Česku přibylo za deset let obyvatel, zestárli na průměrných 42,7 roku

Česku za deset let přibylo 87 600 obyvatel. Loni jich v zemi žilo přes 10,52 milionu. Téměř polovina z nich bydlela ve čtyřech krajích, a to v Praze, Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Průměrnému obyvateli republiky bylo 42,7 roku. Za desetiletí od posledního sčítání tak zestárl o 1,7 roku. První výsledky loňského sčítání lidu v Česku, které se poprvé konalo elektronicky, zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Video Události
video

Události ČT: V Česku za deset let přibylo skoro 90 tisíc obyvatel

Podle statistiků obyvatel přibylo mírně. Ve srovnání s rokem 2011, kdy proběhlo předchozí sčítání, měla republika loni o procento lidí víc. Ženy tvořily 50,7 procenta populace, muži 49,3 procenta. Pokračoval trend, kdy se lidé soustřeďují do některých krajů, ve čtyřech českých krajích žije dohromady 48,2 procenta obyvatel země.

O něco víc než čtvrtina lidí je v Praze a Středočeském kraji. „Rostla dominance středočeského prostoru, i když mírnějším tempem,“ uvedl gestor sčítání Robert Šanda. Obyvatel naopak ubývalo na severovýchodě, východě a severozápadě republiky, tedy v chudších příhraničních regionech.

Počet lidí nad 65 let rostl. Dostal se na 2,1 milionu. Je to o půl milionu víc než v roce 2011 při posledním sčítání. V důchodovém věku je tak každý pátý obyvatel země. Přibylo ale také dětí. Naopak méně je lidí v produktivním věku. Nejpočetnější generací dál zůstávají takzvané Husákovy děti, tedy silné ročníky 70. let.

V Česku žije téměř půl milionu cizinců

V republice přibylo svobodných a rozvedených, naopak méně než před deseti lety je ženatých a vdaných. Ze sečtených obyvatel ve věku 15 a více let bylo 32,1 procenta svobodných a 45,6 procenta ženatých a vdaných. Velké rozdíly mezi muži a ženami byly u svobodných, kterých bylo 37,5 procenta mezi muži a 26,9 procenta mezi ženami. Zmenšila se skupina ovdovělých, kteří byli zastoupeni mezi muži 2,9 procenta a mezi ženami 13,3 procenta.

Ženy jsou také podle nejnovějších údajů vzdělanější než muži. Při minulém sčítání byl vyšší podíl vysokoškoláků mezi muži, tentokrát je to naopak. V Česku vzrůstá počet lidí s vyšším vzděláním. Při sčítání v roce 2021 mělo z patnáctiletých a starších, kteří uvedli dosažené vzdělání, alespoň střední vzdělání s maturitou nebo vyšší 53,1 procenta z nich.

Všechny tabulky ke sčítání obyvatel 2021 79.91 KB

Cizinci tvořili 4,7 procenta obyvatel. V zemi jich žilo téměř půl milionu. Nejpočetnější skupinou byli Ukrajinci (1,4 procenta). Představují třetinu lidí ze zahraničí. Slováků žilo v uplynulém roce v Česku 0,9 procenta, Vietnamců půl procenta. Obyvatelé s cizím státním občanstvím ze zemí Evropské unie (EU) tvořili jedno a půl procenta populace a mimo zemí EU 3,2 procenta populace. Zodpovězení otázky na národnost bylo dobrovolné.

Ubývá věřících, kteří se hlásí k církvi

V Česku ubývá lidí, kteří se hlásí k nějaké církvi či náboženskému směru. Naopak přibývá nevěřících či věřících bez konkrétní církve či společenství. Podle ČSÚ římskokatolická církev za poslední desetiletí přišla téměř o třetinu věřících, tedy o více než 340 tisíc. Před deseti lety se k ní hlásilo přes 1,08 milionu lidí. Loni bylo římských katolíků a katoliček v Česku 741 tisíc. U dalších křesťanských církví je situace podobná.

K žádné víře se před desetiletím nepřihlásilo 705 400 osob, loni jich bylo už 960 200. Bez náboženské víry je přes pět milionů obyvatel republiky, tedy zhruba o 1,4 milionu víc než v roce 2011. Celkem 3,16 milionu lidí si nechalo odpověď pro sebe. 

„Je tam odklon od konkrétních církví, nejvíce u katolické církve, která je největší. Tam je pokles znatelný a veliký. Možná se to dalo očekávat, ale ta míra je výrazná,“ uvedl předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček. Podle něj se dají nejlépe srovnat údaje za poslední dvě sčítání. „V předchozích dvou cenzech (v roce 2001 a 1991) odpovídalo víc lidí. Začátek 90. let byl ve znamení všeobecného manifestu hlášení se k církvi po období 40 let,“ zdůvodnil.

