Český úřad řeší obcházení protiruských sankcí, ministři zase postoj ke stavební firmě spojené s oligarchou

Události: Ministři řeší postoj ke stavební společnosti Strabag, úřad obcházení sankcí (zdroj: ČT24)

Finanční analytický úřad (FAÚ) řeší několik případů obcházení sankcí, které byly uvaleny na ruské firmy a občany v souvislosti s válkou na Ukrajině. Některé firmy se snažily přesunout několik desítek milionů korun. Vláda pro změnu zjišťuje, jak se postavit k fungování stavební společnosti Strabag v Česku. Mateřskou firmu totiž spoluvlastní oligarcha blízký Vladimiru Putinovi Oleg Děripaska. V některých zemích už figuruje na sankčním seznamu.

Podnik v tuzemsku v minulosti získal řadu významných státních zakázek. Stavěl například část dálnice D1 a naposledy v konsorciu více firem vyhrál tendr na úsek metra D. Podle pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) musí problém „rozetnout“ vláda. Ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09) na otázku ČT, zda se sankce mají dotknout právě firmy Strabag, odvětila, že „nepochybně ano“.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) už mluvil s řediteli české a slovenské pobočky. Firma podle ministra řekla, že Děripaskovi nevyplatí žádný zisk ze zakázek. „Další ujištění je, že ani nemá možnost zasahovat do klíčového rozhodování společnosti,“ uvedl Kupka. Česká pobočka se k případným sankcím odmítá vyjadřovat. Podle mluvčí centrály Marianne Jakl udělala opatření, aby Děripasku odřízla od dividend.

Případné omezení přístupu některých firem k veřejným zakázkám by měl řešit nový zákon.

Zmrazené účty a elitní policejní útvar v akci

FAÚ v souvislosti s pokusy o obcházení sankcí účty zmrazil a podal trestní oznámení. Případy nyní řeší policie, uvedlo bez bližších podrobností ministerstvo financí na Twitteru. Mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej potvrdil, že útvar jedno trestní oznámení řeší, podrobnosti neuvedl. „V obecné rovině mohu uvést, že jsme jedno oznámení od FAÚ přijali, ale podrobnosti uvádět zatím nebudeme,“ reagoval Ibehej.

Unijní země se za více než tři týdny od začátku ruské vojenské invaze na Ukrajinu shodly na čtyřech balících bezprecedentních sankcí, které dopadají na ruskou ekonomiku. Zatím však nezasáhly vývoz energetických zdrojů, z něhož má Moskva klíčové příjmy. Ministři zahraničí zemí EU se v pondělí neshodli na podobě pátého balíku sankcí, jeho rozsah by měli ve čtvrtek vytyčit unijní lídři na summitu v Bruselu.

Česko uvažuje o vlastním sankčním seznamu

Čeští vládní politici v minulých dnech prohlašovali, že země zvažuje vytvoření vlastního sankčního seznamu i požadavku, aby potenciální ruští a běloruští příjemci dotací odsoudili válečné zločiny ruského prezidenta Vladimira Putina. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) kromě toho požádal Evropskou komisi (EK), aby v dalším balíčku sankcí bylo vydáno evropské nařízení, které ruským a běloruským oligarchům zamezí přístup k dotacím a zakázkám.

Podle provizorního sankčního seznamu, který v úterý zveřejnila firma Datlab, v případě 17 firem v Česku existuje riziko, že jsou napojené na osoby ze sankčních seznamů evropských zemí proti Rusku. U dalších 66 firem je vazba na sankční seznamy Spojených států.

Na seznamu, který Datlab označuje za nezávazný, se nachází například právě Strabag s podílem Děripasky či společnosti ČKD Blansko a Škoda JS. Seznam není úplný, protože řada majitelů firem zůstává skrytá. Firma Datlab ho tak označuje za provizorní.