Lékaři ve Fakultní nemocnici Brno udrželi po rekordně dlouhou dobu životní funkce u ženy s mozkovou smrtí, díky tomu pak mohli v srpnu přivést na svět její dítě. Holčička se narodila císařským řezem ve 34. týdnu těhotenství a vážila 2,1 kilogramu. V pondělí ji nemocnice předala domů otci.
Těhotná 27letá Eva byla teprve v 16. týdnu těhotenství, když ji zasáhla mozková příhoda. Praskla jí cévní malformace, která způsobila krvácení do mozku a následovala mozková smrt. Lékaři udržovali životní funkce matky ještě další téměř tři měsíce, dokud nebylo dítě schopné po porodu přežít. Císařský řez pak provedli v polovině srpna.
„Čekali jsme až do 34. týdne, do zralosti dítěte. Narodila se zdravá holčička o váze 2,10 kilogramu a doufám, že její další vývoj bude bez jakýchkoliv problémů,“ řekl ředitel FN Brno Roman Kraus.
„Brněnská medicína se opět stává světovou a lékaři spolu s nelékařskými zdravotnickými pracovníky FN Brno zažili další zázrak, který nemá ve světě obdoby,“ dodal mluvčí FN Brno Pavel Žára.
Bližší informace ale sdělit nechtěl s tím, že nemocnice chystá na pondělí tiskovou konferenci. „Lze předpokládat také zájem zahraničních médií,“ napsal Žára.
„U nás v nemocnici jsme něco takového uskutečnili poprvé. Něco podobného se událo asi v deseti případech na světě. Ta doba, kdy jsme matku udržovali na přístrojích, je ale nejdelší. Bylo to něco nového, co nemá obdoby, věnovali jsem se tomu maximálně,“ doplnil ředitel FN Brno.
Mladá žena trpěla arteriovenózní malformací
Nejčastěji se jedná o vrozené onemocnění mozkových cév. U arteriovenózní malformace chybí kapiláry a krev odtéká z tepen rovnou do žil. Hlavní riziko spočívá v možnosti prasknutí malformace a vzniku krvácení do mozku. Ke krvácení dochází v průběhu života u více než poloviny všech pacientů s arteriovenózní malformací. Dalším projevem malformací je velmi často vznik epilepsie, až jedna třetina nemocných trpí epileptickými záchvaty. Arteriovenózní malformace je onemocnění závažné, ale úmrtnost na krvácení z malformace není vysoká. Léčba není jednoduchá, často vyžaduje kombinaci více léčebných metod.
zdroj: www.uvn.cz
Otec miminka Vojtěch Votava se s příběhem svěřil v červnu písemně, v textu veřejné sbírky, kterou uspořádali jeho kolegové z práce. „Ten osudný den jsem měl noční službu a vrátil jsem se brzo ráno domů. Syn plakal. Najednou mi došlo, že ten pláč je nějaký jiný, tak jsem vyběhl po schodech do ložnice a uviděl jsem Evičku ležet v bezvědomí na zemi,“ stojí v textu na webu.
Následoval převoz na specializované pracoviště do brněnské fakultní nemocnice. Lékařka už ale ženě nedokázala pomoci. „Zpráva, kterou mi sdělila, byla ta nejkrutější na světě. Ženě praskla malformace a způsobila tak masivní krvácení do mozku, že již při převozu sanitkou byla prakticky mozkově mrtvá,“ popsal Vojtěch Votava.
Ženě Vojtěcha Votavy lékaři už dříve zjistili cévní anomálii, takzvanou arteriovenózní malformaci. Nemoc se u ní projevila v průběhu prvního těhotenství v roce 2016. Po komplikovaném porodu přivedla na svět zdravého chlapečka. Pak začala léčba včetně radiační terapie gama nožem. Užívala léky na epilepsii a lékaři jí po dvou letech povolili znovu otěhotnět.
Důležité bylo prokrvení placenty a udržení hladiny hormonu
Pacientčiny životní funkce lékaři ve Fakultní nemocnici udržovali pomocí přístrojů. „Ta léčba není komplikovaná. Udržujeme životní funkce, je prováděna umělá plicní ventilace, kompletní monitoring, umělá výživa. Snažíme se zabránit proleženinám. Žena má infuzní pumpu, snažíme se držet hladinu hormonu, aby nedošlo ke spontánnímu porodu,“ vysvětlil v červnu letošního roku ředitel FN Brno Roman Kraus.
Aby žena po mozkové smrti mohla dál nosit dítě, bylo důležité, aby se především dál prokrvovala její placenta a k plodu se dostávaly potřebné živiny. Stejně jako matku i dítě lékaři celou dobu monitorovali, sledovali tlak a srdeční činnost. Po porodu ženu lékaři odpojili od přístrojů a byla prohlášena za mrtvou. „Zákon je v tomto jednoznačný, ta péče je podobná jako o dárce orgánů,“ vysvětlil Kraus.
Žena, která porodila před třemi lety v kómatu se zotavila
Podobných případů je na světě zhruba desítka a u většiny se podařilo dítě zachránit, ale matky zemřely. První případ se datuje do osmdesátých let minulého století a stal se v USA. Mozková smrt nastala u ženy se zánětem mozku. Lékaři ji udržovali naživu ještě šest týdnů, poté přivedli na svět zdravé dítě. Existují i případy, kdy lékaři přivedli na svět dítě u žen v kómatu, ženy potom přežily.
V lednu 2016 porodila žena v kómatu i v brněnské fakultní nemocnici. Lékaři přivedli na svět chlapečka císařským řezem. Žena se dostala do bezvědomí čtyři měsíce před porodem při dopravní nehodě. Chlapeček přišel na svět v 31. týdnu těhotenství matky s váhou 1,9 kilogramu. Zdravotní stav ženy se po porodu začal lepšit, až se zotavila.
