Ředitelé mohou kvůli covidu vyhlásit volno, rozhodla sněmovna. SPD zablokovala projednání pandemického zákona

Sněmovna schválila zrychleně předlohu, podle které ředitelé škol mohou vyhlásit kvůli pandemické situaci mimořádné ředitelské volno. Opoziční SPD zablokovala projednání novely pandemického zákona, který má podle současné úpravy končit 28. února, novela by jeho konec odsunula na listopad. Mimořádná schůze k této části pandemického zákona by se měla konat příští úterý, uvedl předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. Poslanci také volili zbývajícího místopředsedu sněmovny, křeslo zůstalo i po další volbě neobsazené.

Ředitelé škol mohou v případě velkého počtu učitelů v karanténě nebo v izolaci kvůli covidu-19 vyhlásit výuku na dálku či mimořádné ředitelské volno po dobu až deseti dnů ve školním roce. Předloha předpokládá, že při výuce na dálku i při mimořádném ředitelském volnu by měli rodiče žáků do deseti let věku nárok na ošetřovné.

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) poslancům řekl, že úprava má zabránit plošnému uzavírání škol kvůli epidemii nemoci covid-19. Ředitelé škol budou moci volno vyhlásit podle potřeby a nebudou muset využít všech deset dnů najednou, řekl ministr.  

Normu ještě projedná Senát, který by souhlas mohl dát příští týden. Školský zákon v současnosti umožňuje ředitelům vyhlásit pět volných dnů za školní rok, a to ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických. Řada ředitelů škol toto volno už vyčerpala, možnost delšího volna proto podle kritiků přichází pozdě. O uzavření školy při velkém počtu nakažených žáků mohou rozhodnout hygienici.

Křeslo zbývajícího, šestého místopředsedy sněmovny zůstalo i po úterní tajné volbě neobsazené. Nominant hnutí ANO, někdejší vicepremiér Karel Havlíček a předseda SPD Tomio Okamura neuspěli podle očekávání ani v druhém kole, sdělil předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO). 

Ve druhém kole bylo potřeba získat hlasy 83 poslanců. Havlíčkovi dalo hlas 61 členů dolní komory, Okamura obdržel 24 hlasů. Hlasovací lístek si v tomto kole vyzvedlo 165 poslanců, odevzdalo jej 154 poslanců. Zbylých 11 zákonodárců nehlasovalo.

Nynější volba šestého místopředsedy sněmovny byla již třetí. V minulosti se o pozici střetli někdejší předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) a Okamura, neuspěli. Vondráček se posléze stal předsedou ústavně-právního výboru, Okamura vede petiční výbor. Havlíček dříve nemohl do předsednictva dolní komory kandidovat kvůli neslučitelnosti funkcí, protože byl stále členem vlády.

Pandemický zákon

Novela předpokládá, že protikoronavirová mimořádná opatření vydaná podle pandemického zákona zřejmě budou moci zahrnout širší okruh činností než teď. Úřady budou moci nařídit testování na covid-19 také například podnikatelům, studentům, žákům a předškolákům, nejen zaměstnancům a jiným pracovníkům. Nařízení izolace nebo karantény budou moci orgány ochrany veřejného zdraví podle předlohy oznamovat lidem i telefonicky nebo krátkou textovou zprávou.

„Hnutí SPD bude postupovat i dále tak, že ze všech sil budeme pracovat na tom, aby tento totalitní zákon vládní pětikoalice nebyl ve sněmovně přijat,“ uvedl Tomio Okamura, předseda SPD, která úterní projednávání zákona vetovala. Uvedl také, že pandemický zákon je pouze překlopením nouzového stavu. Pro veto podle něj stačí podpisy dvaceti poslanců, které má u sebe.

SPD požaduje, aby pro vstup do restaurací a dalších zařízení stačilo prokázat se negativním testem na koronavirus a aby byly uznávány protilátky, uvedl Okamura. Kritizoval i vládou schválenou neomezenou platnost návrhu. SPD podle svého předsedy usiluje o zrušení pandemického zákona. „Veškerá opatření lze podle potřeby provádět cíleně výhradně na rizikové skupiny prostřednictvím zákona na ochranu veřejného zdraví a krizového zákona, nikoli plošně,“ uvedl Okamura.

První místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Eva Decroix uvedla, že koalice vnímá tento zákon jako mimořádné opatření, současně je nutné uvažovat o obecné pandemické normě. Věří, že doba do konce listopadu je dostatečně dlouhá, aby bylo možné takovou normu připravit. Pandemická pohotovost podle ní skončí ve chvíli, kdy to situace umožní.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) připomněl, že jeho ministerstvo původně navrhovalo prodloužit platnost zmíněné části pandemického zákona do konce srpna příštího roku, souhlasil však s listopadovým termínem.

Omezení kulturních akcí i sportovišť

Opatření pandemického zákona budou moci podle novely vydávat pro své resorty také ministerstva obrany a vnitra. Cílem je podle zdůvodnění to, aby mohla být „zachována akceschopnost bezpečnostních složek“.

Mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví nebo krajských hygienických stanic budou moci nově regulovat jakoukoli činnost provozovanou v provozovně, na tržišti a v tržnici, a to včetně provozní doby. Úřady budou moci omezovat také hudební, divadelní a filmová představení, kulturní festivaly či veletrhy, dětské zotavovací akce a příměstské tábory. Opatření budou moci omezit provoz vnitřních a venkovních sportovišť, ale také výuku ve všech typech škol i v předškolních zařízeních. Úplný zákaz provozu by mohl hrozit hudebním, tanečním a herním klubům, diskotékám, hernám a kasinům.

Na základě pandemického zákona bude moci ministerstvo nařídit samoizolaci lidem, kteří se vracejí ze zemí se zvýšeným rizikem nákazy koronavirem. Bude moct stanovit povinnost vyplňování příjezdového formuláře. 

Svoboda: Zákon se váže k současné situaci

Ministr zdravotnictví Válek uvedl, že pozměňovací novela pandemického zákona přináší tři velké změny. „Zohledňuje všechny výhrady správních soudů a všech soudů, které se vyjadřovaly k různým opatřením. Druhá zásada je stanovení v jasné a definované formě způsobu odškodnění za ztráty, které opatření způsobují podnikatelům. Odškodnění vycházejí z doporučení soudu i legislativní rady vlády. Třetí změna je, že se lépe a jasně definuje pozice krajských hygienických stanic,“ vypočítal. Ministr dodal, že jeho cílem je srovnat pravidla s Evropskou unií, aby Česko mělo stejné podmínky a co nejrychleji se vrátilo „k normálnímu stavu“.

Místopředseda zdravotnického výboru Julius Špičák (ANO) zdůraznil, že v návrhu novely zákona „stále chybí vysvětlení regionality. Když bude kritická situace v jednom regionu, kdo to v něm vyhlásí a jaké všechny složky budou zapojeny.“ Chybí mu také jasná definice opatření například v případě škol, zda omezení budou uplatňována celoplošně.

Předseda zdravotnického výboru Bohuslav Svoboda (ODS) podotkl, že důvodem omezení platnosti pandemického zákona je, že není jasné, jak se bude pandemie vyvíjet. „Je to zákon, který je jednoznačně navázaný na stávající covidovou situaci, takže jsme navrhli, aby přestal být účinný k 30. listopadu.“ Výbor podle něj předpokládá, že na podzim by se mohla objevit další vlna. Když se neobjeví, zákon přestane platit, kdyby se objevila, bylo by možné diskutovat o jeho pokračování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Mužů na otcovské dovolené loni ubylo

Na placenou dvoutýdenní otcovskou dovolenou po narození dítěte loni nastoupilo méně mužů než v roce 2024. Tuto možnost loni podle České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) využilo 36 500 otců, o tři tisíce méně než předloni. Počet výplat otcovské klesá už od roku 2022, kdy jich bylo nejvíce – téměř padesát tisíc. Jednou z příčin je podle odborníků menší porodnost, důvodem ale můžou být i omezené rodinné finance během otcovské.
před 21 mminutami

