Sněmovna po 35 hodinách schválila novelu pandemického zákona

Proticovidová opatření vydaná podle pandemického zákona zřejmě budou moci zahrnout více činností. Ve středu po 22:00 to schválila sněmovna, a to po 35 hodinách jednání. Poslanci v úterý večer odhlasovali, že projednají novelu ve stavu legislativní nouze, od té doby postupně vystupovali zástupci SPD. Ve středu odpoledne poslanci schválili zkrácení doby pro vystoupení k pandemickému zákonu na dvakrát pět minut. Mimořádnou schůzi svolaly koaliční strany proto, že SPD svým vetem znemožnila projednání na řádné schůzi.

Pro předlohu hlasovalo 70 ze 122 přítomných poslanců. Proti jich bylo 52. Novelu podpořili zákonodárci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů. Poslanci opozičních ANO a SPD hlasovali proti. Předlohu nyní dostanou k posouzení senátoři. SPD ohlásila, že pokud bude zákon platit, napadne ho u Ústavního soudu.

Díky novele budou moci úřady nařídit testování na covid-19 také například podnikatelům, studentům, žákům a předškolákům, nejen zaměstnancům a jiným pracovníkům. 

Nařízení izolace nebo karantény budou moci orgány ochrany veřejného zdraví podle předlohy oznamovat lidem například i telefonicky nebo krátkou textovou zprávou. Sněmovna možnost upravila na návrh poslanců vládní koalice tak, aby takový postup nemohl být zneužitelný. Zákon také zavede lhůtu, ve které má krajská hygienická stanice po námitce prošetřit důvodnost nařízené karantény či izolace.

Úřady už nebudou moci zakázat soukromé a veřejné akce

Hlavní části pandemického zákona o možností vydávání mimořádných opatření mají platit podle schváleného pozměňovacího návrhu zdravotnického výboru do konce listopadu. Původně měla jejich platnost skončit s únorem a vláda navrhovala prodloužení účinnosti zákona bez časového omezení.

Sněmovna na návrh koalice vyškrtla z novely ustanovení, podle kterých měla dostat pravomoc k vydávání protiepidemických opatření pro své resorty také ministerstva obrany a vnitra. Úřady nebudou moci na rozdíl od současného znění pandemického zákona a novely úplně zakázat soukromé a veřejné akce, a také provoz hudebních, tanečních nebo herních klubů či diskoték, heren a kasin. Jejich provoz budou moci pouze omezit.

Restrikce se nadále budou moci týkat zejména omezení počtu návštěvníků nebo zákazníků, otevírací doby nebo povinnosti nosit respirátor. „Navrhovanými změnami dojde pouze k rozšíření subjektů, kterých se omezení a stanovení podmínek dotýká, nedochází však k založení typově zcela nového druhu regulace,“ stojí v důvodové zprávě k novele.

Mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví nebo krajských hygienických stanic budou moci nově regulovat jakoukoli činnost provozovanou v provozovně, na tržišti a v tržnici, a to včetně provozní doby. Budou se moci týkat také zoologických a botanických zahrad, různých kulturních institucí, památek nebo třeba hvězdáren.

Úřady budou moci podle pandemického zákona regulovat také hudební, divadelní a filmová představení, taneční produkce, slavnosti, kulturní festivaly či veletrhy a dále dětské zotavovací akce a příměstské tábory.

Hejtmani budou mít větší pravomoce

Opatření budou moci omezit provoz vnitřních a venkovních sportovišť, ale také výuku ve všech typech škol i v předškolních zařízeních. Regulace se bude moci týkat rovněž činností vykonávaných mimo provozovny, například přímo u zákazníka. Jde mimo jiné o kadeřnické služby či kosmetiku.

Posílení pravomocí hejtmanů prosadil poslanec ANO a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. Hejtman by po projednání v krizovém štábu mohl podle zákona vyzvat krajskou hygienickou stanici k vyhlášení mimořádného opatření, mohl by případně navrhnout i jeho znění. Hygienická stanice by musela výzvu hejtmana projednat.

Horní hranici všech postihů, které mohou úřady uložit podle pandemického zákona, sněmovna snížila podle návrhu koalice na pětinu. Maximální pokuta činí v současnosti tři miliony korun, nově by byla nejvýše 600 tisíc. Při opakovaném prohřešku by se nejvyšší možná pokuta snížila ze čtyř milionů na maximálně 800 tisíc korun.

Europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) je přesvědčen, že schválení novely pandemického zákona je správným krokem, uvedl to v Událostech, komentářích. „Nepřináší tak drastická omezení svobod jako nouzový stav,“ sdělil a připomněl, že právě ten podle něj výrazně omezoval osobní svobody a umožňoval nákupy bez výběrových řízení, což se prý ukázalo jako problematické. 

Epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví za ANO Roman Prymula zdůraznil, že Česko takovou normu, jakou je pandemický zákon, potřebuje. „Pokud si tady budeme říkat, že nechceme vyhlašovat nouzový stav, tak musíme mít jiný právní rámec, protože zákon o ochraně veřejného zdraví je na to legislativně velmi slabý,“ řekl. Je podle něj v pořádku, že zákon vzniká v době, kdy je relativně klid. „Připravovat takový zákon v době, kdy potřebujeme zavádět tvrdá opatření, to je skutečně pozdě,“ dodal. 

„Já neříkám, že nouzový stav je lepší než pandemický zákon. Já říkám, že v určitou chvíli se bez nouzového stavu nemusíme obejít,“ řekl hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO). Podle něj v rámci pandemického zákona může hejtman pouze jít na krajskou hygienu a ptát se, co hygienici chtějí v regionu dělat. „Proto pandemický zákon beru jako měkkou formu boje s pandemií,“ dodal. 

Nahrávám video
Události, komentáře: Debata o pandemickém zákoně
Zdroj: ČT24

Projednávání ve stavu legislativní nouze

Už v úterý dolní komora potvrdila, že trvá stav legislativní nouze. Díky hlasům koaliční většiny poslanci odhlasovali, že budou novelu pandemického zákona schvalovat ve zkráceném řízení. Zrychlené schvalování zákonů ve stavu legislativní nouze znamená, že poslanci vynechávají první čtení. 

Poslanci ANO se přeli s koaličními zástupci právě o potřebu zrychleného schválení. Podle předsedy sněmovního ústavně-právního výboru Radka Vondráčka (ANO) spor skončí u Ústavního soudu. „Opravdu podmínky pro zkrácené řízení nejsou naplněny. Divím se koalici, divím se té umanutosti a sveřeposti,“ řekl Vondráček. 

Skopeček přerušil vystoupení Černého z SPD

Debata trvala 35 hodin. Rozhořčení v řadách SPD vzbudil ve středu nad středečním ránem ve sněmovně postup předsedajícího Jana Skopečka (ODS), když odebral slovo zákonodárci Oldřichu Černému. Poslanci SPD dál pokračovali v obstrukci předkládáním změn programu schůze.

Černý v této souvislosti hovořil zhruba hodinu a půl o vládní novele veterinárního zákona, v podstatě četl její důvodovou zprávu. Skopeček poslance několikrát upozornil na to, že neargumentuje, proč chce předlohu na program zařadit. Nakonec jeho vystoupení přerušil.

„Nikdy jsem si nemyslel, že nám budete odebírat slovo. To je od vás velmi demokratické,“ komentoval Skopečkovy kroky předseda poslanců SPD Radim Fiala. Jeho námitku proti postupu předsedajícího sněmovna zamítla.

K bratrskému džentlmenství vyzval poslance SPD šéf lidoveckých poslanců Marek Výborný. „Pokud džentlmenství dokáže tady ztělesňovat třeba Hayato Okamura (KDU-ČSL), tak věřím, že jeho bratr (Tomio Okamura z SPD) to dokáže také,“ podotkl.  

Obstrukce SPD od začátku schůze

Představitelé SPD dali najevo, že udělají maximum, aby nebyla novela pandemického zákona přijata. Je to podle nich pouze jinak pojmenovaný nouzový stav. „Tato vláda má fašizující tendence, chce ovládnout životy občanů,“ prohlásil šéf SPD Okamura.

Pandemický zákon je podle něj „bezprecedentní útok na základní práva a svobody“ a je přijímán nezákonně ve stavu legislativní nouze. Vláda požádala o zrychlené projednání kvůli tomu, že platnost základních částí pandemického zákona o možnosti vydávání protikoronavirových restrikcí končí s posledním únorem.

Hned na začátku úterní schůze Okamura hovořil asi tři hodiny a předseda klubu SPD Radim Fiala po něm v obstrukci pokračoval. Díky přednostnímu právu mluvil zhruba dvě hodiny. 

Hned v úvodu označil pandemický zákon za hanebný a jeho novelu za ještě horší. Následně obšírně rozebíral institut stavu legislativní nouze nebo jeho obdobu v Německu.

Nahrávám video
Události: SPD ve sněmovně obstruuje projednání novely pandemického zákona
Zdroj: ČT24

Po Fialovi vystoupila na plénu Jana Mračková Vildumetzová (ANO). „Vláda spoléhá na to, že omikronem epidemie v Česku končí, za těchto okolností si myslím, že opravdu není důvod s pandemickým zákonem chvátat,“ řekla. 

Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová tvrdí, že předloha je „ušitá horkou jehlou“. Jde podle ní o legislativní paskvil, který se má schválit pod časovým tlakem.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) má opozice na svůj postup, včetně obstrukcí, nárok. „Obstrukce je nástroj určité parlamentní taktiky. Je to nástroj, který obvykle využívá opozice, zdaleka to nebylo poprvé,“ reagoval v Událostech, komentářích místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer (ODS). Novela jednacího řádu sněmovny podle něj není nutná. „Obstrukce ano, ale mělo by rozhodovat, zda se mluví k věci a zda průběh jednání umožní, aby se projednala plánovaná legislativa,“ dodal. 

Omezení délky vystoupení

Na návrh Marka Výborného koalice už v úterý odpoledne omezila řečnickou dobu poslanců. Řečníci bez přednostního práva tak mohli v aktuální debatě vystoupit nejvýše dvakrát na pět minut. Vládní poslanci ohlásili, že budou navrhovat omezení doby vystoupení jednotlivých poslanců i při projednávání samotné novely pandemického zákona, což nakonec poslanci schválili kolem 16:30.

Omezení se nevztahovalo na řečníky s přednostním právem, jako jsou členové vlády nebo předsedové poslaneckých klubů. Neuspěl návrh hnutí ANO, aby poslanci mohli mluvit dvakrát deset minut. Výborného návrh zazněl 30 hodin poté, co sněmovna začala v úterý dopoledne jednat. 

Odpůrci zákona znovu protestovali

Před sněmovnou se v úterý sešli odpůrci pandemického zákona. Někteří si přinesli transparenty s hesly a vztyčili sedm maket šibenic symbolizujících podle nich pandemický zákon. V 15:30 organizátoři rozpustili program na náměstí a skupina demonstrantů zůstala v prostoru před Sněmovní ulicí.

Zhruba po 14:30 policisté zadrželi u policejních kovových zátarasů šest demonstrantů poté, co několik účastníků shromáždění útočilo na policisty. Jeden policista byl zraněn.

Na místě byli členové speciální pořádkové jednotky i členové antikonfliktního týmu, doplnil policejní mluvčí Jan Daněk. Další odpůrci koronavirových opatření se zúčastnili protestní jízdy automobilů, s nimiž se z celé republiky sjeli do Prahy a zaparkovali na Letenské pláni.

Budoucí policejní prezident Martin Vondrášek považuje makety šibenic na protestech proti přijetí novely pandemického zákona za krajně nevhodný a nešťastný symbol. Pokud ale nejde o konkrétní pohrůžku osobě nebo skupině osob, není nezákonný. Uvedl to při oznámení svého jména jako nástupce dosluhujícího prezidenta Jana Švejdara.

Nahrávám video
Události, komentáře: Schůze sněmovny k novele pandemického zákona
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPřibývá požárů fotovoltaik a elektrických dopravních prostředků

Přibývá požárů objektů s instalovanou fotovoltaikou. Loni jich bylo o šedesát procent více. Například na rodinných domech je příčinou často neodborné zapojení. Roste také počet požárů elektrických dopravních prostředků – aut, kol či koloběžek. V těchto případech jde nejčastěji o důsledek poškození baterie.
před 1 hhodinou

NATO Česku neuzná jako obranné výdaje asi dvacet miliard, řekl ČT Zůna

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Největším znečišťovatelem v Česku byla loni podle ekologů elektrárna Počerady

Největším znečišťovatelem v Česku byla vloni podle statistik Evropské komise uhelná elektrárna Počerady, vypustila 4,2 milionu tun oxidu uhličitého. Uvedly to v úterý ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR. Mezi deseti největšími znečišťovateli v Česku je pak podle ekologů osm uhelných elektráren či tepláren a dále rafinerie v Litvínově a železárny v Třinci.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Policie zasahovala v příbramské nemocnici a na krajském úřadě. Podle Deníku N zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mluvčí kraje k tomu sdělil, že o nikoho z úřadu nejde, policii měli jen poskytnout dokumenty. Zadržené má policie podezřívat ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Na post náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, uvedl Zůna

Na nového náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, řekl v Interview ČT24 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Konkrétní jména však neuvedl. Informoval o nich ale už premiéra Andreje Babiše (ANO), s kandidáty se sešel i předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura. Ve středu bude Zůna o výběru šéfa armády jednat s prezidentem Petrem Pavlem.
před 13 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
před 13 hhodinami

Propojenost severu a jihu je zásadní pro odolnost a bezpečnost Evropy, míní Pavel

Propojenost mezi severem a jihem Evropy je podle českého prezidenta Petra Pavla zásadní nejen pro konkurenceschopnost, ale také pro odolnost a bezpečnost. Řekl to v projevu na summitu iniciativy Trojmoří, která sdružuje třináct evropských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Evropa, která bude lépe propojená v oblasti dopravy, energetiky i digitalizace, bude podle Pavla schopna lépe reagovat na současné globální výzvy.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...