Mladá žena zavraždila studenta – chránil spolužačku

Praha – Na Střední škole obchodní a služeb ve Žďáru nad Sázavou došlo ráno k ozbrojenému útoku, 26letá žena trpící schizofrenií tam pobodala tři studenty. 16letý mladík zraněním podlehl, jedna dívka byla s vážným bodným zraněním operována. Nyní je ve stabilizovaném stavu. Další dvě studentky, z nichž jedna utrpěla psychický šok a druhá měla drobné řezné zranění, byly odpoledne z nemocnice propuštěny. Zranění utrpěl i jeden ze zasahujících policistů. Motiv útoku je zatím nejasný, ženu zadrželi příslušníci zásahové jednotky. Policie potvrdila, že jde o stejnou ženu, která před dvěma lety pobodala v Havířově vychovatelku.

„Ráno mezi sedmou a půl osmou vnikla na střední obchodní škole 26letá žena z Ostravska,“ uvedla zpravodajka ČT Blanka Poulová. Podle dosavadních zjištění nemá žádnou vazbu na školu ani město Žďár. Škola byla kvůli útoku uzavřena, zhruba stovka studentů ji opustila krátce před 11:00. Rodičům dvou pobodaných dívek i některým studentům pomáhají policejní psychologové. Večer začali lidé nosit ke škole květiny a svíčky.

Svědkyně útoku: Žena křičela, ať zavoláme policii. Chtěla se nechat zabít

Podle policejní mluvčí Dany Čírtkové vnikla útočnice do školy zhruba v půl osmé. Podle studentky, která byla svědkem celé události, napadla žena nejprve jednu dívku, která seděla v šatně: „Přišla tam paní, chytla ji nožem pod krkem a začala řvát, že má zavolat policii, jinak ji zabije.“ Dívce přispěchal na pomoc 16letý student, kterého žena pobodala. Chlapec později svým zraněním podlehl. Poté žena napadla další studentku, jednu dívku si vzala jako rukojmí. Držela ji až do chvíle, než ji vysvobodila policie. Své oběti si velmi pravděpodobně vybírala zcela náhodně a ve městě podle policie pobývala jen pár hodin. „Říkala, že chce, aby ji policajti odstřelili, že se chtěla nechat zabít, tak udělala tohle,“ dodala svědkyně útoku.

Jak vzpomínají na zesnulého studenta jeho blízcí a kamarádi si můžete přečíst zde.

Na místě zasahoval policejní útvar rychlého nasazení a také policejní jednotka zajišťující ochranu Jaderné elektrárny Dukovany. „Akce se odehrávala za účasti policejního vyjednavače,“ uvedl krajský policejní ředitel Radek Malíř. Policistům se ženu podařilo zneškodnit pomocí taseru, tedy zařízení, které vystřeluje na dálku elektrický výboj. Poté ji odvezli k výslechu. Kriminalisté předpokládají, že ženu obviní ve středu a požádají o vzetí do vazby. Noc stráví útočnice v policejní cele v Jihlavě.

Do nemocnice v Novém Městě byli převezeni celkem čtyři zranění – zasahující policista a tři 17leté dívky. „Jedna z nich s vážným bodným zraněním byla operována, je na jednotce intenzivní péče, její stav je stabilizovaný. Další dvě studentky byly hospitalizované na dětském oddělení. Jedna utrpěla psychický šok, druhá měla drobné řezné zranění na ruce. Kolem 17:00 byly z nemocnice propuštěny,“ uvedl mluvčí nemocnice Roman Kratochvíl. Policista s řezným poraněním na hlavě, který zasahoval u případu jako vyjednavač, zůstává na chirurgii a měl by být propuštěn ve středu.

„Na některé zákroky se nedá úplně ideálně připravit. I proto – podle těch informací, které mám – hodnotím zákrok policie jako zcela profesionální,“ uvedl policejní prezident Tomáš Tuhý. Po návratu ze zahraniční služební cesty chce ještě policejní zákrok konzultovat s policisty, kteří byli přímo na místě.

Prohlášení školy na Facebooku:

Děkujeme všem našim studentům, studentkám a pedagogům, kteří se v kritickou chvíli zachovali nesmírně statečně a podnikli všechno, co bylo v daném okamžiku možné.
Je zřejmé, že tato tragédie nás všechny zasáhla možná víc, než si v tuto chvíli uvědomujeme. Prosíme naše studenty o pomoc s vybudováním vzpomínkového místa ve vestibulu školy. Pomozte nám vyjádřit poděkování a obdiv našemu nesmírně statečnému spolužákovi, který svou odvahu zaplatil životem. Děkujeme.

Podle informací ČT jde o stejnou ženu, která v roce 2012 pobodala v Havířově vychovatelku, načež si vzala sedmiletou dívku jako rukojmí. Informaci potvrdila i policejní mluvčí Dana Čírtková. Před dvěma lety se podařilo útočnici zadržet a holčičku osvobodit - pobodaná vychovatelka skončila v nemocnici. „Tak jak se postupně seznamuji s těmi informacemi, tak s největší pravděpodobností by se mělo jednat o tutéž ženu,“ uvedl policejní prezident ve vysílání ČT24. Útočící žena byla obviněna z pokusu o vraždu - stíhání ale bylo v roce 2012 zastaveno, pachatelka totiž byla psychicky nemocná.  

Labilní útočnici propustil soud v únoru, více čtětě zde.

„Krajský soud nařídil psychiatrickou léčbu ústavní formou,“ uvedl státní zástupce Vít Legerský, který tehdy případ dozoroval. Žena skončila v opavské psychiatrické léčebně, kde zůstala do letošního února. „Okresní soud v Opavě 19. února rozhodl, že se ústavní forma léčby mění na ambulantní,“ dodal mluvčí soudu Tomáš Kamrádek.

