Ošetřovné kvůli epidemii koronaviru budou moci získat nejen rodiče, ale i další příbuzní, kteří se o děti kvůli zavření škol starají, novelu podpořil Senát. Zároveň prodloužil vyplácení příspěvku k nemocenské pro lidi v karanténě nebo izolaci až do konce června. Horní komora chce také zmírnit podmínky bank při poskytování hypoték a pozměňovací návrh k novele o České národní bance poslala zpátky do sněmovny. Senát omezil i vymáhání dluhů u dětí. Nová pravidla se budou vztahovat na lidi do 21 let věku.
Rozšíření okruhu lidí s nárokem na ošetřovné by podle tvůrců poslanecké předlohy posílilo soudržnost širších rodin a umožnilo by setrvat v zaměstnání lidem, kteří jsou potřební při zvládání epidemie koronaviru, uvedli tvůrci poslanecké novely. Změna by také mohla posílit příjmy rodin, když by si mohly zvolit, kteří jejich členové budou s ohledem na výši platu čerpat ošetřovné a kteří budou pracovat, stojí ve zdůvodnění.
V minulosti hnutí SPD se stejným návrhem ve sněmovně několikrát neuspělo. Vláda ANO a ČSSD varovala v souvislosti s koronavirovou krizí před nárůstem kontaktů lidí z různých domácností. Nárok na ošetřovné by měli podle novely jen lidé z širší rodiny, kteří jsou zaměstnanci s nemocenským pojištěním. Splnění podmínky příbuzenského vztahu k dítěti v přímé nebo vedlejší linii by dokládali správě sociálního zabezpečení čestným prohlášením.
Krizové ošetřovné bylo minulý týden jinou novelou zvýšeno na 80 procent redukovaného výdělku. Týká se jen rodičů, kteří by dostali více peněz zpětně od začátku března, kdy byly školy letos uzavřeny. Ošetřovné se poskytuje z nemocenského pojištění po celou dobu uzavření škol nařízeného kvůli epidemii koronaviru.
Lidé v karanténě nebo izolaci budou dostávat k nemocenské příspěvek až 370 korun denně do konce června. Prodloužení jeho vyplácení schválili senátoři. Bonus k nemocenské má bránit propadu příjmů, a motivovat tak obyvatele k tomu, aby po setkání s nakaženými zůstávali v karanténě, nemoc dál nešířili a hlásili své kontakty. I díky němu vzrostl podle zdůvodnění počet karantén a izolací o desetinu. Prodloužení vyplácení příspěvku přijde stát až na 300 milionů korun.
Příspěvek k nemocenské lidé dostávají prvních 14 kalendářních dnů nařízené karantény. Nejvýše mají 90 procent svého průměrného výdělku. Nárok se vztahuje také na lidi s nemocenským pojištěním pracující na dohody. Vyloučení jsou ale ti, kteří se ocitnou v karanténě do pěti dnů po návratu ze zahraničí, pokud nešlo o pracovní cestu.
Bonus zaměstnancům vyplácí zaměstnavatel. Náklady si odečítá ze sociálních odvodů. Bonus nepodléhá dani z příjmů ani exekuci a nezapočítává se do příjmů pro výpočet sociálních dávek. Netýká se jen nařízených karantén souvisejících s covidem-19, ale i s ostatními infekčními nemocemi.
V karanténě jsou lidé bez příznaků, kteří se potkali s nakaženými. V izolaci jsou ti, u nichž se nákaza potvrdila.
Arenberger hájil opatření, podle Vystrčila je stát příliš opatrný
Několik vládních materiálů přinesl do horní parlamentní komory ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO), který také se senátory debatoval o rozsahu opatření vyhlášených s cílem zpomalit šíření covidu-19.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil je označil za zbytečně rozsáhlá. Přirovnal kroky vlády, respektive ministerstva zdravotnictví k omezení rychlosti na silnici, kde je povolena třicítka tam, kde je potřeba zpomalit nejvýše na padesát. Takový způsob řízení státu ale Vystrčil pokládá za devastující. „Ministr šanci, že bude vydávat normální rozumná opatření, promarnil,“ řekl.
