Kauza Rath. Soud poslal Kottovy na sedm a půl roku za mříže

Praha - Za manipulování veřejných zakázek ve Středočeském kraji poslal krajský soud Petra a Kateřinu Kottovy za mříže na více než sedm let. Součástí trestu v kauze někdejšího hejtmana Davida Ratha je i propadnutí majetku, v celkové výši kolem čtyřiceti milionů korun. U dalších šesti odsouzených dosahují tresty od podmínek až k pětiletému žaláři. Spolupracující Ivana Salačová dostala podmínku. Rozsudek není pravomocný, dva odsouzení se odvolali.

Události: V Rathově kauze padly první tvrdé tresty (zdroj: ČT24)

Podle státního zástupce Petra Jiráta byli manželé Kottovi hlavními organizátory korupčního systému při veřejných zakázkách ve zdravotnictví Středočeského kraje. Kateřina Kottová (dříve Pancová) stála v čele kladenské nemocnice, Petr Kott byl náměstkem krajských nemocnic. Žalobce uváděl, že v zakázkách opakovaně uspívaly tytéž tři společnosti - Puro-Klima, Hospimed a B. Braun Medical. David Rath měl coby středočeský hejtman celé korupční síti zajišťovat krytí a inkasovat provize.

Soud se ve svém rozsudku přiklonil k tvrzení obžaloby a shodně s ní hovořil o organizované skupině. Petr a Kateřina Kottovi od krajského soudu odchází s nepodmíněným trestem sedmi a půl roku za sjednání výhody v zadání veřejné zakázky nebo poškození finančních zájmů Evropské unie. Součástí trestu je v obou případech také propadnutí majetku, podle soudu by měli přijít o peníze a cenné papíry, které se našly u nich doma při domovních prohlídkách nebo byly zajištěny na jejich účtech.

„Z důkazů lze konstatovat, že to byli Kottovi, kdo sehrával klíčovou roli v páchání trestné činnosti,“ konstatoval soud v odůvodnění rozsudku. „Neměli vliv jen na průběh organizace výběrových řízení zdravotnických zakázek, ale i na výběrová řízení, kde byl zadavatel Středočeský kraj. K němu ale neměli žádný oficiální vztah.“

Soud: Výpověď Salačové? Významný důkaz

O vině rozhodla justice i u dalších sedmi obviněných, představitelů firem, které se na korupční chobotnici podíleli. Soudce vynesl tresty v rozmezí tříleté podmínky a pěti let nepodmíněně. Podnikatelka Ivana Salačová, která byla součástí systému a s jeho rozkrytím policii pomohla, dostala tříletou podmínku s pětiletým odkladem.

Podle soudu se manažeři stavebních společností Pavel Drážďanský, Václav Kovanda a Tomáš Mladý podíleli na uplácení při veřejných zakázkách na opravu zámku Buštěhrad a gymnázia v Hostivicích. U Martina Jireše a Jindřicha Řeháka soudce uvedl, že měli podíl na korupci u veřejných zakázek týkajících se modernizace několika středočeských nemocnic. Výpověď Salačové coby spolupracující obviněné soudní senát označil za významný důkaz, dodal ale, že v rámci dokazování v žádném případě nestál osamoceně (o roli a trestu Ivany Salačové čtěte více zde).

Rozsudek není pravomocný a podle dostupných informací se proti němu už dva zástupci zdravotnických firem odvolali. Ostatní si vzali na odvolání čas. Případem se tak bude zabývat pražský vrchní soud.

