Školství je jen deklarovaná priorita, míní Plaga. Podle Mazancové se z peněz na platy sanuje provoz

Otázky Václava Moravce 3. 12. 2023 – Robert Plaga a Petra Mazancová (zdroj: ČT24)

Bývalý ministr školství za ANO Robert Plaga kritizoval vládu, že řeči o školství jako prioritě se nemění v realitu. Navrhl zakotvit výdaje na vzdělávání jako poměrnou část HDP podobně, jako je to u obrany. Předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová upozornila, že učitelé berou méně než zákonem stanovených 130 procent průměrné hrubé mzdy. ČT pozvala i ministra školství Mikuláše Beka (STAN), do studia však nedorazil.

Bek se podle vyjádření resortu rozhodl omezit výstupy v „diskuzních mediálních formátech“ do doby, než se podaří najít shodu na dalším postupu při „nastavování financování školství“, o čemž resort jedná nejen s odbory.

Jedné takové schůzky se v pátek účastnila i Mazancová, která je zároveň středoškolskou pedagožkou. „Mělo to být vyjednáno už dávno, nemusela být stávka. V pondělí mají jít, tuším, k panu ministrovi odbory, tak doufám, že se to tam nějak doklepne,“ zmínila. Obává se ale, že část problémů se přehoupne do příštího roku, protože se zdá, „že všechny potřebné peníze tam nejsou“.

Exministr Plaga odmítl, že by předal svým nástupcům ve funkci systém školství v neudržitelném stavu, což by vedlo právě ke stávce na začátku tohoto týdne. „Čísla ukazují, že tomu tak není, protože v roce 2021 se Česko rozpočtově dotklo výdajů, které na vzdělání mají jít. Tato vláda se v původním, i letos v březnu revidovaném, programovém prohlášení přihlásila k tomu, že podíl (školství) ku HDP má narůstat. A to se neděje,“ uvedl úřadující předseda Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství s odkazem na nedávnou studii, podle níž začal poměr výdajů k HDP opět klesat.

Jediný způsob, jak ušetřit

„To, co teď sledujeme, je důsledkem podceněného rozpočtového vyjednávání,“ je přesvědčený Plaga. Až do letošního října, tedy dva roky, kdy vládne současný kabinet, podle něj nebyl problém s objemem maximálního počtu hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu (tzv. PHmaxů), problémem to podle něj začalo být až ve chvíli, „když se ukázalo, že nejsou peníze v rozpočtu“.

„Je to (snížení PHmaxů) vlastně jediný způsob, jak se v rozpočtu školství dá nějak ušetřit. Tak se to prostě zkusilo a ono to nevyšlo, protože se učitelé postavili proti,“ podotkla Mazancová. Dodala, že bez stávky a bez toho, že si snížení objemu PHmaxů o 15 procent pozorní učitelé všimli, by to možná prošlo a „všichni bychom se od ledna 2024 divili“. Podle ní Bek na páteční schůzce ústně slíbil, že snížení bude nakonec o pět procent, ne patnáct.

Ministerstvo přitom podle Mazancové ustupuje i z dalších svých plánů úspor, takže bude třeba najít například dalších 500 milionů na platy asistentů pedagogů. Podle informací Otázek Václava Moravce uvažuje Bekův resort o tom, že ústupky pokryje z peněz, které byly v rozpočtu původně určené na investice – například na zmíněné PHmaxy by to měla být přibližně miliarda.

Plaga míní, že pokud by objem ze státního rozpočtu proplácených vyučovacích hodin klesl o původně zamýšlených 15 procent, mohlo by to negativně dopadnout na kvalitu výuky. „Učitelé tiše a trpělivě přecházejí to, že (školy) sice dostanou 130 procent objemu prostředků, ale není to tak, že se vezme průměrný plat, ten se vynásobí 1,3 a to dostane každý učitel. Tak situace nestojí,“ sdělila Mazancová, která je sama středoškolskou kantorkou.

Platové tarify tak podle ní zůstávají stejné a z objemu peněz určených na nadtarifní ohodnocení učitelů se „platí čím dál tím víc věcí“. Ředitelé škol podle Mazancové z těchto prostředků například dorovnávají platy nepedagogického personálu. I Bek prý ví, že dodržení hladiny 130 procent průměrné mzdy není možné.

Omezený balík peněz

„Pan ministr hovořil o tom, že v příštím roce to bude nějakých 113 procent, když se opravdu bavíme o platech, ne o objemu prostředků, které ředitel školy bude muset využít jinak. Každý ředitel by jistě rád zaplatil učitele tak dobře, jak ukládá zákon, ale má omezený balík peněz a bude to muset z toho sanovat,“ odhadla předsedkyně Učitelské platformy. Podle ní tak není realitou, že by učitelé měli „strašně moc peněz“ a teď jim jde ještě o víc.  

Do zmiňované pondělní stávky škol se přitom zapojilo podle odborů v různé míře 74 procent veřejných středních, základních a mateřských škol v Česku. Jedná se podle nich o největší protest ve školství od roku 1989. Zástupci škol a školských odborů usilují o více peněz pro školství, odmítají snižovat maximální počty hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu a chtějí zabránit poklesu platů nepedagogických pracovníků a dalších zaměstnanců. Obávají se zhoršení kvality výuky.