Muzeum romské kultury žádá Okamuru o omluvu za výrok o táboře v Letech

Muzeum romské kultury žádá předsedu SPD Tomia Okamuru, aby se veřejně omluvil za výrok o koncentračním táboře pro Romy v Letech u Písku. V rozhovoru pro DVTV v sobotu s odkazem na knihu uvedl, že tábor nebyl oplocený a lidé tam měli volný pohyb. Podle odborníků z Muzea romské kultury se však jedná o nepravdivé tvrzení, které jitří protiromské nálady ve společnosti a pošlapává památku obětí perzekuce a genocidy Romů za druhé světové války.

Okamura v rozhovoru jako na svůj zdroj odkázal jednak na na nespecifikovaný citát bývalého prezidenta Václava Klause, jednak na knihu Akademie věd, kterou označil „Tábor Lety, fakta a mýty“. Podle vyjádření Muzea romské kultury taková kniha neexistuje.

Okamura v sobotu zprvu rozhovor na kameru DVTV odmítal, zmiňoval, že má horečku, pak přece jen na několik otázek odpověděl. Uvedl, že se na něj obrátila řada Židů s otázkou, proč Česko staví tábor v Letech na stejnou úroveň jako vyhlazovací tábor v Osvětimi. Následovalo tvrzení, že tábor v Letech nebyl oplocený.

Moderátorka poté Okamuru přerušila, větu nestihl dokončit. Pak rozhovor završil politikův verbální útok na DVTV. Médium označil za „Bakalův šunt“. Podnikatel Zdeněk Bakala stojí za vydavatelstvím Economia, pro které DVTV dodává videoobsah.

„V období let 1940–1943, tedy od zřízení kárného pracovního tábora až do doby, kdy byl tzv. cikánský tábor srovnán se zemí, byl areál tábora obehnán vysokým dřevěným plotem s ostnatým drátem v jeho horní části a hlídán ozbrojenými strážemi. O tom svědčí nejen dobové písemné prameny a svědectví pamětníků, ale také prameny fotografické,“ stojí ve vyjádření historika Dušana Slačky a ředitelky muzea Jany Horváthové.

Muzeum romské kultury má památník v Letech u Písku v březnu převzít do své péče. Podle pracovníků muzea byly romské a další rodiny včetně žen, dětí a starých lidí v Letech hromadně internovány v období mezi srpnem 1942 a srpnem 1943.

Akademie věd ČR vydala k problematice letského tábora v roce 1999 publikaci Historikové a kauza Lety. „Tato publikace neobsahuje tvrzení o tom, že by tzv. cikánský tábor v Letech nebyl oplocen. Akademie věd ani žádný jiný subjekt nevydaly publikaci, která by se jmenovala Tábor v Letech, fakta a mýty,“ uvedli v prohlášení Slačka s Horváthovou.

V roce 2005 tehdejší prezident republiky Václav Klaus řekl, že tábor nebyl „koncentrační tábor v tom slova smyslu,“ s tím, že tábor nebyl určen pro Romy, ale „pro ty, kteří odmítli pracovat“. Klausův názor vyvolal pobouření v řadách romských organizací i politiků. Podobně jako Klaus se už v srpnu 2014 vyjádřil také Okamura, jehož slovy se zabývala policie, která pak trestní oznámení odložila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 7 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 8 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...