Krajům už dodatečné peníze na opravy silnic nejspíše nepřijdou. Politici je chtějí na dálnice a vysokorychlostní tratě

Kraje se v příštích letech již nebudou moci spolehnout na to, že dostanou od státu miliardy navíc na opravy silnic. Většina kandidátů se v předvolební debatě České televize na téma Doprava a dopravní infrastruktura shodla, že šlo o mimořádný příspěvek, ze kterého se ale nemůže stát pravidlo. Peníze chtějí dát spíše na stavby nových komunikací – nejenom silnic, ale také železnic.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: David Taneček

Loni dostaly kraje na opravy silnic II. a III. třídy přes tři miliardy korun a letos další tři. To však nejspíše bude vše, jak vyplynulo z předvolební debaty České televize. „Stát, kraje i města jsou na tom všichni stejně. Všichni máme podfinancované silnice. Je to věc krajů,“ řekl nynější ministr dopravy a karlovarský krajský lídr hnutí ANO Dan Ťok. Připomněl přitom, že v prvé řadě zbyly peníze na opravy silnic pro kraje proto, že se podařilo některé stavby na poslední chvíli zařadit do evropského operačního fondu. To se však již nejspíše nebude opakovat.

Ministr se tak shodl s ústeckým volebním lídrem opoziční TOP 09 Michalem Kučerou. Podle něj nejsou nárazově rozdělované příspěvky pro kraje vhodné ani z pohledu jejich dlouhodobého plánování. „Kraj musí dlouhodobě plánovat, a ne spoléhat na to, že zrovna zbudou peníze státní,“ poznamenal.

Jihočeský lídr STAN Jiří Švec, který je zároveň krajským radním pro dopravu, však poukázal, že krajům bez dodatečného příspěvku peníze na údržbu zkrátka chybí. „Jak by to kraje měly udělat, když nemají systémové prostředky?“ podotkl. Jak ale upozornil královéhradecký krajský lídr ODS Ivan Adamec, kraje již dostaly přidáno z rozpočtového určení daní. Podle ministra Ťoka „problém v minulosti byl, že kraj dal peníze jinam než do oprav“.

Co s železnicí? Vysokorychlostní tratě ano, liberalizaci přiměřeně 

Politici by po volbách raději použili peníze na dopravní stavby. Většina stran klade důraz na dostavbu dálniční sítě, ale také výstavbu vysokorychlostních železničních tratí. „Je potřeba nastavit podmínky a alespoň projekční práce, aby se začala řešit vysokorychlostní železnice,“ zdůraznil Ivan Fencl, který kandiduje do sněmovny za SPD v Moravskoslezském kraji.

Přípravu vysokorychlostních tratí má ve svém programu většina stran, ovšem podle kandidáta KDU-ČSL v Libereckém kraji Miloše Krčmáře je důležité také zlepšit současný stav konvenčních železničních tratí. „Nabízíme sto let staré budovy, jednokolejné železnice, tzn. načítající se zpoždění. Investice do železniční dopravy jsou žalostné,“ míní.

Kandidát Zelených v Pardubickém kraji Jakub Kutílek zdůraznil potřebu vytvořit na tratích prostor i pro nákladní dopravu. Jednou z cest by mohly být úpravy stávajících tratí. „Když jsme schopni řídit provoz na dálku, stačí přidávat výhybny, nemusíme přidávat třetí kolej,“ řekl. 

Video Parlamentní volby 2017 - Předvolební debata
video

Předvolební debata ČT24 - Doprava a dopravní infrastruktura

Jak ale podotkl kandidát KSČM v Plzeňském kraji Karel Šidlo, jedno s druhým souvisí. „Budování vysokorychlostních tratí, kdy se na nové tratě vyvede dálková doprava, je přínosem pro ČR. Začne se nám vracet železniční nákladní doprava a lepší regionální železniční doprava,“ míní.

Varoval však před unáhlenou liberalizací železnice. Poukázal, že jsou přetížené tratě, protože po nich chce jezdit takřka každý. „Liberalizace není řešení. Liberalizovaná trať neřeší dopravní problémy občanů,“ prohlásil komunistický kandidát.

