Ministerstvo podepsalo smlouvu na servis pandurů, koupí také protiletadlový raketový systém

Nahrávám video

Ministerstvo obrany podepsalo rámcovou smlouvu na servis bojových vozidel Pandur na příští čtyři roky. Je ve výši až 2,39 miliardy korun s DPH, oznámil na Twitteru ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Komplexní servisní podporu bude mít i nadále na starosti kopřivnická firma Tatra Defence Vehicle. Obrana také koupí protiletadlový raketový systém za 10 miliard z Izraele.

O zakázce na servis bojových vozidel ministr v pondělí informoval vládu. Dosavadní smlouva vypršela na konci dubna 2020.

Česká armáda má ve výzbroji 107 pandurů, které dostávala v letech 2009 až 2013, později ministerstvo objednalo dalších 20 kolových obrněných vozidel velitelsko-štábních a spojovacích. V Česku je vyrábí právě Tatra Defence Vehicle, která proto dosud zajišťovala i jejich servis.

„Pro nás je důležité, že je servisní firma z České republiky. Znamená to, že tím podporujeme i domácí průmysl,“ komentoval zakázku resortní mluvčí Jan Pejšek.

Před rokem armáda uvedla, že k začátku října měla neprovozuschopných 21 pandurů, a to kvůli závadám na zbraňových stanicích nebo podvozcích či nutnému servisu. Podle vedení armády neprovozuschopnost neznamená, že by vozidla nebyla schopná boje. Vedení vojska si stěžovalo na dlouhé dodací lhůty některých dílů. Podle armády bylo v posledních letech průměrně neprovozuschopných asi 30 strojů, od roku 2017 se vojákům daří opravit více vozidel, než kolik jich je porouchaných.

Na provoz pandurů do loňského podzimu armáda vynaložila 1,57 miliardy korun. Za poslední roky se na této technice nakupil deficit 950 milionů korun.

Obraně přibude i protiletadlový raketový systém

Ministerstvo obrany chce také koupit protiletadlový raketový systém SHORAD přímo od izraelské vlády. Osloví ji s nabídkou přímého jednání. Zájem má o pořízení systému SPYDER od firmy Rafael. Předpokládá, že za něj zaplatí asi deset miliard korun včetně DPH.

Metnar k zakázce poznamenal, že protiletadlové raketové systémy tvoří společně s nadzvukovými letouny základní pilíře protivzdušné obrany. „Proto je pořízení nové generace protiletadlového raketového systému schopného čelit soudobým prostředkům vzdušného napadení klíčovým strategickým projektem obrany státu a jednou z hlavních priorit probíhající modernizace Armády České republiky,“ uvedl.

Systém, který je určen pro obranu vzdušného prostoru, ve výzbroji nahradí přes 40 let starý protiletadlový komplet 2K12 KUB sovětské konstrukce a výroby. Smlouvu by ministerstvo chtělo podepsat na začátku příštího roku.

Armáda chce pořídit čtyři baterie, každá z nich bude vybavena vlastním 3D radiolokátorem, systémem velení a řízení palby a čtyřmi odpalovacími zařízeními. Protiletadlový raketový systém krátkého či středního dosahu (SHORAD/MRSAM, Short Range Air Defence/Medium Range Surface to Air Missile) je určen k ochraně měst, jaderných elektráren, letišť, průmyslových center či jiných důležitých objektů.

Podle mluvčího ministerstva Jana Pejška armáda při výběru dodavatele posuzovala celkem devět systémů od sedmi výrobců. „Na základě průzkumu trhu, konzultací se spojenci, oficiálních informací výrobců, průmyslového dne a studie proveditelnosti armáda jako nejvhodnější systém pro své konkrétní podmínky a potřeby zvolila protiletadlový raketový systém SPYDER z produkce izraelské státní společnosti Rafael,“ uvedl Pejšek.

Ministerstvo obrany nyní osloví s nabídkou k jednání napřímo izraelskou vládu, využije k tomu výjimku ze zákona o zadávání veřejných zakázek na nákup vojenského materiálu. „Tento záměr kolegium ministra obrany jednohlasně potvrdilo 9. července,“ poznamenal mluvčí. Předpokládá, že termín uzavření smlouvy mezi vládami lze očekávat na počátku roku, dodávky by mohly začít od roku 2023.

