. Problém není jen v tuzemsku, ale celé Evropě. Ta se podle zástupců odvětví místo ekonomického směru zaměřila na společenská témata. Resort zemědělství chce v Česku podpořit výrobce a zpracovatele. Nově platí, že státní instituce by měly do konce roku 2028 nejméně 65 procent peněz určených na nákup potravin vydat za produkty českého původu. Praxi chtějí rozšířit na samosprávy.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.