Vláda Petra Fialy (ODS) rozhodla o ukončení plošného testování ve firmách a školách od 18. února. Zároveň oznámila, že rozhodla o finanční podpoře podnikatelům postiženým pandemickými omezeními a rozšířila možnost pracovní karantény na některé školské ústavy. Na únorové sněmovní schůzi navrhne zrušení pandemické pohotovosti, plánuje ponechat povinné respirátory uvnitř, řekl Fiala. Kabinet ve středu dále schválil odklad platnosti nového stavebního zákona.
Ministr školství Petr Gazdík (STAN) řekl, že pro školy to znamená poslední hromadné testování v pondělí 14. února.
Podle Fialy se pandemie vyvíjí tak, jak vláda očekávala. Situace je prý pod kontrolou bez „drastických opatření, lockdownů a nouzového stavu“. Premiér zdůraznil, že kabinet postupuje tak, jak slíbil před volbami.
Šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová poukázala na pokračující šíření omikronu. Krok ale podle ní ulehčí administrativě škol. Předseda Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček oceňuje ekonomický přínos ukončení testování.
Naopak Pedagogická komora s rozhodnutím nesouhlasí. „V tuto chvíli stále rostou počty nakažených žáků. Jsou dokonce nejvyšší za celou dobu epidemie ve všech věkových kategoriích,“ řekl předseda Radek Sárközi.
Hospodářská komora předpokládá, že část živnostníků a podniků bude v pravidelném testování pokračovat. V současné době mezi svými členy provádí průzkum, aby mohla s vládou projednat úpravy parametrů testování, pokud by se ho ministři rozhodli znovu zavést, uvedl mluvčí komory Miroslav Diro.
Podpora podnikatelů
Vláda dále rozhodla o vydání finančních kompenzací podnikatelům postiženým pandemií. Fiala oznámil, že se zaměří na ty nejzasaženější a na drobné podnikatele bez rezerv. Nárok budou mít především „ti, kteří byli postiženi zákazy vánočních trhů, restaurace, hudební kluby, hotely, cestovní kanceláře, a organizátoři kulturních akcí“. Pomoc se má dotknout více než jedenácti tisíc subjektů, kterým stát vyplatí až tři miliardy korun.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) doplnil, že o konkrétních podobách kompenzací bude ještě ministerstvo jednat s Hospodářskou komorou a jednotlivými odborovými svazy.
Podnikatelé s propadem tržeb o 50 procent proti 2. pololetí roku 2019 budou moci v závislosti na oboru získat pomoc nejvýše 500 tisíc až 1,5 milionu korun, uvedl Síkela. Kompenzace budou poskytovány v režimu de minimis, není tak potřeba, aby je schvalovala Evropská komise. Jeden příjemce nesmí v průběhu tří let čerpat z podpor de minimis více než 200 tisíc eur (asi 4,9 milionu korun).
„Časově to vidím tak, že někdy do konce února budeme sbírat žádosti a někdy do poloviny, maximálně do konce března se peníze budou vyplácet,“ dodal Síkela.
„Minimálně ta procenta propadu bychom přivítali, aby nebyla na padesáti, ale zůstala na těch třiceti. Už teď je jasné, že na to nedosáhne celá řada postižených podnikatelů,“ reaguje generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová.
Předchozí vláda připravila pokračování dříve fungujících programů COVID 2021 a COVID Nepokryté náklady. Plošné uspokojení podnikatelů by v tomto případě stálo podle Síkely přes dvanáct miliard korun. Takovou podporu považuje za nesystémovou a „proinflační“.
Hospodářská komora reagovala prohlášením, že vládou navržené kompenzace jsou „nepříjemným překvapením“. Kritizoval je také Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků. Podle něj na ně „dosáhne z gastronomie jen minimum podnikatelů.“
Pracovní karanténa
Ministerstvo zdravotnictví dále rozhodlo, že od středy umožní pracovní karanténu ve školských zařízeních ústavní nebo ochranné výchovy či preventivně výchovné péče o děti, jako jsou diagnostické ústavy a dětské domovy, řekl náměstek Josef Pavlovic (Piráti). Musí ji povolit krajská hygienická stanice.
Možnost pracovní karantény by se podle něj měla vztahovat na zaměstnance, kteří měli epidemiologicky významný kontakt s pozitivně testovaným, ale nemají žádné příznaky. Podle nastavených pravidel musí nosit respirátor nebo obdobnou ochranu dýchacích cest, jeden maximálně po čtyři hodiny. Při stravování a odpočinku musí mít k dispozici sám místnost a nezúčastní se pracovních porad a podobných akcí.
Po pět dní karantény sleduje pracovník podrobněji svůj zdravotní stav a omezí svůj pobyt v zařízení na minimum, stejně jako kontakt s dalšími osobami a zaměstnanci. Platí pro ně také povinnost každý pracovní den podstoupit antigenní test a po pěti dnech od kontaktu vyšetření PCR.
„Požadavek dané úpravy vzešel přímo od samotných ředitelů školských zařízení. Aktuálně je kritická situace v pěti a k této hranici se blíží dalších 18 školských zařízení,“ píše se v odůvodnění opatření.
Odklad stavebního zákona
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) oznámil, že vláda schválila odklad účinnosti stavebního zákona. Návrh počítá s částečným odkladem zřízení státní stavební správy a se vznikem speciálního stavebního úřadu. Podle předkládací zprávy navržený zákon nový stavební kodex neruší, pouze částečně odkládá.
„Malá novela nechá běžet ty věci, o kterých jsme přesvědčeni, že jsou správné, což je vznik Speciálního stavebního úřadu na konci roku, který bude řešit nadregionální stavby, komunikace, plynovody. Prostě ty složité stavby, které přesahují kompetenci i hranice těch jednotlivých regionů,“ řekl k návrhu již dříve Bartoš.
Do konce tohoto roku zároveň Bartoš chce, aby sněmovna probrala věcnou novelu stavebního zákona jako takovou. Až ta bude podle ministra mít za cíl zcela zvrátit vznik Nejvyššího stavebního úřadu.
„My toto chceme nahradit integrací procesů – jádrem má být digitalizace. Úředníci, občané či firmy, kteří staví, budou do systému přistupovat vzdáleně, bude zachován princip jeden proces – jedno razítko, ale ponecháme ty stavební úřady v obcích, tedy blíže tomu řešenému problému,“ dodal ministr.
Schvalování rozpočtu ve druhém únorovém týdnu
Premiér Fiala hovořil po jednání vlády i o rozpočtu, potvrdil, že provizorium by mělo skončit nejpozději v březnu. Ve středu také diskutují předáci odborových svazů s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) a ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) o platech.
V neděli ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že deficit státního rozpočtu by měl být pod 280 miliard korun. Počítá se zvýšením příjmů proti původním předpokladům o více než 61 miliard korun, zhruba polovina ale půjde na mimořádný růst penzí, zvýšené příspěvky na bydlení kvůli rostoucím cenám energií a na větší výdaje na nemocenskou. Ministr také počítá se škrty u výdajů o 80 miliard korun.
