Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek je přesvědčen, že opoziční strany měly dostatečný prostor, aby přednesly své námitky k vládnímu daňovému balíčku. Nebojí se proto ústavní stížnosti, kterou opozice avizovala poté, co Faltýnek prosadil pevný termín hlasování, což znamená, že rozprava k tématu může skončit předčasně. Jak ale v Otázkách Václava Moravce upozornil předseda klubu Pirátů Jakub Michálek, Ústavní soud již dříve podobný postup vládních stran označil za porušení jednacího řádu.
K debatě o daňovém balíčku měla opozice dost času, věří Faltýnek. Ústavního soudu se neobává
61 minut
Otázky Václava Moravce
Poslanci se již třikrát mimořádně – a předtím jednou řádně – sešli, aby projednali daňový balíček a následně i zvýšení rodičovského příspěvku. Dosud se ale k hlasování ani nepřiblížili. Protože jde o třetí čtení, bylo na rozpravu vždy maximálně pět hodin a všechen čas zabraly dlouhé projevy opozičních poslanců.
Například v pátek předčítal předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek téměř tři a půl hodiny z evropské směrnice Solvency II. Do rozpravy se přihlásilo přes dvacet dalších poslanců, nejspíše však na všechny nedojde. Jaroslav Faltýnek prosadil, že se ve středu v 10 hodin začne hlasovat. Opoziční strany daly najevo, že pokud nebudou mít dost prostoru pro vyjádření svých výhrad, obrátí se na Ústavní soud.
Předseda klubu KDU-ČSL Jan Bartošek – jehož stranický předseda Marek Výborný již avizoval, že se strana k případné stížnosti připojí – odmítl, že by byla taková akce předem odsouzena k neúspěchu. V minulém volebním období přitom za podobných okolností opozice u Ústavního soudu neuspěla – tehdy koalice prosadila pevné hlasování při zavádění EET.
„Ohledně daňového balíčku jednáme podstatně kratší dobu, nezazněly všechny argumenty. (…) Všechny příspěvky, které v diskusi zaznívají, jsou k věci – nečte se tam Babička nebo něco takového. U EET zaznívaly příspěvky, které k věci nebyly. V tento moment se vede rozprava, která je k věci, nikdo neodbíhá. Jsem přesvědčen, že žaloba má šanci na úspěch,“ shrnul Bartošek.
Jaroslav Faltýnek naopak míní, že v součtu dostali opoziční poslanci na diskusi více času, než tomu bylo v případě EET. Počítá totiž i s časem, o který chtěla koalice jednání prodloužit, ale opoziční strany takovou možnost vetovaly. „My jsme dali velký časový prostor, v podstatě více než u EET,“ usoudil proto Faltýnek. Navíc očekává, že když Ústavní soud nezrušil zákon o EET, zachová se stejně v případě daňového balíčku.
Jakub Michálek (Piráti) o tom však není přesvědčen. Připomněl, že i když soud zákon minule nezrušil, konstatoval, že koalice porušila předčasným ukončením rozpravy jednací řád. Proto by nyní mohl být výsledek odlišný. „Předtím žádné rozhodnutí Ústavního soudu nebylo. Teď máte rozhodnutí Ústavního soudu,“ srovnal.
Daňový balíček
Přinese daňový balíček dost peněz? Nespočítali jste to, viní opozice vládu
Opoziční politici mají k daňovému balíčku výhrady z několika důvodů. Nejhlasitěji poukazují na plánované zdanění technických rezerv pojišťoven, ale také se pozastavují nad tím, že koalice původně slibovala, že daně vůbec nebude zvyšovat.
Podle Jana Bartoška se může stát i to, že příjmy, které vláda od balíčku očekává, stát vůbec nezíská. Upozornil, že neproběhl řádný proces RIA – tedy hodnocení dopadů regulace. „Nemáte spočítáno, co to udělá s alkoholem, zda to nepovede k rozvoji černých palíren a kauzy Drak, kterou jsme tady měli. Nemáte spočítáno, jestli daně nepřivedou to, že se sem bude pašovat více černého tabáku, zda to nepovede k rozvoji černého on-linu. Jen jste se koukli z okna a řekli si: ‚kde jsou nějaké prachy, které bychom si mohli sebrat?‘,“ podotkl.
