Do pondělní stávky se v různé míře zapojí více než polovina základních a středních škol v Česku. Některé budou zavřené, jiné budou fungovat v omezeném režimu, uvedla mluvčí školských odborů Jana Kašparová. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že stávce ve školství, kde vláda meziročně zvyšuje rozpočet a učitelům garantuje plat na 130 procentech průměrné mzdy, nerozumí. Školské odbory vyhlásily celodenní výstražnou stávku základních, středních a mateřských škol na pondělí 27. listopadu.
Odbory chystanou stávkou usilují o více peněz pro školství. Kritizují také to, že má o dvě procenta klesnout objem peněz na výdělky nepedagogických pracovníků ve školství; tedy například kuchařů, hospodářů a ekonomů škol, školních psychologů či IT pracovníků. Zároveň se jim nelíbí návrh nařízení vlády, který by měl snižovat maximální počty hodin výuky financované ze státního rozpočtu.
Hlavní formou protestu bude podle Kašparové celodenní stávka. Někteří učitelé budou mít na sobě tmavomodré označení. Tmavě modrá je barvou školských odborů. Část stávkujících se podle mluvčí odborářů připojí k pondělnímu pochodu v Praze a demonstraci na Malostranském náměstí poblíž sněmovny. Na náměstí by měl vystoupit i šéf školských odborů František Dobšík.
Do stávky se zapojí i třináct fakult veřejných vysokých škol, hodinovou výstražnou stávkou od 12:00 do 13:00 podpoří požadavky pracovníků v regionálním školství. Stávkovat by se mělo například na Univerzitě Karlově v Praze. Požadavky regionálního školství symbolicky podporuje celý Vysokoškolský odborový svaz, sdělil jeho předseda Petr Baierl.
Podle Kašparové stávku podporují i vychovatelé, kteří pracují například v domovech dětí a mládeže nebo ve výchovných ústavech.
Bek: Omezení kvality výuky nehrozí
Omezení kvality výuky od příštího roku podle ministra školství nehrozí. Odboráři tvrdí, že škrty v rozpočtu na příští rok způsobí také redukci volitelných předmětů nebo konec dělení tříd při výuce jazyků. To je ale podle šéfa resortu lež. „Tady jde jenom o to, že v některých školách se o něco sníží množství financovaných úvazků, a to se týká desítek škol. A týká se to šesti set pozic ze 75 tisíc, takže je lež to, že by došlo tímto opatřením k nějaké devastaci českého školství,“ reagoval Bek.
Bek také řekl, že odbory při jednání o výstražné stávce škol neformulovaly jasný požadavek. V různých prohlášeních a dopisech rodičům podle něj vyslovily řadu obav, jež ministr z velké části považuje za neopodstatněné. Nestanovily požadavky a podmínky, za kterých by byly ochotny stávku třeba zmírnit. „Myslím, že odbory jsou v tuhle chvíli rozhodnuty stávku podniknout, stávku považuji v tuhle chvíli za jasnou věc. Odbory se tak rozhodly, přestože jsme jim dali garanci, že rozpočet meziročně roste ne o čtyři, ale o osm miliard korun,“ uvedl Bek. Prostor pro jednání podle něj již není, odbory musí tři dny před stávkou oznámit, že se bude konat.
Podle Dobšíka vyjádřily odbory své požadavky jasně, v rozpočtu školství podle nich chybí peníze. Zároveň chtěly, aby ministerstvo stáhlo návrh nařízení vlády na snížení maximálního počtu hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu.
Stávkou chtějí odbory také zabránit poklesu platů nepedagogických pracovníků a dalších zaměstnanců, jako jsou vychovatelé, asistenti pedagoga nebo školní psychologové. Odmítají, aby ředitelé škol museli z peněz na platy hradit stonajícím zaměstnancům dávky v nemoci.
