Česko-romské sdružení Konexe podalo trestní oznámení na předsedu SPD Tomia Okamuru kvůli jeho výrokům o koncentračním táboru pro Romy v Letech u Písku. Okamura v rozhovoru pro DVTV minulý týden mimo jiné řekl, že tábor většinou nikdo nehlídal a lidé v něm se mohli volně pohybovat. V pátek se ale omluvil za své původní tvrzení, že tábor nebyl oplocený. Podle sdružení jsou Okamurovy výroky popíráním genocidy.
„Velmi nás znepokojuje stav, kdy je v České republice tolerováno popírání holocaustu Romů, přestože jde o trestný čin podle § 405 trestního zákoníku,“ uvedl mluvčí Konexí Miroslav Brož. Tábor měl podle něj shromáždit české Romy k realizaci takzvaného konečného řešení. „V táboře zemřelo podle záznamů dozorců minimálně 326 vězňů, z toho více než 200 dětí. Romští vězni, kteří dokázali peklo tábora Lety přežít, byli předáni jednotkám SS, odtransportováni do vyhlazovacího tábora Osvětim II Březinka a zde vyhlazeni v plynových komorách,“ uvedl.
Okamura před týdnem v DVTV mimo jiné řekl, že tábor v Letech nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Jako zdroj uvedl knihu Akademie věd s názvem „Tábor Lety, fakta a mýty“ a odkazoval na citát exprezidenta Václava Klause. Podle Muzea romské kultury kniha neexistuje. „Toto tvrzení je v přímém rozporu s historickými fakty a sdružení Konexe to považuje za ten nejklasičtější příklad popírání holocaustu,“ soudí Brož.
Za výrok o chybějím oplocení se Okamura v pátek omluvil na Facebooku. „Omlouvám se za moje nepřesné vyjádření k oplocení tábora v Letech u Písku – podle historiků oplocení tábora bylo dřevěné, místy laťkovým plotem, v plotě byly sice díry, ale pravda, byl tam, i když ho po většinu historie nikdo nehlídal,“ uvedl. Ve videu na svém profilu řekl, že „dozorci dostali zbraně a začali tábor skutečně hlídat“ až po únoru 1943 kvůli útěkům nakažených tyfem.
Reakce na má slova jsou účelovým útokem, říká Okamura
Podle Okamury reakce na jeho vyjádření jsou „účelovým útokem“, z něhož viní DVTV a organizaci Open Society Foundations, kterou založil průmyslník George Soros. Šéf SPD se odvolává na historika Jana Rataje. Ten na svém webu zveřejnil text Odborně o vězeňském pracovně sběrném táboru v Letech.
V něm píše, že zařízení nebylo koncentračním táborem a vězeňský režim a organizace „byly nesrovnatelně volnější“ než v Dachau či Buchenwaldu. Dál uvádí, že „místo politického využívání mýtu o romském holocaustu v pracovním vězeňském táboře v Letech“ by peníze měly směřovat do opatření proti „propadu velké části ,cikánského' obyvatelstva“.
Podle serveru Romea.cz Ratajovy argumenty už před časem vyvrátil historik Muzea romské kultury Roman Slačka. Ten uvedl, že internace Romů v táboře byla přípravou na nacistické „konečné řešení ,cikánské' otázky“. Protektorátní dozorci vězně často bili a týrali, kvůli špatným hygienickým podmínkám a nevyhovující stravě řada Romů zemřela, další skončili v Osvětimi, cituje Slačku Romea.cz.
Tábor v Letech podle historiků otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny „cikánské“ tábory.
Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů – mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů odborníků tak nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.
