Správcem památníku obětem romského holocaustu na místech, kde byly za druhé světové války pracovní a sběrné tábory pro Romy, se od letošního roku stane Muzeum romské kultury. V Letech u Písku bude mít na starosti jak likvidaci samotného vepřína, tak zadání archeologického průzkumu a úpravu pietního místa. V Hodoníně u Kunštátu chce dokončit naplánované muzejní expozice.
Muzeum romské kultury chystá likvidaci vepřína v Letech. Začne archeologický průzkum
Kulturní památka Lety u Písku přejde pod správu Muzea romské kultury, které zřizuje stát, v průběhu ledna včetně pověření místo pietně upravit. Samotný areál vepřína ale organizace převezme v březnu.
Muzeum se postará o likvidaci vepřína, zadání archeologického průzkumu i o úpravu pietního místa. „Likvidaci vepřína bude zajišťovat odborná firma, která vzejde z veřejné soutěže,“ informovala ředitelka muzea Jana Horváthová. Koncem roku ve vepříně začal útlum produkce. Poslední zvíře by mělo opustit areál v únoru, měsíc pak bude na předání.
Termín vypsání soutěže je podle Horváthové nutné časově sladit s tvorbou architektonického a výtvarného návrhu řešení budoucího pietního místa. K rozhodnutí o jeho podobě chce muzeum přizvat odborníky i veřejnost, proto nelze očekávat bourání vepřína hned na jaře po vyklizení areálu firmou Agpi. „Naším cílem je v průběhu roku 2018 vyjasnit, jaká pietní úprava daného místa je nejvhodnější a nejpřijatelnější,“ dodala Horváthová.
Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.
Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily své určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.
Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne šest set romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace.
Romský koncentrační tábor v Letech
O vykoupení vepřína a vybudování důstojného pietního místa na území tábora se hovořilo přes dvě desetiletí. Dohodu o odkupu se podařilo najít loni za bývalého ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL). Stát koupil vepřín za 450 milionů korun. Přes 100 milionů se odhadují náklady na úpravu areálu a vybudování piety.
Vzniká i památník v Hodoníně u Kunštátu
V Hodoníně u Kunštátu chce Muzeum romské kultury dokončit naplánované muzejní expozice, což se předchozímu správci nepodařilo. Památník vybudovalo Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, které mělo vytvořit i expozici, přístupná měla být loni.
Rada pro záležitosti romské menšiny ale projevila zájem o převedení památníku pod Muzeum romské kultury, což vznik expozice zpozdilo. „Národní pedagogické muzeum vybudování památníku nedokončilo, proto všechny plánované expozice dosud chybí,“ uvedla mluvčí Muzea romské kultury Kristina Kohoutová.
„Od konce roku máme k dispozici grafické zpracování expozic v elektronické podobě. Nicméně stav expozic i budov bude teprve podroben odbornému zkoumání a zhodnocení. Zároveň bude nutno zajistit finanční prostředky na dokončení výstav, jejich výrobu a instalaci včetně dodávek osvětlení a audiovizuální techniky, což proti původnímu plánu předchozí správce neuskutečnil,“ řekla ředitelka Jana Horváthová.
V areálu památníku je infocentrum, replika vězeňského baráku a zrekonstruovaný dům dozorců. „Kontrastně jsou vyznačená místa nedochovaných původních budov tábora. Pietní místo Žalov, což je místo masových hrobů, je oploceno v lese za táborem,“ dodala Kristina Kohoutová. Už nyní je také jisté, že nový správce bude usilovat o návrat k původně zamýšlenému názvu Památník holokaustu Romů.
- Sběrným táborem v Hodoníně u Kunštátu prošlo za války 1300 Romů včetně starých lidí, žen a dětí. Kvůli katastrofálním podmínkám ubytování i stravy a tyfové epidemii jich za rok fungování 207 zemřelo. Ostatní byli převezeni do vyhlazovacího nacistického tábora v Osvětimi. Poslední transport Romů do Osvětimi odjel z tábora v srpnu 1943.
- Na konci války tábor využíval i německý wehrmacht, který zde měl výcvikové středisko. Později ho nahradil tábor rumunských vojáků, kteří společně s Rudou armádou osvobozovali Československo. Po druhé světové válce v Žalově skončili Němci, kteří nebyli schopni odsunu. Osmdesát jich zemřelo. Nakonec to byl tábor nucených prací pro vězně nastupujícího komunistického režimu.
- Areál pak změnil účel a paradoxně sloužil dlouhá desetiletí jako dětské rekreační středisko Žalov. V původně vězeňském baráku se čepovalo pivo, kolem si hrály děti.
- Ministerstvo školství areál od soukromé majitelky koupilo v roce 2009 za dvacet milionů korun. Stát pak uvolnil dalších téměř 80 milionů na rekonstrukci.