Praha – Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) spustilo speciální server o transformaci sociálních služeb, má klientům usnadnit orientaci v novém systému. Přeměna služeb začala už v roce 2005, cílem je snížit počty lidí v ústavních zařízeních a začleňovat klienty do běžného prostředí.
Barbora Rittichová z Ligy lidských práv zdůrazňuje, že klíčovým aspektem je to, aby po přechodu klientů z ústavu třeba do domácností v rámci chráněného bydlení nezůstávala zachována stejná pravidla, jaká panovala v ústavu. Naopak má začít naplňování lidských práv pro klienty. Za velice pozitivní považuje právnička fakt, že se klienti sociálních služeb uplatňují i na pracovním trhu.
Za úplný základ procesu transformace považuje právnička individuální plánování s jednotlivými klienty. „Když se přemýšlí o tom, kam se vlastně klient bude stěhovat, vyhledává se nějaké prostředí, které bude pro něj přirozené, ať už polohou, nebo prostředím, ze kterého vycházel. Zároveň se vždy pracuje s klientem, protože když je člověk zvyklý na život v instituci, v nějakém řádu, je velmi důležité, aby se přirozeně dostal do jiného prostředí,“ míní Rittichová.
S procesem transformace sociálních služeb jde ruku v ruce i proces navracení způsobilosti k právním úkonům. Zbavování či omezování způsobilosti řadí Rittichová k pozůstatkům z dob minulých, kdy klienti sociálních služeb byli umísťováni do ústavů v izolovaných lokalitách. „Z právního hlediska si nemohli jít nakoupit jídlo, jízdenku, jít sami do kina. Snažíme se podporovat navracení, nový občanský zákoník přináší celou řadu změn, které, myslím, budou dobré pro uživatele sociálních služeb,“ uvedla.
Běžná společnost podle ní někdy podléhá otázkám, proč by uživatelé sociálních služeb měli žít vedle nich nebo proč by vlastně měli být svéprávní. Tito lidé ale byli vždy součástí naší společnosti, a pokud se přistoupí k nějakým právním opatřením, musí být danému člověku šita na míru.