Jak a proč se šestadvacetiletá žena dostala do Ždáru nad Sázavou, zatím není jasné. Pohybovala se zřejmě na Ostravsku, město tak měla vzdálené 220 kilometrů a podle policistů k němu nemá žádný vztah. Pokud by jela z Ostravy autem, tak by jí cesta trvala zhruba dvě a půl hodiny. Přímé vlakové spojení mezi těmito městy neexistuje. Ve Žďáru musela být nejpozději v sedm hodin ráno. Ostravu by tak musela opustit o půlnoci.

Vchod do školy byl zabezpečen čipy

Do budovy školy se dá vejít jen prostřednictvím čipů, které mají studenti a učitelé, uvedl pro ČT její ředitel. Žena se tak dovnitř zřejmě dostala nepozorovaně spolu s ostatními studenty. „Podle zjištěných informací jsme neshledali žádný problém v zabezpečení školy,“ řekl na brífinku krajský policejní ředitel Radek Malíř. Město nicméně po tragédii prověřilo zabezpečení všech ostatních škol ve Žďáru. „Budou i trochu zostřené režimy. Žádáme rodiče, aby měli pochopení,“ řekla České televizi starostka Žďáru Dagmar Zvěřinová (ČSSD). V zostřeném režimu podle ní bude i městská a státní policie. „Na určité období zde bude zvýšený počet policistů,“ dodala. 

Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) uvedl, že do Žďáru vyrazila Česká školní inspekce, aby zkontrolovala zabezpečení budovy. „Řada škol u vchodu využívá i kamerový systém a já to podporuji, nemyslím si, že je to nějaké narušení soukromí,“ uvedl ministr. Podle školního řádu je prý povinné zabezpečit vchod do školy.    

Ředitelé škol: Vstupu cizích osob nelze úplně zabránit. Více čtěte zde.

Podle ústředního školního inspektora Tomáš Zatloukala už jsou pracovníci školní inspekce na místě. Musí ale vyčkat, až skončí policejní vyšetřování. Podle něj za bezpečnost žáků i pedagogů ve škole odpovídá ředitel. „V podobných případech, kdy jde o naprosto krajní chování jednotlivce, ale nemohou sebelepší opatření zabránit tomu, že někdo něco ve škole  podobného koná,“ uvedl Zatloukal.  

Útoky na školách v minulosti:

1. března 2004 - Student učiliště ve Svitavách vážně pobodal svého pedagoga. Ten po převozu do nemocnice zemřel. Krajský soud v Hradci Králové odsoudil sedmnáctiletého učně za vraždu jeho učitele k devíti letům vězení. 

26. září 2011 - Patnáctiletý student napadl nožem a paličkou na maso sekretářku gymnázia v Chomutově. Křičel, že je terorista. Útok zastavil ředitel školy spolu se školníkem, kteří žáka přemohli. Napadená žena utrpěla šok a několik drobných zranění na rukou.

29. října 2012 - Na gymnáziu v Rakovníku napadl čtrnáctiletý student učitelku. Podle informací médií ženu pobodal. Těžce zraněnou učitelku přepravil vrtulník záchranné služby do pražské střešovické nemocnice, kde se rychle zotavila. Útočník nebyl vzhledem k věku trestně odpovědný.

Nahrávám video

Zkušenosti s útoky psychicky narušených pachatelů na žáky a studenty má hodně zemí. Hromadné vraždění ve třídách a na kampusech univerzit zažily Spojené státy nespočetněkrát, největší a nejživější ranou je ale předloňský masakr ve škole Sandyhook v connecticutském Newtownu: rukou jediného střelce zahynulo 20 prvňáků a sedm dospělých. Po tragédii sice některé státy přístup ke zbraním zpřísnily, ale na federální úrovni se nestalo téměř nic. Navíc podle čerstvé zprávy FBI střeleb s vyšším počtem zraněných nebo mrtvých v Americe přibývá - jen na školách se odehraje v průměru jedna za každých pět týdnů.

Své zákony zcela změnila Velká Británie - nesvázaná dodatkem ústavy o právu držet zbraň. Po masakru šestnácti pětiletých dětí a učitelky ve skotském Dunblane v březnu 1996 vláda vlastnictví střelných zbraní prakticky zakázala.

V Evropě má nejhorší podobnou zkušenost Německo. V Erfurtu a Winnendenu zastřelili frustrovaní studenti před dvanácti a pěti lety přes třicet spolužáků a učitelů. Německé školy odmítly po sérii masakrů nechat na svých chodbách patrolovat policisty, stát ale investoval přes 30 milionů eur do prevence. Především do vytypovávání žáků s vážnými psychickými problémy, a to i na sociálních sítích.

Útok nožem ve školce v Dendermonde otřásl v lednu 2009 Belgií. Město na dva zavražděné devítiměsíční chlapce a jejich ošetřovatelku a dalších šest těžce zraněných dětí nezapomnělo a letos jim postavilo památník. Belgie na základě tragédie nezměnila ostrahu škol, ale způsob práce s psychicky narušenými vrahy. Dosud je psychiatři hodnotili ve vazbě. Podle nového plánu získají specializované diagnostické centrum - a čas na objasnění skutečných příčin spáchaného zločinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
16:01Aktualizovánopřed 39 mminutami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
15:06Aktualizovánopřed 49 mminutami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
11:05Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 8 hhodinami

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 9 hhodinami

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 11 hhodinami

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 23 hhodinami

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
včeraAktualizovánovčera v 17:49

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.