Ředitelé mohou kvůli covidu vyhlásit volno, rozhodla sněmovna. SPD zablokovala projednání pandemického zákona

Sněmovna schválila zrychleně předlohu, podle které ředitelé škol mohou vyhlásit kvůli pandemické situaci mimořádné ředitelské volno. Opoziční SPD zablokovala projednání novely pandemického zákona, který má podle současné úpravy končit 28. února, novela by jeho konec odsunula na listopad. Mimořádná schůze k této části pandemického zákona by se měla konat příští úterý, uvedl předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. Poslanci také volili zbývajícího místopředsedu sněmovny, křeslo zůstalo i po další volbě neobsazené.

Ředitelé škol mohou v případě velkého počtu učitelů v karanténě nebo v izolaci kvůli covidu-19 vyhlásit výuku na dálku či mimořádné ředitelské volno po dobu až deseti dnů ve školním roce. Předloha předpokládá, že při výuce na dálku i při mimořádném ředitelském volnu by měli rodiče žáků do deseti let věku nárok na ošetřovné.

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) poslancům řekl, že úprava má zabránit plošnému uzavírání škol kvůli epidemii nemoci covid-19. Ředitelé škol budou moci volno vyhlásit podle potřeby a nebudou muset využít všech deset dnů najednou, řekl ministr.  

Normu ještě projedná Senát, který by souhlas mohl dát příští týden. Školský zákon v současnosti umožňuje ředitelům vyhlásit pět volných dnů za školní rok, a to ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických. Řada ředitelů škol toto volno už vyčerpala, možnost delšího volna proto podle kritiků přichází pozdě. O uzavření školy při velkém počtu nakažených žáků mohou rozhodnout hygienici.

Křeslo zbývajícího, šestého místopředsedy sněmovny zůstalo i po úterní tajné volbě neobsazené. Nominant hnutí ANO, někdejší vicepremiér Karel Havlíček a předseda SPD Tomio Okamura neuspěli podle očekávání ani v druhém kole, sdělil předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO). 

Ve druhém kole bylo potřeba získat hlasy 83 poslanců. Havlíčkovi dalo hlas 61 členů dolní komory, Okamura obdržel 24 hlasů. Hlasovací lístek si v tomto kole vyzvedlo 165 poslanců, odevzdalo jej 154 poslanců. Zbylých 11 zákonodárců nehlasovalo.

Nynější volba šestého místopředsedy sněmovny byla již třetí. V minulosti se o pozici střetli někdejší předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) a Okamura, neuspěli. Vondráček se posléze stal předsedou ústavně-právního výboru, Okamura vede petiční výbor. Havlíček dříve nemohl do předsednictva dolní komory kandidovat kvůli neslučitelnosti funkcí, protože byl stále členem vlády.

Pandemický zákon

Novela předpokládá, že protikoronavirová mimořádná opatření vydaná podle pandemického zákona zřejmě budou moci zahrnout širší okruh činností než teď. Úřady budou moci nařídit testování na covid-19 také například podnikatelům, studentům, žákům a předškolákům, nejen zaměstnancům a jiným pracovníkům. Nařízení izolace nebo karantény budou moci orgány ochrany veřejného zdraví podle předlohy oznamovat lidem i telefonicky nebo krátkou textovou zprávou.

„Hnutí SPD bude postupovat i dále tak, že ze všech sil budeme pracovat na tom, aby tento totalitní zákon vládní pětikoalice nebyl ve sněmovně přijat,“ uvedl Tomio Okamura, předseda SPD, která úterní projednávání zákona vetovala. Uvedl také, že pandemický zákon je pouze překlopením nouzového stavu. Pro veto podle něj stačí podpisy dvaceti poslanců, které má u sebe.

SPD požaduje, aby pro vstup do restaurací a dalších zařízení stačilo prokázat se negativním testem na koronavirus a aby byly uznávány protilátky, uvedl Okamura. Kritizoval i vládou schválenou neomezenou platnost návrhu. SPD podle svého předsedy usiluje o zrušení pandemického zákona. „Veškerá opatření lze podle potřeby provádět cíleně výhradně na rizikové skupiny prostřednictvím zákona na ochranu veřejného zdraví a krizového zákona, nikoli plošně,“ uvedl Okamura.

První místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Eva Decroix uvedla, že koalice vnímá tento zákon jako mimořádné opatření, současně je nutné uvažovat o obecné pandemické normě. Věří, že doba do konce listopadu je dostatečně dlouhá, aby bylo možné takovou normu připravit. Pandemická pohotovost podle ní skončí ve chvíli, kdy to situace umožní.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) připomněl, že jeho ministerstvo původně navrhovalo prodloužit platnost zmíněné části pandemického zákona do konce srpna příštího roku, souhlasil však s listopadovým termínem.

Omezení kulturních akcí i sportovišť

Opatření pandemického zákona budou moci podle novely vydávat pro své resorty také ministerstva obrany a vnitra. Cílem je podle zdůvodnění to, aby mohla být „zachována akceschopnost bezpečnostních složek“.

Mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví nebo krajských hygienických stanic budou moci nově regulovat jakoukoli činnost provozovanou v provozovně, na tržišti a v tržnici, a to včetně provozní doby. Úřady budou moci omezovat také hudební, divadelní a filmová představení, kulturní festivaly či veletrhy, dětské zotavovací akce a příměstské tábory. Opatření budou moci omezit provoz vnitřních a venkovních sportovišť, ale také výuku ve všech typech škol i v předškolních zařízeních. Úplný zákaz provozu by mohl hrozit hudebním, tanečním a herním klubům, diskotékám, hernám a kasinům.

Na základě pandemického zákona bude moci ministerstvo nařídit samoizolaci lidem, kteří se vracejí ze zemí se zvýšeným rizikem nákazy koronavirem. Bude moct stanovit povinnost vyplňování příjezdového formuláře. 

Svoboda: Zákon se váže k současné situaci

Ministr zdravotnictví Válek uvedl, že pozměňovací novela pandemického zákona přináší tři velké změny. „Zohledňuje všechny výhrady správních soudů a všech soudů, které se vyjadřovaly k různým opatřením. Druhá zásada je stanovení v jasné a definované formě způsobu odškodnění za ztráty, které opatření způsobují podnikatelům. Odškodnění vycházejí z doporučení soudu i legislativní rady vlády. Třetí změna je, že se lépe a jasně definuje pozice krajských hygienických stanic,“ vypočítal. Ministr dodal, že jeho cílem je srovnat pravidla s Evropskou unií, aby Česko mělo stejné podmínky a co nejrychleji se vrátilo „k normálnímu stavu“.

Místopředseda zdravotnického výboru Julius Špičák (ANO) zdůraznil, že v návrhu novely zákona „stále chybí vysvětlení regionality. Když bude kritická situace v jednom regionu, kdo to v něm vyhlásí a jaké všechny složky budou zapojeny.“ Chybí mu také jasná definice opatření například v případě škol, zda omezení budou uplatňována celoplošně.

Předseda zdravotnického výboru Bohuslav Svoboda (ODS) podotkl, že důvodem omezení platnosti pandemického zákona je, že není jasné, jak se bude pandemie vyvíjet. „Je to zákon, který je jednoznačně navázaný na stávající covidovou situaci, takže jsme navrhli, aby přestal být účinný k 30. listopadu.“ Výbor podle něj předpokládá, že na podzim by se mohla objevit další vlna. Když se neobjeví, zákon přestane platit, kdyby se objevila, bylo by možné diskutovat o jeho pokračování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPředloha o růstu rodičovské je ve sněmovně před schvalováním

Navrhovaný růst rodičovské od příštího roku o padesát tisíc korun na 400 tisíc korun a na dvojčata a vícerčata ze 700 tisíc korun na 800 tisíc korun je ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Opoziční poslanci nabídli v úterním druhém čtení několik možností zavedení valorizace příspěvku. Další pozměňovací návrhy se týkají také třeba úpravy státní sociální pomoci, tedy takzvané superdávky. O podobě předlohy bude dolní komora hlasovat nejdřív příští týden.
14:01Aktualizovánopřed 3 mminutami

