Kriminalita v Česku loni oproti předchozímu roku opět poklesla. Policie evidovala celkem 153 223 trestných činů, meziročně o sedm procent méně. Objasněnost trestných činů loni vzrostla o jedno procento na 57,3 procenta. Informoval o tom mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. Vražd loni policisté evidovali 105, neobjasněných zůstalo pět z nich.
Mezi hlavní důvody poklesu kriminality patří podle Moravčíka loňská opatření proti šíření epidemie nemoci covid-19 nebo optimalizace statistik. Dále to byla změna hranice škody u trestných činů na deset tisíc korun a také lepší práce policistů.
I když kriminalita klesla, zaznamenala policie růst škod způsobených trestnou činností. Stouply na 21,3 miliardy korun z předloňských 16,7 miliardy.
Nejvíce trestných činů hlásí Praha a Moravskoslezský kraj
Pokles kriminality zaznamenala loni policie ve všech krajích. Nejvíce trestných činů evidovala v Praze a v Moravskoslezském kraji, nejméně v Karlovarském kraji. V tom také policisté zaznamenali největší procentuální rozdíl, meziročně tam klesl počet trestných činů o 15,1 procenta na 3754 skutků.
Majetková kriminalita byla stejně jako v minulých letech nejčastějším druhem trestných činů, loni policisté evidovali 77 562 majetkových skutků, o 4554 méně než v roce 2020. Významný nárůst, téměř o 50 procent, ale policie zaznamenala u krádeží vloupáním, poklesu o více než 40 procent naopak evidovala u krádeží prostých.
Méně trestných činů bylo loni i v kategorii násilné či hospodářské kriminality, naopak mravnostních trestných činů přibylo o 444 na 3049 skutků. Příčinou nárůstu je podle Moravčíka lepší vyhledávací činnost policie či medializace případů známých osobností, která je spojena s větší ochotou obětí podobné případy oznamovat. Za nárůstem ale také stojí masivní využívání elektronických komunikačních prostředků zneužívaných pro páchání mravnostní kriminality.
Kriminalita v Česku klesá od roku 2013, výjimkou byl rok 2019, kdy stoupla o 3,5 procenta. Předtím se naposledy zvýšila v roce 2013 po lednové amnestii odcházejícího prezidenta Václava Klause. Tehdy počet trestných činů vzrostl o sedm procent na více než 325 tisíc, přičemž více než polovinu pachatelů tvořili recidivisté.
