Policisté budou kontrolovat dodržování karantén a izolací, seznamy dodá hygiena

Policisté budou spolu s hygieniky kontrolovat dodržování covidových karantén a izolací. Seznamy budou dostávat od krajských hygienických stanic, uvedli po jednání vlády ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Hamáček řekl, že podobná dohoda policie a hygieniků měla fungovat už loni na jaře, vznikl ale problém s Úřadem pro ochranu osobních údajů. Ten už byl podle vicepremiéra vyřešen.

„Policie bude dostávat seznamy od krajských hygienických stanic a vykonávat intenzivní kontroly,“ uvedl Hamáček s dovětkem, že šíření nakažlivé nemoci je trestným činem. Pokud se lidé nebudou zdržovat na místě, které nahlásili, budou podle Hamáčka čelit správnímu řízení.

Pokud budou přistiženi „venku“ bude to posuzováno jako trestný čin podezření ze šíření nakažlivé choroby. Podle Blatného dodržování základních pravidel včetně karantény a izolace významně pomůže k brzkém zrušení plošných opatření.

Karanténa a izolace trvají dva týdny

Vláda koncem února kvůli šíření nakažlivějších mutací prodloužila karanténu a izolaci z deseti dnů na dva týdny. Tak platila na začátku epidemie, v září se zkrátila na deset dnů, což platilo do poloviny února. Do karantény nemusí nyní ti, u nichž se v posledních třech měsících covid-19 už potvrdil. Od března do karantény nemusí ani lidé, kteří už byli očkováni oběma dávkami vakcíny a od podání druhé dávky uplynulo alespoň 14 dnů. Musí mít certifikát o očkování nebo údaje musí být zapsány v centrálním systému a nesmí mít po kontaktu s nakaženým příznaky nemoci.

V karanténě jsou lidé bez příznaků, kteří se potkali s nakaženými. V izolaci jsou ti, u nichž se nákaza potvrdila. Pracovníci, kteří šli do karantény či izolace od začátku března, dostávají k náhradě mzdy či platu za den až 370 korun po 14 dnů. Celková částka s tímto bonusem nesmí přesáhnout 90 procent jejich průměrného výdělku. Náhradu i příspěvek poskytují zaměstnavatelé. Výdaje na bonus si odečtou od sociálních odvodů. První bonusy lidé podle správy dostanou po skončení měsíce, až se začnou vyplácet mzdy.

Podle údajů ministerstva práce lékaři za první dva březnové týdny vystavili 187 726 nových e-neschopenek. Z nich 52 336 bylo pro lidi v karanténě. Kolik neschopenek celkem se týkalo covidu, není ze statistiky jasné. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 3 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 4 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 9 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 10 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.