Tresty v kauze Davida Ratha:

  • Petr Kott: 7,5 roku nepodmíněně, propadnutí majetku
  • Kateřina Kottová (Pancová): 7,5 roku nepodmíněně, propadnutí majetku
  • Manažer Konstruktivy Branko Tomáš Mladý: 5 let nepodmíněně, peněžitý trest (500 tisíc)
  • Manažer Konstruktivy Branko Pavel Drážďanský: 5 let nepodmíněně, propadnutí majetku (2,5 milionu korun) a zákaz činnosti
  • Předseda představenstva firmy Puro Klima Martin Jireš: 5,5 roku nepodmíněně, propadnutí majetku (přes 2,2 milionu) a zákaz činnosti
  • Jednatel firmy Hospimed Jindřich Řehák: 5,5 roku nepodmíněně, peněžitý trest (1 milion)
  • Manažer firmy B. Braun Medical Jan Hájek: 3 roky podmíněně s odkladem 4 let, peněžitý trest
  • Manažer firmy Pohl Václav Kovanda: 3 roky podmíněně s odkladem 4 let, peněžitý trest (500 tisíc)
  • Ředitelka stavební firmy FISA Ivana Salačová: 3 roky podmíněně s pětiletým odkladem, peněžitý trest (1 milion), zákaz činnosti

Kottovi nepřišli, Rath si počká

Žalobce Jirát je s rozsudkem spokojený a označil ho za své vítězství – byť nepochybuje o tom, že ještě dojde na odvolací řízení. Výhrady vznáší jen k propadnutí majetku manželů Kottových, žádal propadnutí veškerého majetku a nejen toho, který se podařilo zabavit - soud prohlásil, že trest propadnutí všeho majetku by nebyl přiměřený.

Manželé Kottovi se z vyhlášení rozsudku omluvili, stejně jako někteří další obžalovaní. „Vyplývá ze zákona, že jejich právo tady nebýt. Nejsem ani oprávněn, abych se jich vyptával proč. Co dál, budeme projednávat zítra. Zatím nemám, co bych k tomu řekl,“ konstatoval advokát Kottových Tomáš Sokol. Vynesení rozsudku byla přítomna jen čtveřice obžalovaných z celkových devíti: podnikatelka Ivana Salačová a manažeři zdravotnických firem Martin Jireš, Jindřich Řehák a Jan Hájek.

Sám Rath se dnes verdikt nedozvěděl, kvůli průtahům soud jeho případ projednává zvlášť. Kvůli urychlení procesu vyloučil soud z hlavního líčení rovněž další tři případy k samostatnému projednání. Důvodem jsou zdravotní a jiné problémy na straně advokátů. Rozhodnutí se týká Lucie Novanské ze společnosti ML Compet, která podle obžaloby organizovala zmanipulované tendry, a manažerů společnosti Konstruktiva Branko Pavla Drážďanského a Tomáše Mladého. Jejich firma se podílela na stavební zakázce, kterou údajně provázela korupce. Novanská a Rathův advokát Černý dnešní soud sledovali z řad určených veřejnosti.

Jak podle soudu docházelo k machinacím?

Kladenská nemocnice: Za Kottova přispění si měla firma B-Braun uzpůsobit tendr na stomatologického robota; dodala i další soutěžící vč. uchazeče, který něco podobného vůbec nedělal. Další ze soutěžících nabídl robota dráž, než za kolik ho prodal jinému soutěžícímu - ten měl tendr vyhrát.

Mladoboleslavská nemocnice: Kottovi podle soudu neměli jistotu, že se do tendru na vybavení nepřihlásí nikdo jiný, což se nakonec skutečně stalo. V odposlechu to Pancová označila za „narušení systému, které nelze připustit“. Příslušné firmy se zbavili kvůli formálnímu nedostatku v nabídce. Firma se nicméně neobrátila na ÚOHS.

Kolínská a kutnohorská nemocnice: Převzetí úplatku svědčí o konspirační komunikaci, kterou odsouzení vedli. Kott převzal zamčený kufřík bez klíčů, u něhož bylo potřeba vylomit zámky, o jeho obsahu hovořili v telefonátech jako o reklamních materiálech. Kottová se podle soudu ptala, „kolik toho přinesl“ – přičemž se podle justice nevyptávala na reklamu.

Kauza Rath přehledně