Definitivní zproštění. Šéf žalobců nepodá kvůli Nečesanému dovolání, případ končí

Nahrávám video

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman nepodá dovolání v kauze Lukáše Nečesaného. České televizi to potvrdil mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) Petr Malý. Pražský vrchní soud na konci března Nečesaného pravomocně zprostil obvinění z pokusu o vraždu kadeřnice. S tím sice nesouhlasila dozorující žalobkyně a hradecké státní zastupitelství v dubnu podalo podnět k NSZ, Zeman mu ale nevyhověl. Letitá kauza tak definitivně končí. Na rozhodnutí nejvyššího žalobce upozornil server Novinky.cz.

„Tímto mimořádným opravným prostředkem nemůže nejvyšší státní zástupce dosáhnout přezkoumání skutkových okolností případu, jak byla zjištěna soudem prvního stupně a potvrzena soudem odvolacím, a nemůže ani zpochybnit proces hodnocení důkazů těmito soudy,“ uvedl mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.

Podle nejvyššího státního zástupce ale současně bylo podání obžaloby na Nečesaného důvodné. „Bylo na místě věc projednat v řízení před soudem, a nechat tak průchod spravedlivému procesu,“ doplnil Malý.

Dovolání ale požadovali hradeští žalobci, kteří jsou o Nečesaného vině přesvědčení.

Nepoznaný útočník

Pokus o vraždu kadeřnice v Hořicích na Jičínsku se stal před více než šesti lety – v únoru 2013. Útočník ženu opakovaně udeřil do hlavy polenem a sebral jí deset tisíc. Hradecké státní zastupitelství z činu obžalovalo Lukáše Nečesaného.

Sama žena přitom nejprve Nečesaného jako agresora nepoznala, později jej však označila za útočníka. Soudní znalec ale uvedl, že má po úrazu hlavy výpadky paměti a nemůže si útok vybavit přesně. Nečesaný navíc vinu odmítal. 

Pět hradeckých rozsudků

Královéhradecký krajský soud postupně vynesl pět rozsudků. Mladík nejprve dvakrát skončil ve vězení, kde si odpykal celkem dva roky; celkem padlo čtrnáct zproštujících i obviňujících rozsudků. Na svobodu se Nečesaný pokaždé dostal díky zásahu Nejvyššího soudu, který poté nařídil výměnu krajského soudního senátu. Ten pak Nečesaného dvakrát osvobodil, s čímž odvolací vrchní soud původně nesouhlasil.

To se ale změnilo poté, co se Nečesaného letos v únoru zastal Ústavní soud. Na konci března soudce pražského vrchního soudu Jiří Lněnička zamítl odvolání státní zástupkyně a Nečesaného tentokrát pravomocně osvobodil. „Jsem rád, že to skončilo, že to mám za sebou. Budu se věnovat rodině a práci,“ řekl tehdy Nečesaný.

Nahrávám video

Soudce ale v březnu zároveň uvedl, že rozhodnutí je podle něj špatné. Odvolání státní zástupkyně prý zamítl, přestože její námitky proti osvobozujícímu verdiktu byly oprávněné. Vrchní soud se totiž musel řídit únorovým rozhodnutím Ústavního soudu. „Máme za to, že v přípravné fázi bylo shromážděno dostatečné množství důkazů, které by v jiné trestní věci pro uznání viny bohatě dostačovaly,“ prohlásil v březnu souce Lněnička.

Proti vyjádření soudce Lněničky si podal Nečesaný ústavní stížnost. Jeho advokát výroky označil za porušení práva na spravedlivý proces. Nečesaný také podle svého otce zvažuje, že se bude domáhat odškodnění.

Kauza neskončila ani pro policii. Kriminalisti teď musí pokus o vraždu kadeřnice v Hořicích vyšetřovat dál.

Mám pocit uspokojení. Nicméně po šesti letech, z čehož dva a půl roku strávil ve vězení a neustále je osočován a tahán různými kanály jako možný pachatel – to je spíš prohra českého státu, české justice.
Luděk Nečesaný
otec Lukáše Nečesaného

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 20 mminutami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 12 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 15 hhodinami

Evropský pohled