Zastoupení na summitu NATO by mělo odpovídat politickému systému země, míní Zůna

Státy, které mají parlamentní systém, by měly být na summitech NATO zastupovány předsedou vlády, prohlásil v úterním Interview ČT24 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Kabinet podle něj postupuje v duchu Ústavního soudu (ÚS), situaci neeskaluje a drží ji v rovině věcného obsahu. V otázce zastoupení na dvou hlavních částech summitu se dle Zůny nyní musí dohodnout premiér Andrej Babiš (ANO) s prezidentem Petrem Pavlem. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 37 mminutami

Končí zbraňová amnestie. Lidé odevzdali střílející nůž i minomet

Zbraňová amnestie, při které mohli lidé beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo, je u konce. Vyhlášena byla od ledna na půl roku v souvislosti s novým zbraňovým zákonem. Lidé během ní odevzdali policistům i řadu kuriózních zbraní – například střílející nůž, pevnostní minomet nebo australský kulomet. Přesné výsledky zveřejní Policejní prezidium příští týden, s jistotou ale půjde o tisíce zbraní a desítky tisíc kusů střeliva.
16:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Hlaváč převzal funkci náčelníka generálního štábu

Prezident Petr Pavel v úterý dopoledne na Hradě jmenoval nového náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče. Vystřídá dosavadního šéfa armády Karla Řehku, se kterým si oficiálně předali funkci tradičně při slavnostním nástupu u příležitosti Dne ozbrojených sil na Vítkově. Náčelník generálního štábu je nejvyšší vojenská funkce v zemi, odpovídá za velení, připravenost a rozvoj ozbrojených sil. Je hlavním vojenským poradcem ministra obrany a vlády.
05:14Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Prezident Pavel požádal Klempíře o debatu o změnách financování ČT a ČRo

Prezident Petr Pavel na úterním setkání s ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) požádal o odbornou debatu věnující se důvodům změn ve financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) a jejich efektům. Ministra se ptal také na to, jak bude vláda garantovat nezávislost médií veřejné služby a jejich předvídatelné a udržitelné financování. Hrad o tom informoval na sociální síti X. Ministr Klempíř se ke schůzce nevyjádřil, při příjezdu i odjezdu se vyhnul setkání s novináři.
před 4 hhodinami

Volby by v květnu vyhrálo ANO, Motoristé mimo sněmovnu, uvádí Median

Volby do sněmovny by v případě jejich konání v květnu vyhrálo hnutí ANO, které by získalo 35,5 procenta hlasů. Na druhém místě by skončilo hnutí STAN se ziskem 14,5 procenta, ODS by získala dvanáct procent hlasů. V dolní parlamentní komoře by usedli ještě Piráti a SPD, vyplývá z průzkumu společnosti Median. Vládní Motoristé skončili pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do sněmovny, uvedl průzkum.
před 5 hhodinami

Lidé se od července dostanou k více než 1200 nových léků u praktiků

Pacienti se od července dostanou k dalším více než 1200 léků u praktických lékařů, jde asi o osminu léčiv předepisovaných v ordinacích. Dosud pro ně museli k ambulantním specialistům. Na úterní tiskové konferenci k vyhlášce o předepisování léčiv to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). V Česku lékaři každý měsíc podle statistik Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) předepíšou a vydají až osm milionů receptů. Podle šéfa Sdružení praktických lékařů Petra Šonky nezačnou všichni lékaři hned předepisovat všechny léky, upravit se musí také platby ambulantním specialistům, aby měli motivaci pacienty praktikům předat.
12:33Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Vražedkyním vůdce kutnohorské sekty snížil odvolací soud výši trestů

Seniorka a zubařka si za vraždu vůdce kutnohorské sekty odpykají dvanáct a devět let vězení. Původní tresty jim v úterý pravomocně snížil pražský vrchní soud, který tak částečně vyhověl odvolání obou žen. Součástí verdiktu je pro lékařku i čtyřletý zákaz předepisování léků s výjimkou těch, které se používají v zubním lékařství. Ženy se hájily tím, že plnily mužovo přání odejít ze světa a že v době činu nebyly kvůli jeho manipulacím příčetné.
12:48Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled