Vláda ve středu jmenovala do nové pozice národního koordinátora pro adaptaci a integraci válečných uprchlíků z Ukrajiny nynější zmocněnkyni pro lidská práva Kláru Šimáčkovou Laurenčíkovou. Kabinet Petra Fialy (ODS) také odsouhlasil zavedení úhrady ze zdravotního pojištění u dalších druhů antibiotik. Pomůže to vyřešit výpadky dodávek léků do Česka. Vláda také schválila, že se starobní, invalidní a pozůstalostní důchody od června kvůli inflaci zvýší méně.
O jmenování Šimáčkové Laurenčíkové do funkce informoval na tiskové konferenci po jednání vlády ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s tím, že se nic nemění na připravenosti ministerstva vnitra v případě eskalace krize zintenzivnit práci krizového štábu.
Šimáčková Laurenčíková už v úterý řekla, že jejím úkolem má být vedení strategické skupiny, koordinace resortů a posilování spolupráce s Asociací krajů, Svazem měst a obcí ČR a nevládním sektorem tak, aby proces adaptace a integrace napříč regiony byl kvalitní a běžel jednotně. Skupina podle Rakušana naváže na práci dosavadní meziresortní skupiny a expertů a vypracuje strategický plán, který předloží Parlamentu.
Ke zvládnutí přílivu běženců vláda loni začátkem března vyhlásila nouzový stav, postup řídil Ústřední krizový štáb. Později začala o řešení a opatřeních jednat strategická skupina, kterou tvoří zástupci ministerstev i dalších institucí. Podle Rakušana bude krizový štáb v práci pokračovat, není ale třeba krizové řízení.
Zaměřit se je po roce třeba víc na adaptaci uprchlíků. „Nejsme v aktuální krizi, v situaci krizového řízení, kdybychom řešili nápor desítek tisíc přicházejících lidí,“ uvedl Rakušan s tím, že krizový štáb zůstává ve „stand-by režimu“, přičemž na práci strategické skupiny se už nebudou účastnit některá ministerstva.
Podle Šimáčkové Laurenčíkové se skupina zaměří na bydlení, vzdělávání, práci i podmínky zranitelných skupin, tedy postižených, vážně nemocných či seniorů. Řeší třeba podporu k postupnému přesunu uprchlíků z ubytovacích zařízení do běžného bydlení. Věnovat by se měla také nastavení programů pro děti a mladé.
Podle průzkumů je nedostatečná třeba výuka češtiny pro dospělé. Chybí i podpora při hledání práce a bydlení. Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty poukazuje také na nejednotný přístup škol k ukrajinským žákům či na nedostatek ukrajinských školních asistentů.
Česko udělilo od invaze Ruska na Ukrajinu, která začala před rokem, lidem z Ukrajiny přes 488 200 víz k ochraně. Většinou se jedná o ženy a jejich děti.
Síť asistenčních center přebírá vnitro
Rakušan řekl, že síť asistenčních center pro uprchlíky z Ukrajiny převezme 1. dubna od krajů ministerstvo vnitra. Uvedl, že příchozí budou moci nadále požádat o dočasnou ochranu ve všech regionech. V případech, kdy nebudou mít zajištěné ubytování, se obrátí na vyhrazená pracoviště.
Nepřetržitý provoz zajistí resort na třech místech, kde budou lidé bez vlastního ubytování moci přespat a vyčkat do otevření standardních pracovišť. Tam jim potom vedle vyřízení žádosti o dočasnou ochranu pomohou i s ubytováním, uvedlo vnitro v tiskové zprávě.
Seznam všech pracovišť včetně úředních hodin a adres, kde bude od dubna možné požádat o dočasnou ochranu, vyřídit ubytování či přenocovat, zveřejní ministerstvo na svém webu během března.
Ze zdravotního pojištění budou hrazena další antibiotika
Vláda ve středu souhlasila s úhradou dalších druhů antibiotik z ciziny z veřejného zdravotního pojištění, některá se platí už od začátku února. Fiala na brífinku vlády připomněl, že ministerstvo zdravotnictví připravuje také novelu zákona o léčivech, která by dala výrobcům povinnost zachovávat u léků na předpis zásoby na dva měsíce.
„Díky tomu rozhodnutí budeme schopni dovézt dalších 25 tisíc balení antibiotik,“ řekl premiér. Situace je podle něj způsobená celým souborem důvodů od výpadků ve výrobě po zvýšenou nemocnost. Stejnému problému podle něj čelí většina evropských zemí.
Už v lednu vláda schválila možnost dovozu a úhrady těchto léčiv, distributoři je přivezli například ze Slovenska nebo Portugalska. Pojišťovny za ně platí kolem 150 až 200 korun za balení, řádově o koruny víc než u běžných dodávek do Česka.