Na jižní Moravě se za deset let zvýšil počet obyvatel o více než třicet tisíc

Téměř polovina lidí v České republice loni bydlela ve čtyřech krajích, a to v Praze, Středočeském, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. V posledně jmenovaném se počet obyvatel za deset let zvýšil o 34 226, loni jich v Jihomoravském kraji žilo 1 197 731. Z toho 3,9 procenta byli lidé s cizím státním občanstvím. Celkem 21,8 procenta obyvatel mělo vysokoškolské vzdělání. Průměrný věk obyvatel kraje byl 42,4 roku.

Moravskoslezskému kraji za deset let ubylo 42 986 obyvatel, loni v kraji žilo 1 162 850 lidí. Úbytek představuje více než 3,5 procenta. Průměrný věk obyvatel kraje byl 43,3 roku, což je spolu s Olomouckým krajem pátá nejvyšší hodnota v Česku. Celkem 1,8 procenta lidí, kteří v té době žili v Moravskoslezském kraji, mělo cizí státní občanství. To je mezi všemi kraji třetí nejnižší podíl. Vysokoškolské vzdělání mělo 16,4 procenta obyvatel, což je mezi regiony Česka pátý nejvyšší podíl.

Ve Středočeském kraji loni žilo 1 415 277 lidí, to je nejvíce ze všech krajů v republice. Za deset let jich více než 126 tisíc přibylo. Následuje Praha s 1,3 milionu obyvatel. Průměrnému Středočechovi je 41,6 roku.

V Jihočeském kraji žilo loni 631 801 obyvatel, za deset let jich o 3465 přibylo. Průměrný věk Jihočecha byl 43,2 roku, loni tu žilo 134 581 lidí starších 65 let. Tři procenta obyvatel tvořili lidé s cizím státním občanstvím. Věřících byla loni mezi Jihočechy téměř třetina všech. Vysokoškolské vzdělání mělo 15,9 procenta lidí v kraji. Oproti sčítání z roku 1991 přibylo na jihu Čech 8912 obyvatel. Loni tu žilo 312 181 mužů a 319 620 žen.

Karlovarský kraj má nejméně vysokoškolsky vzdělaných

V Karlovarském kraji ubylo za posledních deset let 16 461 obyvatel, loni jich tu podle sčítání žilo 279 100. Počet obyvatel klesá už od počátku tisíciletí. Průměrný věk lidí v regionu naopak roste, s průměrem 43,6 roku patří mezi kraje s nejstarším obyvatelstvem, je na druhém místě za Zlínským krajem. Karlovarský kraj má také nejvyšší podíl rozvedených, a to 17,2 procenta. Stále na poslední příčce mezi kraji je v oblasti vzdělání obyvatel. Má nejnižší podíl vysokoškolsky vzdělaných (10,5 procenta) a nejvyšší podíl lidí bez vzdělání (1,3 procenta) a se základním a neukončeným základním vzděláním (18,4 procenta).

V Olomouckém kraji za posledních deset let ubylo obyvatel. Zatímco loni bylo sečteno 619 807 obyvatel, v roce 2011 jich bylo o 8621 více. Více žije v kraji žen - mužů bylo loni sečteno 303 903, což znamená podíl 96,2 mužů na sto žen. Průměrný věk obyvatel Olomouckého kraje je 43,3 roku, v celorepublikovém srovnání se kraj ocitá uprostřed tabulek.

Libereckému kraji přibylo za deset let 2815 obyvatel, loni v březnu tam žilo 435 254 lidí. Průměrný věk byl stejně jako v celé republice 42,7 roku. Žen v Libereckém kraji žilo loni v době sčítání 219 796, což je zhruba o čtyři tisíce více než mužů. Je to ale dané zejména generací nad 65 let, mezi dětmi i v populaci v produktivním věku převažovali muži. Ve věku do 65 let žilo v kraji 176 812 mužů, což je asi o osm tisíc více než žen. Lidí starších 65 let žilo loni v kraji 91 158, z toho žen bylo 52 512.

Nejvíce věřících je ve Zlínském kraji

Ve Zlínském kraji je nejvyšší podíl věřících mezi kraji v Česku. Věřících hlásících se k církvi nebo náboženské společnosti bylo loni v kraji 38,6 procenta obyvatel. Dalších 16 procent obyvatel regionu bylo věřících nehlásících se k církvi. Ve Zlínském kraji je také nejvyšší průměrný věk obyvatel v Česku, loni činil 43,8 roku. Vysokoškolské vzdělání mělo loni 16,3 procenta obyvatel kraje, republikový průměr je 18,7 procenta. Za deset let tady ubylo 15 570 obyvatel, loni jich v kraji žilo 564 374.

