Státní zástupce odmítl stížnost bývalého šéfa Úřadu práce Viktora Najmona, kterému měl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nabídnout mimořádnou odměnu, pokud rezignuje. Žalobce tak potvrdil rozhodnutí policie, která případ v červnu odložila s tím, že Jurečka trestný čin nespáchal. Podle Najmona to ale odporuje dřívějšímu postupu policistů v kauze takzvaných „trafik pro poslance ODS,“ ve které byl nepravomocně odsouzen bývalý premiér Petr Nečas. Státní zástupce však Najmonovy argumenty nepřijal.
Případ se týká schůzky bývalého generálního ředitele Úřadu práce Viktora Najmona a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) z poloviny letošního února. Podle nahrávky, kterou v březnu zveřejnila Mladá fronta Dnes, ministr kritizoval Najmonovu práci a nabídl mu mimořádnou odměnu, pokud rezignuje. V opačném případě ho odvolá a dá mu nepříznivé služební hodnocení. Najmon na návrh nepřistoupil a Jurečka ho poté odvolal.
Najmon nabídku označil za „držhubné“ a podal na Jurečku trestní oznámení. Vicepremiér pochybení odmítl s tím, že postupoval podle služebního zákona. Případem se následně začali zabývat policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), v červnu ho ale takzvaně uložili, aniž by zahájili trestní řízení. Najmon proti tomu podal stížnost, o které na začátku srpna rozhodl obvodní státní zástupce pro Prahu 2 Tomáš Svoboda.
Nevhodné, ale ne nezákonné
Česká televize získala dopis, ve kterém Svoboda Najmonovi vysvětluje, proč jeho argumenty odmítl. Žalobce se nejprve vypořádává s námitkami, že policie Najmona dostatečně neinformovala nebo že svoje rozhodnutí neodůvodnila. Ve druhé části pak přezkoumává podstatu kauzy, kterou kriminalisté odložili. ČT má k dispozici také dokument policie.
Detektivové se zabývali čtyřmi trestnými činy, které mohl Jurečka spáchat. Vedle vydírání odmítli i podezření na podplacení, a to s tím, že Najmonovo setrvání ve funkci nebylo takzvaně věcí obecného zájmu – právě tuto podmínku totiž zákon ke spáchání tohoto trestného činu vyžaduje. Ministr podle policie ani neporušil povinnost spravovat cizí majetek a nezneužil svoji pravomoc, protože vyplacení mimořádné odměny umožňuje zákon o státní službě.
Na druhou stranu policisté upozorňují na nesoulad v Jurečkových slovech. Ministr jim při podání vysvětlení řekl, že odměnu chtěl Najmonovi vyplatit za začátek roku 2022, kdy byl s jeho výkonem ještě spokojený. Tehdy mu nicméně prémii nedal a policii ani neřekl, co konkrétně se mu na Najmonově práci líbilo. Mimořádnou odměnu v případě dobrovolné rezignace by mu navíc vyplatil i přesto, že ve služebním hodnocení kritizuje jeho práci za celý rok. „Což policejní orgán nepovažuje za vhodné, ale nikoli nezákonné. Uvedené však policejní orgán neshledává otázkou trestněprávní, nýbrž otázkou odpovědnosti politické,“ píše policie.
Dobrovolná rezignace jako výhodnější pro stát
Postup NCOZ považuje za správný i státní zástupce Tomáš Svoboda, podle kterého Jurečka pouze nabídl Najmonovi dvě možnosti odchodu podle služebního zákona. „Obě varianty jsou zcela legální a využití kterékoli z nich nemůže být považováno za protiprávní, natožpak trestné,“ píše Svoboda s tím, že pokud Najmon považoval svoji práci v minulém roce za úspěšnou, není logické, aby tvrdil, že nabízená odměna od Jurečky byla úplatek.
Žalobce dále tvrdí, že dobrovolný odchod a vyplacení odměny by byly pro stát výhodnější než Najmonovo odvolání a jeho zařazení mimo výkon služby, během kterého nepracuje, ale pobírá 80 procent původního platu.
„Je nutno uvést, že právě výše uvedené skutečnosti zásadním způsobem odlišují tento posuzovaný případ od případu podplacení tří poslanců tak zvanými ‚trafikami‘ v souvislosti s jejich rezignací na funkci poslance,“ naráží Svoboda na kauzu trafik pro poslance ODS, ve které soud v červnu nepravomocně potrestal mimo jiné expremiéra Petra Nečase za to, že zákonodárcům slíbil lukrativní funkce za odchod ze sněmovny. Podle žalobce však premiér – na rozdíl od vztahu Jurečky se šéfem Úřadu práce – nemá pravomoc poslance odměňovat.
Nový ředitel na začátku září
Najmon se proti svému odvolání bránil i stížností, tu ale nejvyšší státní tajemník zamítl s tím, že Jurečkovo služební hodnocení obsahuje důvody ke snížení bodového hodnocení i odvolání. Najmon následně avizoval, že se obrátí na soud.
Policie se stále zabývá dalším Najmonovým trestním oznámením, které podal kvůli údajně zfalšovanému podpisu na liberecké pobočce Úřadu práce. I tento případ původně řešili detektivové NCOZ, v květnu ho ale předali pražským policistům.
Úřady práce čelí od loňska náporu. Sklízejí kritiku za zpožděné vyřizování a vyplácení dávek. Ministr Najmona kritizoval opakovaně. Dočasně úřad vede vrchní ředitel sekce informačních technologií ministerstva Karel Trpkoš. Výběrové řízení na místo generálního ředitele ministerstvo aktuálně dokončuje, vítěze by mělo oznámit 1. září. Do konkurzu se přihlásili tři uchazeči a tři uchazečky, z nichž jednu resort kvůli nesplnění podmínek vyřadil.
