Skupina senátorů chce po Ústavním soudu zrušení části vyhlášky ministerstva spravedlnosti, kterou se snížily náhrady a odměna soudních exekutorů v případech, kdy vymáhaná částka nepřesahuje deset tisíc korun. Za signatáře návrhu to oznámil předseda senátního mandátového a imunitního výboru Jiří Oberfalzer z ODS. Exekutorská komora senátorskou iniciativu uvítala.
Skupina senátorů se obrátila na Ústavní soud kvůli odměnám za exekuce
„Takto razantní snížení tarifu povede k ohrožení vymahatelnosti práva v České republice. Po snížení tarifu bude financování exekuční činnosti pro jednotlivé exekutorské úřady neúnosné do té míry, že budou nuceny činnost ukončit,“ zdůvodnil senátor předložení návrhu. Podle něj je už nyní dvaadvacet úřadů z důvodu dlouhodobého nezájmu neobsazeno.
Prezidentka komory Pavla Fučíková věří, že senátorský návrh má velkou šanci uspět. Exekuční tarif nebyl zvýšen od roku 2001, 80 procent exekucí je neúspěšných a náklady spojené s exekuční agendou se zvyšují. „Přetrvává stav, kdy soudním exekutorům není za jejich práci adekvátně zaplaceno a oprávnění se na nákladech exekuce nepodílí,“ uvedla komora.
Aktuálně podle webu Exekutorské komory v Česku působí 153 soudních exekutorů, loni skončilo 13 exekutorských úřadů.
Exekutoři neodejdou, argumentuje ministerstvo
Vyhláška snížila minimální odměnu soudních exekutorů z tří tisíc na dva tisíce korun. Týká se to 60 procent případů. Náhrada se pak nově u všech dluhů snížila o polovinu, pokud dlužník zaplatí celý dluh ve stanovené lhůtě.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán z hnutí ANO si od úpravy exekutorského tarifu sliboval, že se díky nižším nákladům exekučního řízení sníží u velké části dlužníků jejich celkové zadlužení. Varování před odlivem exekutorů ministerstvo spravedlnosti zpochybnilo. Podle jeho statistik od roku 2014 odešlo z úřadů dvacet exekutorů, ale dvacet jedna jich nastoupilo. Z toho tři v letošním roce, když už bylo o snížení tarifu rozhodnuto.
Exekutorská komora již dříve označila snížení odměny exekutorů za protiústavní kvůli tomu, že podmínky pro výkon určitých povolání lze stanovit jen zákonem, ne vyhláškou. Podle Oberfalzera vycházelo ministerstvo spravedlnosti při přípravě novely vyhlášky z nereprezentativního modelu fungování exekutorského úřadu.
V roce 2017 bylo podle údajů Exekutorské komory nařízeno 680 tisíc nových exekucí. Celkově se vedlo 4,5 milionu exekucí proti 834 tisícům lidí. Celková vymáhaná částka byla v roce 2017 325 miliard korun, zatímco o rok dříve 302 miliard korun.