Zástupce občanských demokratů ovšem poukázal, že liberalizovaná železnice nemusí se rovnat státní trati, po které jezdí vlaky různých dopravců jeden za druhým a všichni si navzájem stěžují, že je ten druhý zdržuje. „Mně se líbí nejvíce švýcarský model. Doprava je rozdělena do čtyř oblastí a tam se soutěží na všechno. To znamená, tam jsou ti, kteří provozují vlaky, zároveň se starají o koleje, nádraží, o všechno,“ poukázal Ivan Adamec.

V současnosti probíhá liberalizace železnice v Česku dvěma způsoby. Prvním je příchod tzv. open access dopravců, kteří jezdí na vlastní náklady převážně s dálkovými vlaky (z Prahy do Ostravy, nově také do Brna), druhým soutěže na provozování linek v závazku veřejné služby. Stát v minulosti vypsal již několik tendrů na rychlíky. V úvodních zvítězily České dráhy, později ale opakovaně došlo ke zrušení soutěží. Přesto se ministerstvo dopravy v jednom případě dohodlo se soukromým dopravcem, že převezme provoz rychlíků, a to z Plzně do Mostu.

Že všechny ostatní plány zůstávají na papíře, je podle ministra dopravy hlavně důsledkem sporů o uznávání režijních jízdenek, jejichž existence ovšem je zakotvena v zákoně. „Nemůžeme soutěžit, protože režijky nepřekročíme,“ řekl Dan Ťok.

Naopak s tím, že časem vzniknou vysokorychlostní tratě, stát počítá. Časový plán je ale velmi dlouhý, něco hmatatelného se objeví v horizontu patnácti let. Ministr dopravy Dan Ťok však připomněl, že existuje způsob, jak přípravu urychlit. Jde o zákon o liniových stavbách, který by měl usnadnit přípravu dopravních staveb od EIA po výkup pozemků a vydání stavebního povolení. Potíž s tímto zákonem je, že jej sice již nynější vláda měla ve svém programovém prohlášení, ale ve skutečnosti jej nepředložila.

Zákon o liniových stavbách – hlavní dopravní téma pro většinu stran

Z vyjádření kandidátů v předvolební debatě vyplývá, že je téměř jisté, že se zákon o liniových stavbách objeví i v prohlášení příští vlády, ať už v ní usedne kdokoli. Většina stran jej totiž považuje za prioritu následujícího volebního období.

„Je třeba zákon o liniových stavbách. Na základě toho se můžeme bavit o všech druzích dopravy. Pokud nebudeme mít tento klíčový zákon, nepostoupíme dál,“ řekl královéhradecký krajský lídr ČSSD Jan Birke. I zástupce koaličních lidovců Miloš Krčmář je přesvědčen, že je zákon o liniových stavbách ze všeho nejdůležitější.

Dan Ťok s ním souhlasí. Zdůraznil však, že skutečnost, že zákon ještě není, je důsledkem toho, že „byl komplikovaný a stejně ho sněmovna nechtěla schválit“.

Podle Ivana Adamce je zákon o liniových stavbách důležitý, ale nemůže zůstat jen u něj. Chtěl by, aby vznikl zcela nový stavební zákon, všechny jeho dosavadní úpravy považuje za nedostatečné. „Ani jeden ministr mě nepřesvědčil, že zákon jde v duchu toho, že příprava stavby je jednodušší než samotná stavba,“ poznamenal.

Dalším důležitým tématem dopravní politiky by po volbách mohly být koncepční materiály. Ministr Ťok sice zdůraznil, že existují, ale moravskoslezský lídr Pirátů Lukáš Černohorský míní, že nejsou takové, aby podle nich mohli plánovat svoji budoucnost. Dlouhodobá koncepce by podle něj měla stanovit termíny, kdy se bude co stavět, a měla by vzniknout po dohodě všech stran. „Je to věc, která musí přežít ministra dopravy,“ řekl.

Do předvolebních debat jsou představitelé politických stran a hnutí zváni na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi vypracují agentury Median a Kantar TNS CZ. Klíčem k účasti hostů v předvolebních debatách je jejich pořadí v rámci výzkumu celostátního volebního potenciálu.