V hlavním městě loni žilo zhruba 1,3 milionu lidí, za deset let jich přibylo 32 693. V Praze podle zveřejněných údajů žilo s velkým náskokem nejvíce cizinců, a to 13,9 procenta proti celostátnímu průměru 4,7 procenta. Celkem 44 309 lidí uvedlo cizí státní občanství ze zemí v EU a 132 897 ze zemí mimo Unii. Nejvyšší je v metropoli také podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí, který dosáhl 35,9 procenta oproti celorepublikovým 18,7 procenta.

Na Vysočině ubylo v minulých deseti letech 8048 obyvatel, loni mělo v tomto kraji obvyklý pobyt 497 517 lidí. Cizinců mezi nimi bylo 2,1 procenta. Podle loňského sčítání lidu patří Vysočina mezi kraje s vyšším průměrným věkem obyvatel (43,4 roku), kde ale také žije největší podíl lidí v manželství (50,4 procenta) a kde je nejnižší podíl rozvedených. Vysočina patří rovněž mezi regiony s nadprůměrným podílem věřících. K církvi, náboženské společnosti nebo směru se na Vysočině loni přihlásilo 103 776 obyvatel.

V Plzeňském kraji je po Praze nejvíc cizinců

V Ústeckém kraji za deset let klesl počet obyvatel o 19 842 na 789 153. Populace zestárla, průměrný věk lidí v kraji je 42,7 roku, což odpovídá republikovému průměru. V roce 2011 měl Ústecký kraj nejmladší obyvatelstvo v ČR. Podíl obyvatel s cizím státním občanstvím je podle dat ze sčítání v kraji 3,3 procenta. Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním je 11,3 procenta, nižší je už pouze v sousedním Karlovarském kraji.

Královéhradeckému kraji za posledních deset let ubylo 9583 obyvatel. Jejich počet trvale klesá posledních 30 let, od roku 1991 do roku 2021 se snížil o 14 500 na loňských 538 333. Obyvatelstvo Královéhradeckého kraje patří nadále k nejstarším v zemi. Průměrný věk lidí v kraji loni činil 43,6 roku a vyšší byl jen ve Zlínském kraji s hodnotou 43,8 roku. Podíl obyvatel ve věku 65 a více let byl v Královéhradeckém kraji s hodnotou 22,4 procenta nejvyšší v celé zemi.

Plzeňskému kraji za deset let přibylo 11 044 obyvatel, loni zde žilo 581 445 lidí. Nárůst představuje zhruba dvě procenta. Průměrný věk obyvatel kraje byl 43,0 roku, což je sedmá nejvyšší hodnota v Česku. Celkem 5,6 procenta lidí, kteří v té době žili v Plzeňském kraji, mělo cizí státní občanství. To je mezi všemi kraji po Praze druhý nejvyšší podíl.

V Pardubickém kraji se počet obyvatel za posledních deset let snížil o 1591 na 510 036. Průměrný věk celé krajské populace dosáhl i 42,9 roku, o dvě desetiny více, než je republikový průměr. Podle výsledků žilo v kraji 15 568 lidí s cizím státním občanstvím, což představuje 3,1 procenta obyvatel. Ze sčítání lidu také vyplynulo, že 14,6 procenta obyvatel kraje má vysokoškolské vzdělání.

Česku chybí rejstříky

Sčítání se v Česku konalo od 27. března do 11. května 2021. Údaje zveřejněné ČSÚ jsou k prvnímu dni sčítací akce. Sčítání se pořádá každých deset let, a to nejen v Česku. Umožňuje zmapovat situaci v jednotlivých zemích a porovnávat ji. Zatímco řada států údaje získává ze svých registrů a dotazuje se jen vzorku několika tisícovek lidí, v České republice se museli zapojit všichni obyvatelé. Česko totiž nemělo rejstříky, z nichž by se daly potřebné informace získat.

Sčítání se konalo poprvé elektronicky. Možnosti sečíst se on-line využilo loni kolem 85 procent z 10,5 milionu obyvatel Česka. Při předchozím cenzu v roce 2011 sice lidé mohli údaje zadat přes internet, museli k tomu ale mít i papírový formulář.

Předseda ČSÚ Rojíček ve čtvrtek oznámil, že úřad nezaplatí za elektronické sčítání lidu kvůli potížím po spuštění dodavateli plnou cenu. O vypořádání jednají právníci. Elektronickou část s aplikací zajišťovala firma OKsystem. Začátek on-line cenzu provázely potíže s informačním systémem. Po spuštění se musel hned první den zhruba na deset hodin odstavit. Pak už on-line verze fungovala bez větších problémů.