Vystavovat na demonstracích šibenice je jednoznačně špatně, řekl v Interview ČT24 poslanec a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO). Podle něj si lidé zvykli na liberální svobody a zapomínají na vnitřní zodpovědnost a disciplínu. Vadí mu také obstrukce v Poslanecké sněmovně a naznačil, že by se měl změnit jednací řád dolní komory. Odmítl pandemický zákon jako zbytečný a uvedl, že by měl být raději v případě potřeby vyhlašován nouzový stav.
Šibenice na demonstracích jsou špatně, pandemický zákon je ale zbytečný, řekl hejtman Vondrák
Šibenici s oprátkou a nápisem „vlastizrádce“ postavil o víkendu někdo také před domem samotného Iva Vondráka. Případem se zabývá policie. V úterý na demonstraci proti schválení vládní novely pandemického zákona na Malostranském náměstí v Praze účastníci vztyčili šest maket šibenic symbolizujících pandemický zákon, na něž pověsili pytle s nápisy „ekonomika“ či „vzdělávání“.
„Svoboda je o tom, že musíte mít také vnitřní zodpovědnost,“ vysvětluje svůj postoj k tomuto způsobu protestu Vondrák. „Mnohdy nemáme jiná řešení než restriktivní, abychom zabránili tomu nejhoršímu. Pokud epidemii necháme bez omezení běžet, nebude na tom vzdělání a ekonomika ještě hůře, když budeme muset školy zavřít, protože tam už nebude mít kdo učit?“ ptá se hejtman.
Dodal, že právě to, že se v současnosti omezující opatření neuplatňují tolik jako dříve, paradoxně vede k tomu, že trpí někteří podnikatelé či kulturní instituce, protože nemohou žádat o kompenzace, o které mohli žádat v loňském roce, i přesto, že jsou současnou vlnou pandemie poškozeni.
„Myslím, že je málo politiků, kteří přijímají nepopulární opatření a říkají lidem: Musíme to vydržet!“ myslí si Vondrák. Řekl, že je typické pro západní kulturu, že si lidé zvykli na liberální svobody se vším všudy a zapomněli na vlastní odpovědnost.
Pandemický zákon není totalita, ale je zbytečný
Odsoudil také výrok Tomia Okamury (SPD) v poslanecké sněmovně při projednávání novely pandemického zákona o tom, že současná vláda má fašizující tendence a chce ovládnout životy občanů.
„Tady se křičí o totalitě a že to je totalitní zákon. Já jsem totalitu zažil a nedá se to srovnat, zákon má omezující prvky, ale to není totalita. A už vůbec ne fašismus,“ rozčilil se hejtman.
Pandemický zákon ale přitom sám ostře kritizuje. „Dle mého názoru se ten zákon dostal do situace, kdy ztrácí smysl, protože se stává podmnožinou nouzového stavu. Dostávají se tam parametry omezení, která už jsou obsažena v krizovém zákoně při nouzovém stavu. Podle mého názoru je také znervozňující, že tam není konec, přijímá se na dobu neomezenou,“ vysvětlil svůj postoj Vondrák.
Tvrdí, že místo pandemického zákona vláda může v případě potřeby znovu vyhlásit stav nouze, protože má podle jeho názoru lépe definovaná „kritéria kontroly“. Podle Vondráka je v případě řízení pandemie potřeba využívat plošná opatření, jako je například dvoutýdenní uzavření škol.
Spor s jihočeským hejtmanem Kubou
Odmítl také názor šéfa Asociace krajů a jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS), který navrhuje ukončit plošné testování na koronavirus a zrušit některé restrikce. Byl by třeba pro ukončení restrikcí pro návštěvníky restaurací nebo pro některé služby, jako jsou kadeřnictví. Podle Kuby už plošné testování a řada opatření postrádá smysl.
Ivo Vondrák naopak považuje co nejplošnější testování za zásadní nástroj, kterým se dá epidemie kontrolovat: „Já tvrdím, a důkazem nám byly i předcházející vlny epidemie, že díky tomu, že se testovalo v podnicích, jsme byli schopni podchytit šíření epidemie. A možná proto na tom byl Moravskoslezský kraj lépe než jiné, protože tam se intenzivně testovalo ve firmách a jsou tam především velké firmy.“
Moravskoslezský hejtman také v Interview ČT24 kritizoval průběh jednání v Poslanecké sněmovně, především dlouhé obstrukce opozičních poslanců. Podle něj je načase přemýšlet o změně jednacího řádu dolní komory.
„Podle mého názoru noční směna v parlamentu nemá smysl.“ stěžuje si Vondrák. „Nedokážu si představit někoho, kdo je ve tři hodiny ráno schopen soudně myslet. Když si třeba vezmete můj příklad, když jsem ve čtyři hodiny ráno vstával, abych se dostal do prahy vlakem, tak ve tři hodiny ráno už nebudu schopen vnímat realitu tak, jak bych měl.“