Mach a Šebestová už si sluchátko neutrhnou. Z Česka zmizela poslední telefonní budka

• ize

17. 6. 2021‌‌|Zdroj: ČTK, ČT24, O2, blog.o2.cz

Technologický zázrak a sociálně-kulturní fenomén 110 let staré historie míří do muzea. První telefonní budka na českém území byla instalována v roce 1911, svůj vrchol zažila na přelomu století, ale jedinečnost ji vzala mobilní komunikace. Provozovat tento typ služby je v současnosti neekonomické, v loňském roce se z budek uskutečnilo v celé zemi pouze pět set hovorů. Legislativa následně umožnila jejich odstranění, 17. června dělníci ve středočeské obci Hlubyně demontovali tu úplně poslední. Uzavírá se tím historie, která se týkala pěti generací Čechů.

V Hlubyni na Příbramsku dělníci odstranili 17. června 2021 poslední telefonní budku na českém území

Zdroj: Chaloupka Miroslav/ČTK

Telefonní budka se stala symbolem komunikace daleko před příchodem mobilních zařízení. Technologický zázrak ze století páry umožnil být lidem v kontaktu i pokud nevlastnili domácí telefon. Což na přelomu 19. a 20. století bylo spíše vyjímkou

Zdroj: ČTK

První budka byla v roce 1911 instalována v Praze. Její přesné umístění bohužel není známé, fotograficky byla budka zdokumentována v roce 1913 v podloubí Šternberského paláce v Praze

Zdroj: O2/neznámý

První budka na světě byla instalována v roce 1878 ve městě New Haven. Na evropském území se objevila první v Berlíně v roce 1881. Na fotografii je nová budka umístěná na Václavském náměstí v roce 1948

Zdroj: ČTK

Budka sehrála roli v mnoha filmech. Ústředním námětem se stala v americkém kriminálním filmu Telefonní budka z roku 2002 režiséra Joela Schumachera. Jeden z prvních filmových snímků, kde bylo toto technické zařízení zaznamenáno, je rakouský film z roku 1936 s názvem Znovu po smrti (na fotografii)

Zdroj: SZ Photo/ČTK

Fotografie ukazuje budku, která přečkala bombardování Prahy 14. února 1945. Pohled do Blanické ulice

Zdroj: ČTK

V automatech, které byly na veřejných místech, se vhazovaly do zařízení mince. Snímek ukazuje podchod na Václavském náměstí v roce 1968

Zdroj: Pícha Oldřich/ČTK

Později byly automaty vyměněny za digitální a pro volání se používala předkoupená karta s volacím tarifem

Zdroj: ČTK/Vondrouš Roman

K největšímu pokrytí došlo ve dvou větších vlnách. První se odehrála v 70. letech minulého století  a druhá byla na vrcholu v roce 2001. Tehdy bylo na českém území instalováno přes 30 tisíc telefonních automatů

Zdroj: Khol Pavel/ČTK

Před rozvojem digitalizace bylo běžné, že součástí budky byl telefonní seznam. Ten od devadesátých let 20. století nesl název Zlaté stránky. Na fotografii se stavbou kruhové věže ze starých výtisků telefonního seznamu Zlaté stránky autoři pokusili 20. června 2001 na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad o zápis do Guinnessovy knihy rekordů

Zdroj: Mášová Petra/ČTK

V roce 2020 až 2021 bylo demonotováno přes 3500 budek. Mnoho obcí si ale budky zanechalo. Na snímku je budka, která byla typická pro 70. a 80. léta minulého století

Zdroj: ČTK

V některých vznikly knihobudky, minigalerie, vývěsní tabule nebo čekárny před deštěm

Zdroj: ČTK

Nejznámější budkou mimo české území jsou budky londýnské. Dnes jsou považovány za symbol Londýna a často se vyskytují v propagačních materiálech či slouží jako reklamní nástroj

Zdroj: ČTK

V posledních dvou letech došlo k razantnímu snížení využívání telefonování z automatů. Český telekomunikační úřad umožnil provozovateli této služby jeji ukončení

Zdroj: ČTK