Podle Pejška bude důležitou součástí vyjednávání podíl zapojení českého průmyslu. Cílem ministerstva je, aby na zakázce měly české firmy podíl nejméně ze 30 procent. Obrana chce zároveň zajistit, aby logistickou podporu zajišťoval po celou dobu životního cyklu, který je stanoven na dvacet a více let, subjekt sídlící v České republice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeši si oblíbili výdejní boxy, umístění služby není bez problémů

Češi s oblibou využívají samoobslužné výdejní boxy. Před jinými možnostmi doručování je preferuje většina zákazníků. Slouží jim také k reklamaci nebo poslání vlastního balíčku. Ministerstvo zdravotnictví jedná o možnosti doručovat tímto způsobem i léky. Průměrně vychází jeden výdejní box na méně než tisíc obyvatel. Česko se tak řadí třeba s Polskem mezi země s největší hustotou úložných schránek v Evropě. A provozovatelé plánují další boxy přidávat. Jenže praktická služba může výrazně změnit podobu ulice. Města proto hledají způsob, jak výdejní automaty dostat pod větší kontrolu.
před 43 mminutami

VideoLustrační zákon vyvolával naději i pochyby

Před pětatřiceti lety schválili poslanci Federálního shromáždění lustrační zákon. Měl zabránit, aby se do vysokých funkcí dostali bývalí příslušníci StB nebo Lidových milicí a vysocí funkcionáři komunistické strany. Zároveň vzbuzoval obavy z principu kolektivní viny či z věrohodnosti materiálů vedených StB. Z těchto důvodů zákon považoval za problematický i první porevoluční prezident Václav Havel. Objevovala se také falešná lustrační osvědčení. Norma měla platit pět let, platí ale dodnes.
před 44 mminutami

Strany vládní koalice zvažují navýšení či zavedení některých daní

Po hnutí ANO začínají debatu o zvýšení daní připouštět i jeho koaliční partneři SPD a Motoristé. Vládní strany uvažují o navýšení či zavedení spotřebních daní na některé neřesti a hazard. Už minulý týden kabinet schválil sektorovou daň pro rafinerie, kterou by chtěl inkasovat už za letošní rok. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) teď navíc České televizi potvrdila, že ANO přemýšlí i o vyšším zdanění dalších odvětví – třeba zbrojařských či energetických firem nebo bank. Jejich vysoké zisky zmiňuje i premiér Andrej Babiš (ANO).
před 54 mminutami

Stát dá 30 miliard na kapacity sociálních služeb, tvrdí Juchelka. Jurečka to odmítá

Stát má zhruba 30 miliard korun na provoz a zvyšování kapacit sociálních služeb, řekl v Nedělní debatě ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Peníze na jejich výstavbu v letech 2028 až 2034 podle něj půjdou z Národního plánu obnovy. Podle bývalého ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale návrh státního rozpočtu schválený vládou peníze na stavby pro sociální služby nezahrnuje. Diskuzi moderovala Jana Peroutková. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem téma rozebrali experti.
11:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Žalobce zastavil stíhání muže, který vstoupil do ukrajinské armády, píše iRozhlas

Státní zastupitelství zastavilo trestní stíhání muže, který navzdory nesouhlasu tehdejšího prezidenta Miloše Zemana vstoupil do ukrajinské armády a bojoval proti Rusku. Kriminalisté ho vinili z nedovolené služby v cizích ozbrojených silách. Žalobce ale uvedl, že riskoval život bojem za správnou věc, informoval v neděli server iRozhlas.cz, podle kterého je to první takové rozhodnutí. Přezkoumat ho ještě musí nejvyšší státní zástupkyně, která může nařídit pokračování trestního stíhání.
před 4 hhodinami

Koaliční i opoziční politici se pozastavují nad Pavlovou neúčastí u voleb

Koaliční i opoziční politici se pozastavují nad tím, že se prezident Petr Pavel nezúčastní příští týden obecních voleb kvůli soukromé zahraniční cestě. Mluví o chybě, političtí představitelé by podle nich měli jít příkladem. Řekli to v Nedělní debatě České televize a v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Pavel má bydliště v Černoučku na Litoměřicku, podle Hradu ho chyba v plánování mrzí.
před 6 hhodinami

VideoSkopeček a Nacher se přeli o poplatcích u penzijního spoření

Penzijní spoření čekají od příštího roku rozsáhlé změny. Vláda Andreje Babiše (ANO) chce upravit současná pravidla a přilákat ke spoření na stáří hlavně mladé lidi. Návrh reformy už podpořila sněmovna, výhrady ale mají penzijní společnosti a opozice chystá vlastní úpravy. Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) bylo „potřeba něco dělat s poplatky“, zmínil ale stanovení hranice stropu na 0,5 procenta u všech investičních strategií. Nezdá se mu prý „normální“, aby poplatek byl stejný u všech portfolií. Místopředseda dolní komory Patrik Nacher (ANO) navázal, že se poplatek snížil na 0,5 procenta s tím, že jde o jeden poplatek a ostatní se ruší. Prostor pro „dynamizaci“ vidí ve vtažení více lidí do systému spoření. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázel Jakub Musil.
před 7 hhodinami

Ilegální tuningový sraz pokračoval v Brně bez vážnějších incidentů

Na ilegální akci tuningových aut se v sobotu v Brně sjela zhruba tisícovka vozů, večer a v noci se účastníci různě přesouvali do Olomouce. Policisté uvedli, že se podařilo zajistit průběh akce bez vážnějších incidentů a mimořádných událostí. Udělili za různé přestupky desítky pokut za více než 200 tisíc korun, některá auta zabavili, upřesnil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.