Přídavky na dítě se zřejmě zvýší od ledna o 200 korun na 830 korun až 1580 korun měsíčně. Růst přinese vládní novela, kterou ve čtvrtek schválila sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze. Poslanci opozičních ANO a SPD své představy o zvýšení přídavků neprosadili. Předlohu, která také například srovnává podmínky příspěvku na bydlení, nyní dostanou k posouzení senátoři.
Přídavky na dítě se zřejmě zvýší od ledna o 200 korun, návrh schválila sněmovna
Události ČT: Sněmovna schválila návrh přídavků na děti (zdroj: ČT24)
Na přídavky na děti mají nárok domácnosti s čistým příjmem do 3,4násobku životního minima. Podle věku dítěte vládní novela zvedá přídavky na 830 korun, 970 korun a 1080 korun měsíčně. V rodinách, kde alespoň jeden z rodičů pracuje, studuje, je na rodičovské či má důchod, jsou dávky o 500 korun vyšší. Od ledna mají činit 1330 korun, 1470 korun a 1580 korun měsíčně. Dopady navýšení přídavku na dítě vyčíslilo ministerstvo práce a sociálních věcí asi na 666 milionů korun navíc za rok.
Poslankyně SPD Lucie Šafránková neprosadila rozšíření okruhu možných žadatelů o přídavky tím, že by se mohly vyplácet domácnostem s čistými příjmy do čtyřnásobku životního minima. Sněmovna zamítla také její návrh na výraznější růst přídavků na dítě, jejichž rodiče pracují, a to o 100 korun až o 300 korun nad vládní návrh. Poslanec ANO Aleš Juchelka neuspěl s úpravou, podle níž by se jednotlivé výměry dávek nezvyšovaly pevnou částkou, ale o 35 procent. Proti vládnímu návrhu by byly vyšší o 20 korun až o 110 korun měsíčně.
Dolní komora se postavila záporně také k návrhu Šafránkové na zvýšení rodičovského příspěvku. Chtěla, aby se zvedl z nynějších 300 tisíc korun na 380 tisíc korun a aby se každoročně valorizoval o inflaci.
U příspěvku na bydlení novela sjednocuje podmínky nároku mezi obyvateli Prahy a ostatních obcí. Příspěvek budou moci dostat také v hlavním městě lidé nebo rodiny, kterým na úhradu bydlení nestačí 30 procent příjmů. Nyní je to v Praze 35 procent.
Příspěvky na bydlení vezmou měsíčně odhadem 1,11 miliardy
Novela rovněž stanoví výši nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení pro příští rok. V tabulkách se sjednocují částky pro jednočlenné a dvoučlenné domácnosti. Sněmovna na návrh ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) schválila zvýšení započítávaných částek za pevná paliva kvůli strmějšímu růstu jejich cen.
U nájmů a podnájmů mění rozdělení normativů podle velikosti obce, nově mají platit pouze tři typy. I na příští rok se prodlouží dosavadní úprava nároku na příspěvek na bydlení pro ty, kteří používají k trvalému bydlení vlastní chaty či chalupy.
Měsíční náklady na příspěvek na bydlení odhaduje ministerstvo pro příští rok na 1,11 miliardy korun. Z toho 923 milionů korun připadá na současné příjemce a 189 milionů korun by si měli rozdělovat příjemci noví.
Upraví se podle předlohy rovněž započitatelné příjmy pro účely dávek pomoci v hmotné nouzi. Do započitatelných příjmů domácností se nově nemají zahrnovat příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a přípravy, příjmy ze závislé činnosti i samostatné výdělečné činnosti dětí v průběhu prázdnin, tedy brigád.
Evropské řešení podpory velkých firem kvůli krizi
Premiér Petr Fiala (ODS) se při sněmovních interpelacích opět vyslovil pro evropské řešení podpory velkých firem kvůli energetické krizi. Vláda ale má podle něho připravené i stanovení cenových stropů energií pro tyto podniky. Fiala připomněl, že velkoodběratelé elektřiny nebo plynu nyní mohou díky unijnímu dočasnému krizovému rámci požádat o pomoc, jejíž celkový objem činí 30 miliard korun.
„Kromě toho dočasného krizového rámce máme připraveno i zastropování pro velké podniky v případě, že by nedošlo na evropské úrovni ke shodě v pravidlech toho, jak podporovat průmysl a velké podniky,“ odpověděl Fiala na dotaz předsedkyně klubu opozičního hnutí ANO Aleny Schillerové.
Česko podle něho dává přednost společnému řešení v EU, bylo by podle ministerského předsedy výhodné pro český průmysl. Jinak by se Česko dostalo do situace, v níž by členské státy soutěžily v tom, který z nich velké podniky více podpoří, upozornil. „Kolik zemí bude schopno podporovat průmysl jako Německo? Evropské řešení dá všem stejná pravidla,“ podotkl Fiala. Čas na dohodu o společném evropském postupu je podle něho do konce roku.
K částce 30 miliard korun na dotace pro velké firmy Fiala uvedl, že se „nedá nazvat nějakými drobnými“, byť některým energeticky náročným firmám nemusí připadat dostatečná. Navíc poukázal například na odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje energie a na snížení spotřební daně z nafty.
Předlohy opozičního SPD o zvýšení některých příspěvků na péči, které dostávají lidé se zdravotním postižením, a o růstu rodičovského příspěvku Poslanecká sněmovna ve čtvrtek jen rozjednala. Předseda koaličního klubu TOP 09 Jan Jakob sice navrhl v obou případech přerušení debaty do poloviny příštího roku, dolní komora o tom ale nemohla kvůli nízkému počtu poslanců přihlášených k hlasovacímu systému rozhodnout. Zástupci opozice poté vinili koaliční zákonodárce z toho, že se záměrně nepřihlásili.