Podpořil ho i šéf pirátských poslanců, podle kterého se vláda obecně dopady svých daňových zákonů příliš nezabývá. Předchozí koaliční vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL podle něj měla od komise pro RIA asi 50 souhlasných stanovisek ročně, nynější kabinet je na tom mnohem hůře.
„Toto volební období za vlády Andreje Babiše počet zákonů, které mají doporučení z komise pro RIA, klesl na deset. To znamená, pouze deset zákonů ročně má kvalitně zpracovanou analýzu dopadů regulace,“ vyčíslil Michálek.
Jaroslav Faltýnek dal ovšem najevo, že konečná podoba – a tedy i dopady – balíčku se může od vládního návrhu výrazně lišit. ANO, jehož klub je ve sněmovně nejsilnější, by podle něj mohlo podpořit některé opoziční pozměňovací návrhy. Zmínil se o úlevách pro malé pivovary, které navrhují Piráti, v úvahu by mohla připadat třeba i varianta, že by se změny netýkaly plynových kotelen, i když o ní ještě nemá Faltýnek zcela jasno.
Daně ve stínu učitelů. Platy valorizujme, navrhnou Piráti
Vláda v současnosti nemá problém jen s daňovým balíčkem. Na den, kdy jej chce koalice prosadit ve sněmovně – tedy na středu – totiž vyhlásili stávku učitelské odbory. S ministrem školství se přou o způsob zvýšení platů a vládu viní, že nedodržuje sliby.
Jaroslav Faltýnek je přesvědčen, že stávka není na místě. Připomněl, že vláda – bez ohledu na spor o konkrétní rozdělení budoucího navýšení – učitelům výrazně přidává, podle šéfa poslanců ANO se ostatně mnoho kantorů ke stávce neplánuje přidat.
Ke stávce jako takové jsou skeptičtí i někteří opoziční politici. „Mluvil jsem s řadou učitelů i ředitelů v rámci jižních Čech. Musím říct, že velké množství z nich nevidí ke stávce důvod. Abych vládě nekřivdil, platy ve školství rostou, to je třeba říct,“ poznamenal Jan Bartošek.
Šéf lidoveckých poslanců ale zároveň chápe důvody, které odboráře k vyhlášení stávky vedly. Ostatně sám premiér Andrej Babiš (ANO) na počátku říkal, že na rok 2020 chce vláda učitelské platy „navýšit o patnáct procent s tím, že tarif by měla být půlka a půlka by měla být pohyblivá složka“. V současnosti se počítá s růstem o osm procent v tarifech a o dvě procenta v odměnách.
Podle Faltýnka je ale „zásadní programové prohlášení vlády“, které především slíbilo, že do roku 2021 budou učitelé brát 45 tisíc.
Jakub Michálek naproti tomu považuje takové debaty za nesmyslné. Piráti podle něj připravují návrh, který by postupný růst učitelských platů zautomatizoval. „Stejně jako máme například valorizaci u důchodů, tak podobným způsobem by mělo být zaručeno i to, že se učitelé nebudou muset každý rok hádat o to, aby vzrostly jejich platy. Stejně jako důchody je toto dlouhodobý systém,“ uvedl.
Jan Bartošek považuje takovou myšlenku za správnou. „Spoustu věcí by bylo dobré nastavit jako automat, ať už růst minimální mzdy, důchody, platy učitelů. Z jednoho prostého důvodu: není to potom politické téma a nástroj vydírání. Roste to samo a není to prostor k manipulaci – viz slíbíme patnáct a dáme méně,“ doplnil.
Faltýnek je ale skeptičtější. K pirátskému návrhu se vyjádří teprve, až ho uvidí. Nechce ho ale ani předem zavrhnout.
