Vyjednavače STAN a ANO nadále dělí osoba Babiše. Shodli se však na nutnosti prosadit insolvenční zákon

Hnutí Starostů a nezávislých (STAN) našlo na čtvrtečním jednání s hnutím ANO programové shody: například zvyšování platů učitelů či prosazení insolvenčního zákona. Starostové ale nadále trvají na tom, aby ve vládě nebyla trestně stíhaná osoba, ANO naopak trvá na Andreji Babišovi coby jediném kandidátovi na premiéra.

Šéf poslaneckého klubu STAN Jan Farský na brífinku po jednání uvedl, že mají Starostové tři podmínky pro podporu vlády: „Je to prozápadní směřování země, neopírat se o extremisty ani v Poslanecké sněmovně, ani ve vládě, a aby ve vládě nebyla trestně stíhaná osoba.“

Farský upozorňoval, že podmínka neúčasti trestně stíhaných ve vládě není namířena osobně proti Babišovi, ale je vedena obavou z možných zásahů vlády do policie a státního zastupitelství, které se trestním řízením zabývají.

Podle Farského navíc nelze mluvit o nesmyslných požadavcích. „Na západ od nás se odstupuje za to, když někdo zalže v médiích nebo opíše kousek své odborné práce. My tím, že by ve vládě byla trestně stíhaná osoba, se dostáváme někam na východ, a to je podle mě špatně,“ řekl.

Babiš byl obviněn z podvodu v souvislosti s financováním farmy Čapí hnízdo. Obvinění však považuje za účelové a politicky motivované. Hnutí ANO ho označilo za svého jediného kandidáta na premiéra.

S hnutím ANO ale našli Starostové jisté programové shody: chtějí spolupracovat při zvyšování platů ve školství, při prosazování insolvenčního zákona nebo v řešení situace s nedostatkem bytů. Shodují se také na pevném zakotvení Česka v Evropské unii a v NATO. Podle Farského obě hnutí také nesouhlasí s návrhem zákona o referendu, jak ho předložila SPD, vadí jim zejména možnost hlasování o vystoupení z EU.

Člen vyjednávacího týmu STAN, liberecký hejtman Martin Půta (SLK), řekl v 90' ČT24, že jednání o programových tématech se mu zdálo solidní. „Musím říct, že to byl velice konstruktivní rozhovor,“ řekl.

Nahrávám video

Faltýnek: Ohledně referenda bude diskutovat poslanecký klub

Po Farském měl tiskovou konferenci také 1. místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek, který shodu v těchto oblastech potvrdil: „Pozitivní z toho jednání bylo to, že zástupci hnutí STAN řekli, že zákony, které se dostanou z vlády do sněmovny, ať ta vláda bude mít důvěru, nebo nebude mít důvěru, a budou dobré, budou pro naše lidi a budou vycházet i z jejich volebního programu, ad hoc budou podporovat.“

Ohledně obecného referenda bude v úterý diskutovat poslanecký klub: skeptický pohled na možnost hlasovat o ochodu z EU ale potvrdil. „Máme obavu z toho, že kdyby tento návrh zákona pokračoval dál v legislativním procesu, tak v té formě, jak je dnes položen na stole, tak zejména média to budou prezentovat tak, že je tady snaha vůbec připustit diskusi o možnosti hlasovat a udělat referendum o vystoupení z Evropské unie. S tím my máme zcela zásadní problém, a proto se budeme snažit hledat takové řešení, aby k této situaci nedošlo,“ řekl.

Martin Půta ujistil, že součástí vyjednávání nebyl žádný personální příslib od Andreje Babiše. Zdůraznil, že motivace STAN k jednání byla jiná: „Matematika je docela jednoduchá: ANO si nakonec bude moct vybrat většinu, se kterou bude vládnout. Nechceme být v pozici, že se bude vymlouvat na to, že díky neústupnosti a neochotě jednat jim nezbývá nic jiného, než se spolehnout na hlasy KSČM a SPD.“

Půta, který je ostatně sám trestně stíhaný kvůli jedné z dotačních kauz, zároveň připustil, že již samo rozhodnutí zahájit jednání se rodilo složitě. Připomněl, že Starostové původně odmítali s Babišovým hnutím jednat, přiměla je k tomu dlouhodobá bezvýsledná situace a obava, že nakonec vznikne vláda opřená o SPD a KSČM.

Sám přitom pochybuje o účelnosti podmínky, že trestně stíhaný Andrej Babiš v kabinetu nebude. Poukázal přitom na situaci v Polsku. „Premiér pan Morawiecki a všechna polská média, když se mluví o rozhodnutích vlády, mluví o vůdci Práva a spravedlnosti panu Kaczynském, u kterého se stejně sbíhají nitky odpovědnosti,“ poznamenal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 8 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 9 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 11 hhodinami

Evropský pohled