Praha – Deset policejních zásahových jednotek čeká v Česku na incidenty, kdy jsou potřeba. Jejich hlavním úkolem je neutralizace ozbrojených zločinců či únosců. Jednotka, která má především za úkol střežit bezpečnost Jaderné elektrárny Dukovany, sehrála klíčovou roli i při ukončení tragického incidentu s ozbrojenou, psychicky nemocnou ženou ve Žďáru nad Sázavou. K jejímu zadržení postačil policistovi převlečenému za lékaře taser. Ve výzbroji zásahových jednotek jsou však i mnohem nebezpečnější zbraně.
Když se řadoví členové některé policejní zásahové jednotky objeví v televizi, jsou to většinou zakuklení ozbrojenci s přilbou a ochrannými brýlemi. Zásahové jednotky jsou však větší – kromě útočných týmů k nim patří i specialisté jako potápěči, pyrotechnici, odstřelovači a zdravotníci. „V týmu všichni musí umět všechno. Ten nejlepší se stává specialistou ve svém oboru,“ přiblížil příslušník středočeské zásahové jednotky Richard Měcháček.
Součástí jednotek jsou také vyjednavači. Ti se často dostávají do nejnáročnější situace. To, že může dojít k hladkému zásahu ozbrojenců, bývá hlavně jejich zásluha. „Co vždycky vyjednavačům zdůrazňuji, je to, že na kontakt a komunikaci s tím člověkem musí být více než stoprocentně připraveni,“ řekl národní koordinátor pro vyjednávání Miroslav Vymyslický.
Výzbroj: střelné zbraně, obušek i taser
Příslušníci jednotek procházejí rozsáhlým a pestrým výcvikem. Vedle tělesné a střelecké přípravy jde i o přípravu na práci ve výškách, například pro slaňování přes střechy. Absolvovat musí také simulaci zákroků v budovách, zastavování vozidel a především zákroků proti pachateli či osvobozování případných rukojmích. K tomu všemu jsou také řádně vyzbrojeni. „Máme primární dlouhou zbraň, záložní krátkou zbraň, pak doplňky, jako je teleskopický obušek, náhradní zásobníky, zásahovou výbušku,“ shrnul jeden z členů zásahovky, který při komunikaci s médii zůstává zahalen.
Při zásahu ve škole ve Žďáru nad Sázavou však byl nejdůležitější taser – paralyzér, který zasáhne cíl až na dvanáct metrů. Všichni policisté na vlastní kůži vyzkoušeli jeho znehybňující účinek. „Jako když strčíte šroubovák do zásuvky,“ přirovnal jeden z policistů.
Deset jednotek odpovídá starému krajskému uspořádání
Zásahových jednotek má policie v Česku deset. Sídlí v osmi bývalých krajských městech podle krajského uspořádání platného do roku 2000, další dvě působí u jaderných elektráren v Dukovanech a Temelínu. Zasáhnout ve svém kraji by měly být schopny do 60 minut.
I když by ale členové zásahových jednotek měli představovat policejní elitu, velení sboru ubezpečuje, že dostatečný výcvik mají i další policisté. „Hraje se čas. To znamená, že když jsou na místě řadoví policisté, i ti mohou zasáhnout. Záleží to na dané situaci,“ upozornila mluvčí policejního prezidia Ivana Nguyenová. Podle Richarda Měcháčka potom může v krizovém případě ozbrojeného útočníka zlikvidovat i policejní vyjednavač. „Ze zákona by měl zasáhnout. Ale měl by vědět, jestli zákrok dokončí, nebo nedokončí,“ popsal.
Kromě zásahových jednotek v Česku funguje ještě speciální Útvar rychlého nasazení. Ten je určený především k likvidaci teroristů.
