Ředitelé mohou kvůli covidu vyhlásit volno, rozhodla sněmovna. SPD zablokovala projednání pandemického zákona

Sněmovna schválila zrychleně předlohu, podle které ředitelé škol mohou vyhlásit kvůli pandemické situaci mimořádné ředitelské volno. Opoziční SPD zablokovala projednání novely pandemického zákona, který má podle současné úpravy končit 28. února, novela by jeho konec odsunula na listopad. Mimořádná schůze k této části pandemického zákona by se měla konat příští úterý, uvedl předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. Poslanci také volili zbývajícího místopředsedu sněmovny, křeslo zůstalo i po další volbě neobsazené.

Ředitelé škol mohou v případě velkého počtu učitelů v karanténě nebo v izolaci kvůli covidu-19 vyhlásit výuku na dálku či mimořádné ředitelské volno po dobu až deseti dnů ve školním roce. Předloha předpokládá, že při výuce na dálku i při mimořádném ředitelském volnu by měli rodiče žáků do deseti let věku nárok na ošetřovné.

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) poslancům řekl, že úprava má zabránit plošnému uzavírání škol kvůli epidemii nemoci covid-19. Ředitelé škol budou moci volno vyhlásit podle potřeby a nebudou muset využít všech deset dnů najednou, řekl ministr.  

Normu ještě projedná Senát, který by souhlas mohl dát příští týden. Školský zákon v současnosti umožňuje ředitelům vyhlásit pět volných dnů za školní rok, a to ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických. Řada ředitelů škol toto volno už vyčerpala, možnost delšího volna proto podle kritiků přichází pozdě. O uzavření školy při velkém počtu nakažených žáků mohou rozhodnout hygienici.

Křeslo zbývajícího, šestého místopředsedy sněmovny zůstalo i po úterní tajné volbě neobsazené. Nominant hnutí ANO, někdejší vicepremiér Karel Havlíček a předseda SPD Tomio Okamura neuspěli podle očekávání ani v druhém kole, sdělil předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO). 

Ve druhém kole bylo potřeba získat hlasy 83 poslanců. Havlíčkovi dalo hlas 61 členů dolní komory, Okamura obdržel 24 hlasů. Hlasovací lístek si v tomto kole vyzvedlo 165 poslanců, odevzdalo jej 154 poslanců. Zbylých 11 zákonodárců nehlasovalo.

Nynější volba šestého místopředsedy sněmovny byla již třetí. V minulosti se o pozici střetli někdejší předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) a Okamura, neuspěli. Vondráček se posléze stal předsedou ústavně-právního výboru, Okamura vede petiční výbor. Havlíček dříve nemohl do předsednictva dolní komory kandidovat kvůli neslučitelnosti funkcí, protože byl stále členem vlády.

Pandemický zákon

Novela předpokládá, že protikoronavirová mimořádná opatření vydaná podle pandemického zákona zřejmě budou moci zahrnout širší okruh činností než teď. Úřady budou moci nařídit testování na covid-19 také například podnikatelům, studentům, žákům a předškolákům, nejen zaměstnancům a jiným pracovníkům. Nařízení izolace nebo karantény budou moci orgány ochrany veřejného zdraví podle předlohy oznamovat lidem i telefonicky nebo krátkou textovou zprávou.

„Hnutí SPD bude postupovat i dále tak, že ze všech sil budeme pracovat na tom, aby tento totalitní zákon vládní pětikoalice nebyl ve sněmovně přijat,“ uvedl Tomio Okamura, předseda SPD, která úterní projednávání zákona vetovala. Uvedl také, že pandemický zákon je pouze překlopením nouzového stavu. Pro veto podle něj stačí podpisy dvaceti poslanců, které má u sebe.

SPD požaduje, aby pro vstup do restaurací a dalších zařízení stačilo prokázat se negativním testem na koronavirus a aby byly uznávány protilátky, uvedl Okamura. Kritizoval i vládou schválenou neomezenou platnost návrhu. SPD podle svého předsedy usiluje o zrušení pandemického zákona. „Veškerá opatření lze podle potřeby provádět cíleně výhradně na rizikové skupiny prostřednictvím zákona na ochranu veřejného zdraví a krizového zákona, nikoli plošně,“ uvedl Okamura.

První místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Eva Decroix uvedla, že koalice vnímá tento zákon jako mimořádné opatření, současně je nutné uvažovat o obecné pandemické normě. Věří, že doba do konce listopadu je dostatečně dlouhá, aby bylo možné takovou normu připravit. Pandemická pohotovost podle ní skončí ve chvíli, kdy to situace umožní.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) připomněl, že jeho ministerstvo původně navrhovalo prodloužit platnost zmíněné části pandemického zákona do konce srpna příštího roku, souhlasil však s listopadovým termínem.

Omezení kulturních akcí i sportovišť

Opatření pandemického zákona budou moci podle novely vydávat pro své resorty také ministerstva obrany a vnitra. Cílem je podle zdůvodnění to, aby mohla být „zachována akceschopnost bezpečnostních složek“.

Mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví nebo krajských hygienických stanic budou moci nově regulovat jakoukoli činnost provozovanou v provozovně, na tržišti a v tržnici, a to včetně provozní doby. Úřady budou moci omezovat také hudební, divadelní a filmová představení, kulturní festivaly či veletrhy, dětské zotavovací akce a příměstské tábory. Opatření budou moci omezit provoz vnitřních a venkovních sportovišť, ale také výuku ve všech typech škol i v předškolních zařízeních. Úplný zákaz provozu by mohl hrozit hudebním, tanečním a herním klubům, diskotékám, hernám a kasinům.

Na základě pandemického zákona bude moci ministerstvo nařídit samoizolaci lidem, kteří se vracejí ze zemí se zvýšeným rizikem nákazy koronavirem. Bude moct stanovit povinnost vyplňování příjezdového formuláře. 

Svoboda: Zákon se váže k současné situaci

Ministr zdravotnictví Válek uvedl, že pozměňovací novela pandemického zákona přináší tři velké změny. „Zohledňuje všechny výhrady správních soudů a všech soudů, které se vyjadřovaly k různým opatřením. Druhá zásada je stanovení v jasné a definované formě způsobu odškodnění za ztráty, které opatření způsobují podnikatelům. Odškodnění vycházejí z doporučení soudu i legislativní rady vlády. Třetí změna je, že se lépe a jasně definuje pozice krajských hygienických stanic,“ vypočítal. Ministr dodal, že jeho cílem je srovnat pravidla s Evropskou unií, aby Česko mělo stejné podmínky a co nejrychleji se vrátilo „k normálnímu stavu“.

Místopředseda zdravotnického výboru Julius Špičák (ANO) zdůraznil, že v návrhu novely zákona „stále chybí vysvětlení regionality. Když bude kritická situace v jednom regionu, kdo to v něm vyhlásí a jaké všechny složky budou zapojeny.“ Chybí mu také jasná definice opatření například v případě škol, zda omezení budou uplatňována celoplošně.

Předseda zdravotnického výboru Bohuslav Svoboda (ODS) podotkl, že důvodem omezení platnosti pandemického zákona je, že není jasné, jak se bude pandemie vyvíjet. „Je to zákon, který je jednoznačně navázaný na stávající covidovou situaci, takže jsme navrhli, aby přestal být účinný k 30. listopadu.“ Výbor podle něj předpokládá, že na podzim by se mohla objevit další vlna. Když se neobjeví, zákon přestane platit, kdyby se objevila, bylo by možné diskutovat o jeho pokračování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...