Důvěra v prezidenta v říjnu klesla o čtyři procentní body na 47 procent, což je nejméně od loňského května, kdy mu věřilo 41 procent lidí. Pohoršili si i starostové a obecní zastupitelstva, nicméně zůstávají pro občany nejdůvěryhodnější. Důvěra v ostatní ústavní instituce včetně vlády se od září zvýšila, u Senátu se nezměnila. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
CVVM: Důvěra v prezidenta klesla nejníže za poslední rok a půl. Vláda si mírně polepšila
Z ústavních institucí nejhorší výsledek i přes mírný nárůst důvěry opět zaznamenala Poslanecká sněmovna, které v říjnu věřilo 31 procent lidí, o měsíc dříve jich bylo 29 procent. Důvěra v Senát zůstala na zářijových 32 procentech.
Koaliční vládě ANO a ČSSD premiéra Andreje Babiše (ANO) věřilo v říjnu 41 procent lidí, tedy o dva body více než v září. O dva body na 42 procent si polepšili také hejtmani a o čtyři body pak krajská zastupitelstva, kterým vyjádřilo důvěru 46 procent dotázaných.
Nejvyšší, 58procentní důvěru získala končící obecní zastupitelstva, i když proti předchozímu měsíci byla o tři body nižší. Na druhém místě, i přes šestibodový pokles důvěry, skončili starostové, jimž důvěřuje 57 procent lidí.
Důvěra/nedůvěra ústavním institucím
Spokojenost se současnou politickou situací vyjádřilo stejně jako v září 21 procent lidí, naopak dvě pětiny lidí jsou s ní nespokojeny. Pětatřicet procent lidí uvedlo, že není ani spokojeno, ani nespokojeno. Proti září se tak výsledky téměř nezměnily.
CVVM provedlo průzkum v době od 13. do 26. října a zúčastnila se ho tisícovka lidí starších 15 let. Průzkum se tedy konal po komunálních a senátních volbách.
Důvěra ústavním institucím v letech 2011–2018