Rekvalifikační kurzy by si mohli řídit sami zaměstnavatelé, navrhuje ministerstvo

Ministerstvo práce a sociálních věcí uvažuje o změně systému rekvalifikací. V souvislosti s koncem těžby černého uhlí na Karvinsku o tom mluvil ministr Aleš Juchelka (ANO). Zaměstnavatelé by nově nemuseli školit lidi přes Úřad práce, ale dělali by to se státní podporou sami.
před 2 hhodinami

Zemřela „česká Bardotka“ Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel bude vypovídat na policii kvůli Macinkovým zprávám

Prezident Petr Pavel by měl jít příští týden podat vysvětlení na policii kvůli textovým zprávám, které jeho poradci Petru Kolářovi poslal ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), řekl Pavel v rozhovoru pro Radiožurnál. Ve zprávách, které Pavel zveřejnil koncem ledna, Macinka naléhal na to, aby prezident jmenoval poslance Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Prezident vidí v jejich obsahu znaky politického vydírání a jeho kancelář se kvůli tomu obrátila na policii. Macinka označil své zprávy za běžnou součást politického vyjednávání a odmítl, že by šlo o vydírání.
před 11 hhodinami

Lidské životy jsou důležitější než olympiáda s ruskou účastí, míní Hašek

„Samozřejmě, že ruské sportovce asi musí moc mrzet, že nemůžou nastupovat v takové soutěži, jako jsou olympijské hry,“ míní bývalý hokejový reprezentant a olympijský vítěz Dominik Hašek. V pořadu Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou dodal, že je mu líto těch, kteří nepodporují ruskou agresi proti Ukrajině, a přesto se nemůžou kvůli zákazu zúčastnit probíhající zimní olympiády v Miláně a Cortině. Dokud ale Rusko vede imperialistickou válku na Ukrajině, jsou podle něj ruští sportovci její nejlepší reklamou. Hašek míní, že lidský život stojí výše než kvalita her s případnou ruskou účastí. Zdůrazňuje, že mnoho Ukrajinců se také nemůže zúčastnit, protože už kvůli válce nežijí. Vyslovil se také pro co nejrychlejší ukončení války.
před 12 hhodinami

Nevládní organizace kritizují „drastické“ snížení humanitární pomoci

Ministerstvo zahraničí chce výrazně snížit výdaje na českou humanitární a rozvojovou pomoc v zahraničí. Celkový rozpočet čtyř základních programů má být zhruba poloviční –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ miliarda korun. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) jsou důvodem úspory. Opozice i nevládní organizace rozhodnutí kritizují. České fórum pro rozvojovou spolupráci mluví o drastickém omezení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Tři sta tisíc Ukrajinců zatím požádalo o prodloužení dočasné ochrany. Čas mají do půlky března

Zhruba měsíc a půl zbývá občanům Ukrajiny, aby opět zažádali o takzvanou dočasnou ochranu pro lidi prchající před válkou. Status má v současné chvíli téměř čtyři sta tisíc lidí, přibližně tři čtvrtiny z nich už se zaregistrovaly k jeho prodloužení. ČT to sdělili Ondřej Krátoška a Hana Malá z odboru komunikace ministerstva vnitra. Čas na podání každoroční žádosti mají lidé do 15. března.
před 13 hhodinami

Teplárna Kladno vyzvala energetický úřad, aby vybral nového dodavatele tepla

Teplárna Kladno vyzvala Energetický regulační úřad (ERÚ), aby od dubna vybral nového dodavatele tepla pro město. Může, ale nemusí využít technologie teplárny. Ta ale po 31. březnu nemůže dál vyrábět a dodávat teplo kvůli ekonomické neudržitelnosti, řekla v pátek mluvčí Sev.en Česká energie Eva Maříková. Ze zákona by ale nemělo nastat přerušení dodávek tepla bez náhrady. Dodávky tepla nejsou ohroženy, uvedl kladenský primátor Milan Volf (Volba pro Kladno). Teplárna Kladno patří do skupiny Sev.en Pavla Tykače.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...