Ve srovnatelném prvním čtvrtletí loňského roku podle údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) bylo do Česka dodáno asi 2,3 milionu balení antibiotik. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) minulý týden na tiskové konferenci uvedl, že spotřeba v prvních pěti týdnech letošního roku narostla o 47 procent u tabletových antibiotik a téměř o 140 procent u antibiotik ve formě sirupů.
Povinnost větších zásob léků se stala terčem kritiky
Novela zákona o léčivech, kterou chce ministerstvo předložit v březnu, dává lékárnám, distributorům a výrobcům léčiv povinnost u vybraných léků informovat o skladových zásobách. Výrobci by také měli mít povinnost držet léky v zásobě. Asociace sdružující tyto firmy v úterý návrh kritizovaly.
Válek po jednání vlády zmínil, že kritika je očekávatelná a o připomínkách chce s firmami dál jednat. „Budu trvat na tom, aby u firem, které mají opakovaně výpadky, aby tam byla zásoba na dva měsíce. U těch, které mají stabilní dodávky, na jeden měsíc,“ upřesnil ministr zdravotnictví.
Zástupkyně mluvčího ministerstva Eliška Machová doplnila, že firmy nemusí mít dvouměsíční zásobu léků vždy skladem. „Povinnost dodat léčivý přípravek na trh lze splnit například dovozem cizojazyčné šarže daného léčivého přípravku z jiného členského státu EU,“ vysvětlila.
Měsíční zásoba pro léky, které nemají výpadky ve výrobě, podle ministerstva odpovídá běžnému dodavatelskému režimu. Návrh podle Machové také počítá s vydáním vyhlášky, která stanoví seznam léčivých přípravků, na které se tato povinnost vztahovat nebude, například radiofarmaka pro léčbu pacientů s rakovinou.
Novela zákona o léčivech a aktivní léková politika ministerstva podle premiéra zlepší výpadky léků dlouhodobě. „Tato dvě opatření zajistí lepší zjišťování léků ve skladech nebo povinnou kritickou zásobu léků na dva měsíce,“ dodal.
Válek chce zařadit kratom na seznam návykových látek
Válek na brífinku také řekl, že by chtěl kratom zařadit na seznam návykových látek, a to v případě, že se do dvou měsíců nepodaří připravit jinou legislativní regulaci. Dodal ale, že to nepovažuje za ideální řešení. Tím jsou podle něj nová legislativní pravidla, která pro regulaci kratomu a dalších návykových látek rostlinného původu připravuje národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.
Vláda podle Válka ve středu návrh legislativy diskutovala. „Dohoda zní, že tento návrh legislativy předloží ve velmi krátké době k diskusi pro jednotlivé resorty, kterých se to týká,“ uvedl Válek. Předpokládá, že do konce dubna bude legislativa připravená natolik, aby mohla jít do připomínkových řízení a postupně ji projedná vláda a parlament.
Světová zdravotnická organizace (WHO) podle Válka zařazení kratomu na seznam zakázaných návykových látek nedoporučuje. Druhou možností regulace je podle něj omezení prodeje jako u tabáku a alkoholu, které jsou také návykovými látkami se zdravotními riziky.
„Shodli jsme se, že by bylo dobré připravit třetí typ legislativy, který bude obecnější. Bude se týkat návykových látek přírodního původu,“ doplnil. Chce tím možnost daleko efektivněji reagovat na nové látky.
Kratom má v malém množství povzbuzující účinky, ve větších dávkách utlumuje. Podle monitorovacího střediska nepatří mezi vysoce rizikové látky, jeho nadměrné užívání může vést k závislosti. Může být toxický. Pomáhá ale také případně zvládat abstinenční příznaky při závislosti na opiátech, vysokém tlaku, únavě a má i protizánětlivé účinky.
Kratom je volně dostupný třeba v automatech, získat ho tak mohou i děti. Látku v Česku podle odhadů užívají desítky tisíc lidí.
Důchody se zvýší
Od června se kvůli inflaci zvýší důchody, dohodla se vláda. Starobní penze má vzrůst v průměru o 750 korun. Všichni penzisté a penzistky by měli dostat čtyři sta korun a k tomu by se jim měla zvednout procentní část penze o 2,3 procenta. Na brífinku o tom informoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Kabinet upravil kvůli vysokým výdajům valorizační vzorec. Důchody by se měly zvýšit méně, než nařizuje nyní zákon. Změny legislativy musí ještě schválit Parlament a podepsat prezident. Podle Jurečky by vláda měla návrh poslat do sněmovny příští týden.
Klíma končí jako zmocněnec pro dezinformace
Ve funkci vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací končí po necelém roce Michal Klíma. Pozice vytvořená loni v březnu zanikne a agenda boje proti vlivu cizí moci připadne poradci pro národní bezpečnost Tomáši Pojarovi. Část Klímovy agendy přejde také na odbor strategické komunikace na Úřadu vlády, řekl po jednání vlády Fiala.
Premiér Klímovi za dosavadní působení poděkoval. Klíma byl terčem kritiky kvůli Akčnímu plánu pro čelení dezinformacím, o jehož přepracování požádala tento týden premiéra Fialu Unie vydavatelů. Podle Pojara ale vláda ve středu schválila jiný dokument ke stejnému tématu.
„Agenda zmocněnce Klímy byla velmi široká a to, co přebírá útvar poradce pro národní bezpečnost na úřadu vlády, je jen výsek, který se týká bezpečnostních aspektů,“ uvedl Pojar. Vláda podle něj přijala analýzu připravenosti Česka čelit závažné dezinformační vlně, která vycházela z akčního plánu k auditu národní bezpečnosti, který vypracovala už předchozí vláda. „Nepotřebujeme žádný další akční plán. Žádný další akční plán vládě předložen nebyl, a na žádném dalším akčním plánu se nepracuje,“ řekl.
Klímova funkce vznikla loni v březnu a vláda si od ní slibovala účinnější boj proti dezinformacím a koordinaci aktivit, které se na jednotlivých úřadech v této oblasti dějí. Klíma „dokázal nastartovat strategickou komunikaci státu a tím tak naplnil svůj úkol,“ uvedla vláda v prohlášení.
Jako příklad jeho úspěšných projektů jmenovala vláda systém koordinace strategické komunikace mezi resorty nebo kampaň Deštník proti drahotě. Pojar se má zaměřit na zefektivnění systému.
Vydavatelé varují před poškozením mediálního prostředí
Unie vydavatelů v otevřeném dopise uvedla, že důrazně protestuje proti postupu přípravy a obsahu akčního plánu pro čelení dezinformacím. „Obsah plánu musíme bohužel označit za v řadě pohledů mylný, v důsledcích chybný a pro mediální prostředí škodlivý,“ uvedla. Návrh by se měl podle ní přepracovat, protože může vystavit vládu podezření, že chce zavádět cenzuru.
V plánu mimo jiné chybí definice dezinformací, což znamená hrozbu pro svobodu slova v Česku, uvedla unie. Plán také nerespektuje fungování on-line prostředí či marginalizuje a podceňuje strategickou komunikaci státu, dodala. Problematická je pak podle unie i myšlenka, že dezinformacím lze čelit finanční podporou takzvaných nezávislých médií. „Návrh akčního plánu nevratně poškodí mediální prostředí v ČR,“ varovala.
Bývalý generální ředitel vydavatelství Lidové noviny, Economia či Vltava Labe Media Michal Klíma je odborníkem na problematiku médií a novinářem. Byl spoluzakladatelem a prvním předsedou Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu. Působil také jako místopředseda Světové asociace novin.
Dotace pro ČEPS
Zástupci vlády na brífinku také informovali o tom, že stát poskytne provozovateli energetické přenosové soustavy společnosti ČEPS dotace ve výši 22,7 miliardy korun na ztráty energie v přenosové soustavě a na zajištění systémových služeb. Cílem je zabránit dalšímu zdražování energií spotřebitelům.
Nárůst velkoobchodních cen elektřiny, které se loni zvýšily až několikanásobně, zvyšuje podle ministerstva náklady provozovatelů přenosové soustavy, zejména v případě nákupů elektřiny na ztráty v přenosové soustavě. Provozovatelé nakupují elektřinu na krytí ztrát v elektrizační soustavě, což by se mohlo promítnout v plně regulované ceně za přenos elektřiny v letošním roce.
Stát proto rozhodl o poskytnutí kompenzací, které by měly zvýšené náklady pokrýt. Bez uhrazení zvýšených nákladů ČEPS vyvolaných skokovým růstem cen státem by totiž rozdíl museli v příštích letech doplatit spotřebitelé.
Patnáct miliard i pro distributory
„Naším cílem je co nejvíce snížit riziko toho, aby se domácnostem a firmám zdražovaly energie. Proto stát společnosti ČEPS poskytne dotaci na krytí nákladů na ztráty elektřiny ve výši 7,2 miliardy korun a dotaci na zajištění systémových služeb pro rok 2023 ve výši 15,5 miliardy korun,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Celkově se jedná o částku 22,7 miliardy korun.
Kromě toho stát vyplatí další kompenzace i distributorům. „Konkrétně se jedná o 12,2 miliardy korun pro kompenzaci části nákladů na ztráty elektřiny v regionálních distribučních soustavách, 1,1 miliardy korun pro kompenzaci části nákladů na ztráty elektřiny v lokálních distribučních soustavách a na ztráty v plynárenských soustavách 2,1 miliardy korun,“ popsal vrchní ředitel sekce energetiky a jaderných zdrojů René Neděla.
ČEPS působí v tuzemsku jako výhradní provozovatel přenosové soustavy na základě licence od Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Udržuje, obnovuje a provozuje 44 rozvoden se 78 transformátory a vedení o celkové délce přes 5600 kilometrů. Sto procent akcií společnosti vlastní přes ministerstvo průmyslu a obchodu stát.