Příští rok podle Beka žádná změna ve financování asistentů pedagoga nebude. Stát také nechce omezit financování nepedagogů, diskuse se vede o nefinancování neobsazených míst, řekl. Neobsazená místa ve školách jsou podle Dobšíka něco jiného než na úřadech. Ředitelé škol využívají peníze z neobsazených úvazků ke zvyšování platů pracovníků. Když neobsazená místa ministerstvo školství škrtne, sníží se podle Dobšíka výrazně plat pracovníkům, kteří například ve školní jídelně jsou.
Debaty o dalších čtyřech miliardách
Ministerstvo školství by mělo mít podle navrhovaného rozpočtu v příštím roce na výdaje 269 miliard korun. Proti letošku je to o 3,9 miliardy korun víc. Ministr po úterním jednání s Dobšíkem řekl, že se rozpočet českého školství na příští rok nezvýší.
Zopakoval, že vláda je připravená zvážit převedení čtyř miliard korun do rozpočtu školství z rozpočtové rezervy, ale až počátkem příštího roku po bilanci letošního státního rozpočtu a čerpání evropských fondů. Peníze by tak měly být připravené při rozepisování rozpočtů jednotlivých škol na konci ledna.
V Česku je podle ročenky ministerstva školství celkem přes 4,2 tisíce základních, téměř 1,3 tisíce středních a asi 5,4 tisíce mateřských škol. Většinu základních škol zřizují obce, zhruba tři sta je soukromých a necelých padesát zřizují církve. Obce zřizují i většinu mateřských škol, soukromých je přes čtyři sta a církevních padesát. U středních škol platí, že je většinou zřizovatelem kraj. V Česku je asi tři sta soukromých středních škol a necelých padesát církevních. Některé školy zřizuje i ministerstvo školství či další resorty.
Nezodpovědné, říká Fiala
Stávky a další protestní akce proti krokům vlády vyhlásila na pondělí Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). Premiér Fiala ji pokládá, za neodůvodněnou, zejména pak nerozumí stávce ve školství. Připomněl, že učitelé mají garantované mzdy na úrovni 130 procent průměrné mzdy a že ministerstvo školství je jednou z mála rozpočtových kapitol, která se v příštím roce dočká zvýšení prostředků. Očekával by jednání s odbory o budoucnosti školství, tato debata se ale podle něj nevede.
Podle Fialy vláda udělala vše proto, aby stávce zabránila, a ministr školství do poslední chvíle s odbory jednal. „To, co se chystá v pondělí, je nezodpovědné. Už jen proto, že je zapojeno školství, které patří k oblastem, kde navzdory složité rozpočtové situaci vláda zohledňuje, že je důležité, takže přidává prostředky,“ řekl premiér.
Také podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) koalice pro odvrácení stávky udělala maximum. „Myslím, že argumenty zaznívaly jednoznačně. Rozpočet pro oblast školství – a já tu oblast také sleduji – je dokonce o něco větší než pro letošní rok,“ řekl.
Dobšík v reakci na výroky premiéra v rozhovoru v rozhlasovém pořadu Press klub Frekvence 1 řekl, že objem peněz pro školství neodpovídá původním tvrzením vlády, že vzdělávání bude prioritou. „Můžu citovat z paměti dopis, který nám (premiér) poslal v květnu na náš sjezd, kdy nás ujišťoval, že v konsolidačním balíčku se škrty vzdělávání nedotknou. A v červnu vláda schválila minus třicet miliard. Ve finále je to tedy plus 1,4 miliardy do regionálního školství, a pokud si pan premiér myslí, že to je uspokojivé pro zaměstnance, kteří očekávali, že vzdělávání bude prioritou, tak je mi z toho trochu smutno,“ uvedl.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že odbory mají na stávku právo, důvodům pro její vyhlášení ale nerozumí. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) bude vláda jednat s odbory i po stávce, uskutečněný protest ale podle něj může další jednání spíš komplikovat než mu pomáhat. Podle šéfa odborů Dobšíka se v prosinci uskuteční „školská tripartita“, tedy společné jednání odborů, vlády a zaměstnavatelů.