Arenberger poukazoval na to, že lidé nedodržují řadu užitečných medicínských doporučení, například že by neměli kouřit. „Je to zřejmě i s dodržováním některých jiných zákazů a příkazů. Jestli jsou logické, nebo nelogické, jestli jsou dodržitelné, nebo nejsou dodržitelné, těžko tady spekulovat,“ míní.
Podotkl, že sám uvažoval o tom, že by nebylo špatné, kdyby byly zrušeny všechny protikoronavirové restrikce a „bylo to vyřešeno“. „Ale pak jsem se zase během dne trochu stabilizoval a řekl jsem si, že prostě to nemůžeme té populaci udělat, aby byla tímto způsobem vystavena většímu riziku, než které umožňují epidemiologové pro to postupné rozvolňování,“ dodal ministr.
V souvislosti s covidem-19 senátoři na závěr jednání schválili usnesení, podle kterého by vláda měla podpořit plné začlenění Tchaj-wanu do Světové zdravotnické organizace. Předseda zahraničního výboru horní komory Pavel Fischer (nez.) poznamenal v rozpravě, že Tchaj-wanu se podařilo dostat covid-19 hned na začátku pod kontrolu a dosud na něj v zemi zemřelo pouze deset lidí na rozdíl od Číny, odkud se nákaza rozšířila do celého světa.
Tchaj-wan se jednání WHO mohl do roku 2016 účastnit alespoň jako pozorovatel, poté byl z jednání organizace na nátlak Číny vyloučen.
Omezení dětských dluhů
Vymáhání případného peněžitého dluhu dítěte bude možné jen do výše jmění nezletilého ke dni, kdy nabyl plnou svéprávnost. Obdobně se ohraničí také vymáhání smluvních pokut. Senát to podle očekávání schválil beze změn.
Cílem úprav je předcházet tomu, aby děti vstupovaly do dospělosti s dluhy. Nová pravidla pro dětské dluhy se budou vztahovat na lidi do 21 let věku. Podle původní vládní verze se omezení měla týkat zpětně všech jen do 18 let věku. Zejména instituce, jako jsou radnice a dopravní podniky, budou moci odpouštět staré dětské dluhy bez obav z porušení povinností spojených se správou majetku.
Práva věřitelů vládní novela brání tím, že současně zavádí ručení zákonného zástupce za dluhy, které přesahují jmění dítěte. Omezení možnosti vymáhání peněžitých dluhů nezletilého zahrnuje i dluhy z nájmu bytu, které na dítě přešly po smrti nájemce, s nímž žilo ve společné domácnosti.
Škodu, kterou způsobí dítě mladší 13 let, má podle novely hradit ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled. Z tohoto pravidla zavádí návrh dvě výjimky. Dítě bude odpovědné, pokud škodu způsobí skutkem majícím povahu úmyslného trestného činu, nebo pokud to dovolí jeho majetkové poměry. Jde například o případ, kdy dítě zdědí rozsáhlé jmění.
Mírnější podmínky bank při poskytování hypoték
Novelu, která má posílit pravomoci České národní banky při regulaci hypoték, senátoři upravili a vrátili zpět sněmovně. Podmínky bank při poskytování hypoték by mohly být podle nich volnější. Banky by mohly poskytovat vyšší podíl hypoték, které překračují parametry stanovené ČNB.
Předloha totiž přináší centrální bance zákonnou pravomoc stanovovat podmínky pro získání úvěrů na bydlení. Banky a další poskytovatelé úvěrů je budou muset dodržovat. Pokud to poruší, bude jim hrozit pokuta až deset milionů korun. Dosud může ČNB dávat bankám pouze doporučení, která ale nejsou právně závazná. Tyto limity mají působit jako prevence systémového rizika. Guvernér centrální banky Jiří Rusnok v Senátu zopakoval, že úvěry na bydlení tvoří víc než polovinu poskytnutých úvěrů. „Hypotéky nejsou okrajové úvěry,“ upozornil.
Senátoři kromě toho chtějí vypustit z předlohy ustanovení, které by ČNB umožnilo k plnění jejích úkolů založit třeba dceřinou společnosti nebo v takové korporaci nabýt účast.
