Sněmovna dala šanci česko-americké obranné smlouvě. SPD neprosadila zamítnutí

Sněmovna ve středu dala šanci česko-americké obranné smlouvě. Opoziční hnutí SPD neprosadilo její zamítnutí už v prvním čtení a dohodu teď posoudí ve zkrácené lhůtě zahraniční a branný výbor. Poslanecké schvalování čeká ujednání pravděpodobně ještě v červenci.

Pro zamítnutí smlouvy hlasovali jen přítomní poslanci SPD a tři zástupci opozičního hnutí ANO. Tento návrh lídra SPD Tomia Okamury podpořilo 16 ze 152 přítomných poslanců. Proti jich bylo 119, a to včetně většiny přítomných členů klubu ANO. 

Sněmovna pak zkrátila na návrh zpravodaje Marka Ženíška (TOP 09) lhůtu pro projednání smlouvy v obou výborech na dvacet dnů. Znamená to, že sněmovna by mohla rozhodnout o svém souhlasu s ratifikací dohody ještě na červencové schůzi.

ANO neprosadilo její posouzení také v ústavně-právním výboru. Senát bude hlasovat o svém souhlasu se smlouvou na schůzi 13. července, příslušný výbor horní komory její přijetí doporučil.

Poslanci SPD se snažili projednávání dohody zbrzdit už při úterním schvalování programu nynější schůze, které trvalo skoro osm hodin. „Není to smlouva o spolupráci mezi Českou republikou a USA, ale je to v podstatě jednostranná smlouva o budoucí vojenské přítomnosti USA v České republice,“ zopakoval ve středu Okamura své argumenty proti smlouvě.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) před poslanci znovu zdůraznila, že dohoda nedává americkým ozbrojeným silám právo pobývat na českém území. Pobyt by vždy musela schválit vláda nebo Parlament, pak by se právní postavení amerických vojáků řídilo obrannou smlouvou, uvedla.

Metnar smlouvu hájil

„Hnutí ANO by nikdy nepodpořilo jakýkoli dokument, který by znamenal přítomnost jakýchkoli cizích vojsk na našem území nebo výstavbu cizích vojenských základen,“ řekl bývalý ministr obrany a nynější předseda branného výboru Lubomír Metnar (ANO). Severoatlantická aliance je podle něj zárukou české bezpečnosti a smlouvy s aliančními partnery ji do budoucna posilují.

Poslanci SPD opět odmítali pobyt cizích vojáků v Česku a volali po celostátním referendu o dohodě. „Hnutí SPD nechce na českém územím žádné cizí vojáky. Ani ruské, ani americké, ani čínské, ani indické,“ prohlásil Karel Sládeček.

Obrannou smlouvu kromě ministryně Černochové ve sněmovně hájil například Pavel Žáček (ODS). „Co je to za nevýhodnost, když my máme největšího partnera v NATO a upravujeme s ním podrobné podmínky průjezdu přesunu jejich vojáků, například mezi Německem a dalšími státy východního křídla?“ konstatoval směrem k poslancům SPD, kteří smlouvu kritizují.

Dodal, že nikde není řečeno, že v Česku budou americké základny. „My jsme členským státem NATO, my jsme armádou NATO a i naše objekty jsou objekty NATO. Čili jsou i otevřené – a zde je to zase upraveno – spojeneckým vojákům, když to budeme potřebovat.“ 

Poslanec Radovan Vích (SPD) předtím prohlásil, že smlouva je nevýhodná a skýtá „řadu vážných rizik“. Podle něj také nestandardně omezuje jurisdikci České republiky vůči některým osobám na území České republiky a nemá žádné množstevní omezení, „tedy kolik vojáků, jejich rodinných příslušníků nebo dodavatelů z USA sem může přijet a co si s sebou budou moci přivést“. Kritizoval rovněž délku smlouvy na deset let. „Jedná se o nepředstavitelný závazek i pro další vlády.“

Černochová upozornila na smlouvu s Brity, která SPD v minulosti nevadila

Černochová v reakci dodala, že je zajímavé, že kolegu Vícha nepřekvapil pobyt britských vojáků v Česku, pro jejichž působení v minulosti dvakrát SPD hlasovalo. „To vás překvapuje teď? Že jste dvakrát po sobě zvedali jako SPD nebo Úsvit ruku, aby tady byl pobyt britských vojáků po dobu pěti let jednou a následně v roce 2020 jste to zopakovali? Takže vaše věta, že všichni tady z SPD říkáte, že jste proti jakémukoliv pobytu vojáků jakýchkoliv, neplatí. Nechovejte se jako pokrytci, anebo populisté.“ 

Předseda klubu SPD Jan Hrnčíř zmínil, že smlouva je bezpečnostním rizikem. „Je pro naši republiku závazná a nelze ji deset let vypovědět. To je další obrovský průlom do suverenity naší země a samozřejmě i zásadní bezpečnostní riziko.“ 

Poslanec ODS Karel Krejza reagoval na kritická vyjádření slovy, že smlouva nezakládá nic, o čem zástupci SPD hovořili. Podle Michala Zuny (TOP 09) Česko dohodu potřebuje, aby zajistilo svou bezpečnost a suverenitu. Bez ní by země mohla být v budoucnu ohrožena ruskou agresí, varoval.

Černochová také zdůraznila, že smlouva nepovede k rozmístění zbraní hromadného ničení v Česku. „Česko je vázáno smlouvou o nešíření jaderných zbraní,“ řekla.

Obrannou smlouvu se Spojenými státy schválila vláda letos v dubnu. V květnu ji ve Washingtonu podepsala ministryně obrany Černochová. Zhruba čtyřicetistránkový dokument se zabývá mnoha oblastmi, které mohou souviset s případnou přítomností amerických vojáků v Česku nebo spoluprací amerických a českých ozbrojených sil na českém území.

Dohoda upravuje řadu dílčích oblastí včetně jurisdikce nad americkými vojáky, odpovědnost za jimi způsobené škody, osvobození od cel a daní, najímání místních pracovníků, podmínky provozování motorových vozidel či logistické podpory. Žádný příslušník amerických ozbrojených sil na území České republiky však nebude beztrestný. Působnost českých soudů se bude vztahovat na americké vojáky zejména v případech, kdy se dopustí trestného činu vůči českému občanovi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09.
11:02Aktualizovánopřed 10 mminutami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 17 mminutami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 41 mminutami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 4 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 5 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 5 hhodinami

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 6 hhodinami

Macinka dal rozhovor přestrojeným aktivistům. Tvrdí, že o podvrhu věděl

Vicepremiér a ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) poskytl v srpnu rozhovor aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner maskovaného kuklou. Skupina ve čtvrtek zveřejnila video, kde podle ní ministr podcenil bezpečnostní opatření jako chráněná osoba a jeho ochranka údajně ve studiu nepostřehla makety zbraní či výbušnin. Macinka na svém facebooku tvrdí, že o podvrhu věděl. Podobně se vyjádřil i odpoledne po jednání o změnách v návrhu státního rozpočtu na rok 2027.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.