Horní komora chce také zdůraznit zákaz měnového financování státu. Projednávaná novela totiž rozšiřuje možnosti obchodování ČNB na finančních trzích. Bude moci obchodovat s více protistranami a s větším množstvím finančních nástrojů. Řada opozičních poslanců se ale obává, že by takto centrální banka mohla financovat provoz státu, což ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) i ČNB odmítaly.
Účinnost novely chce Senát posunout na 1. leden příštího roku, až skončí platnost loňské novely, kterou sněmovna přijímala v legislativní nouzi.
Úpravy zřejmě čekají v Senátu také zákon, který má mimo jiné prodloužit až do roku 2023 zapisování rodných čísel do občanských průkazů a usnadnit sdílení informací mezi úřady. Senátoři chtějí v zákoně zavést povinnost Státního zemědělského intervenčního fondu zveřejňovat informace o poskytnutých dotacích. Ve sněmovně taková změna přijata nebyla. Další ze senátních úprav by měla umožnit advokátům, aby se sněmu České advokátní komory mohli účastnit distančně.
Počet pokusů o získání řidičského průkazu bude omezený
Žáci autoškol už nebudou mít neomezený počet pokusů opakování zkoušek k získání řidičského oprávnění. Neúspěšným uchazečům o průkaz bude v krajním případě hrozit i nutnost opětovného absolvování celé výuky a výcviku v autoškole. Předpokládá to poslanecká novela o řízení motorových vozidel, kterou schválil Senát hlasy 62 ze 73 přítomných členů. Proti nebyl nikdo.
Pokud žadatel o řidičský průkaz u některé části zkoušky neuspěje, bude ji moci podle novely opakovat ještě dvakrát. Pokud ji ani tak nesloží, bude muset projít příslušnou částí výuky nebo výcviku znovu. Následně bude mít uchazeč další tři pokusy. Pokud i přesto neuspěje, bude muset absolvovat celý řidičský kurz znovu.
Volební novela
Senát se bude až ve čtvrtek zabývat novelou volebního zákona. Požaduje mírnější zvýšení limitu pro vstup koalic do sněmovny nebo nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty. Část senátorů by chtěla novelou zavést už pro říjnové sněmovní volby korespondenční hlasování pro Čechy v zahraničí, což sněmovna ale odmítá.
Horní komora patrně nakonec schválí novelu beze změn. Korespondenční formu hlasování pro Čechy v cizině navrhne nyní prosadit jen 14 senátorů v čele s Markem Hilšerem z klubu Starostů. Podle něj by hlasování poštou mohlo využít až půl milionu českých občanů, kteří jsou v zahraničí trvale, pracovně nebo na studiích.
Možnost volit poštou prosazuje horní komora dlouhodobě kvůli krajanům, kteří v rozlehlejších zemích musí kvůli výběru poslanců podniknout dlouhou a nákladnou cestu na ambasády.
Sněmovní volby se uskuteční 8. a 9. října. Kandidátní listiny je třeba předložit nejpozději 3. srpna. Volební novela by měla nabýt účinnosti o měsíc dříve, tedy od počátku července.
Bezpečnostní složky by se mohly věnovat projevu prezidenta k Vrběticím
Část senátorů chce prověřit, jestli prezident nevyzradil tajné informace, v nedělním projevu citoval kromě jiného ze zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS). Ta podle Miloše Zemana napsala, že neexistují důkazy ani svědectví o přítomnosti ruských agentů ve vrbětickém areálu. Senátorský klub Starostů chce o posouzení výroku požádat bezpečnostní složky.
„Aby posoudily, zda prezident republiky nějakým způsobem porušil utajované a tajné informace a zda nějakým způsobem znesnadnil únik tajných informací cizím mocnostem,“ uvedl předseda senátorského klubu STAN Petr Holeček.
Právě tento krok má být tím prvním k případné ústavní žalobě na hlavu státu. Následně chtějí senátoři konzultovat s právníky, jestli jde o hrubé porušení ústavy. To je kromě velezrady jediný skutek, za který může Ústavní soud zbavit hlavu státu funkce. S podáním žaloby by ale kromě tří pětin Senátu musely souhlasit i tři pětiny poslanců. „Nebudeme komentovat nedůstojné jednání těchto senátorů,“ reagoval mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.
