Hlas sněmovny: Babiš má vyvrátit podezření z daňových úniků

Nahrávám video

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) by měl do konce dubna vyvrátit „vážná“ podezření z daňových úniků v souvislosti se svými obchody se skupinou Agrofert, kterou dříve vlastnil. Ve svém aktuálním usnesení to uvedla Poslanecká sněmovna. Pokud správce státní kasy požadavek nenaplní, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) by měl podle dokumentu vyvodit vůči němu důsledky. Babiš podle svých slov nic zdůvodňovat nehodlá, označuje se za oběť kampaně.

Sněmovna hlasovala o usnesení po bodech, celkem třikrát. Zhruba ze 130 přítomných zákonodárců je pokaždé podpořilo více než 90 z nich, proti byli vesměs jen zástupci za hnutí ANO.

Poslanecká sněmovna žádá, aby ministr financí věrohodně vysvětlil své příjmy použité na nákup dluhopisů společnosti Agrofert, a. s. a zároveň vyvrátil vážná podezření z daňových úniků, která vznikla vzájemnými obchody mezi společností Agrofert, a. s. a Andrejem Babišem jako fyzickou osobou, nejpozději do 30. 4. 2017.
Z usnesení Poslanecké sněmovny

Vedle výzvy k tomu, aby Babiš vyvrátil podezření z úniků, má šéf hnutí ANO ve stejné lhůtě také „věrohodně“ vysvětlit své příjmy, které použil na nákup korunových dluhopisů Agrofertu.

Návrh usnesení formálně podala vládní KDU-ČSL. Jde o mírně upravený text, který připravil předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Jaké konkrétní důsledky by měl ministerský předseda vůči Babišovi vyvodit, pokud usnesení nenaplní, se v dokumentu neuvádí.

Sněmovna také podpořila dřívější usnesení svého rozpočtového výboru, který se firemními korunovými obligacemi zabýval. Výbor sdělil, že existují doložitelná podezření, že některé společnosti a jejich vlastníci mohli v roce 2012 při vydávání korunových dluhopisů zneužít nebo obcházet daňové zákony. Výbor požádal finanční ředitelství, aby vydalo metodický pokyn k prověření těchto emisí.

Na počátku stály dluhopisy

Celý spor kolem Babišovy kasy vyvolalo zjištění týdeníku Echo o nesrovnalostech v ministrových financích. Před několika lety nakoupil od své někdejší firmy Agrofert právě korunové dluhopisy za téměř 1,5 miliardy korun. Využil tak mezery v zákoně, protože – vzhledem k legislativním podmínkám – úrokový výnos dluhopisů nepodléhal zdanění.

Babiš současně čelil podezření, že na jejich nákup neměl dost peněz, což ale odmítl, a dal vypracovat na své finance audit. Dvě zprávy auditorských společností potvrdily, že jeho příjmy od roku 1996 dostačovaly na to, aby mohl obligace nakoupit, přibyly ale nové pochybnosti:

Podle Českého rozhlasu příjmy obsažené ve zprávách nesouhlasí s majetkovými přiznáními, která podával jako poslanec (Babiš se hájil tím, že došlo k chybě, když majetková přiznání uváděla hrubé příjmy místo čistých).

Kalousek přisadil, že se Babiš zveřejněním dokumentů o svých příjmech přiznal k daňovým podvodům a šéfovi opoziční formace se toto téma podařilo prosadit i do sněmovní diskuse jako bod „Daňové podvody ministra financí“.

Babiš je podle Kalouska podezřelý ze čtyř daňových úniků

Z údajů z dokumentů, které si Babiš nechal zpracovat od auditorů, podle Kalouska vyplývá, že ministr financí získal z prodeje akcií 748 milionů korun.

Prodej téměř bezcenného majetku své vlastní firmě je, prosím pěkně, jedním z nejstarších a přímo učebnicových příkladů daňových podvodů.
Miroslav Kalousek

Předseda TOP 09 se zaměřil zejména na firmu Profrost. Firma měla podle Kalouska základní kapitál menší než dva miliony korun a její úvěrové závazky byly totožné s jejími aktivy. Babiš prodal pětinový podíl skupině Agrofert, kterou tehdy vlastnil, za 527,5 milionu korun, pokračoval Kalousek.

Cenu označil předseda TOP 09 za ohromující, obchod za naprosto nesmyslný. Transakce podle Kalouska dává logiku jen kvůli dvěma daňovým únikům. Babiš příjem nedaní, Agrofert výdaj uplatňuje do daňového základu a šidí státní rozpočet, uvedl šéf TOP 09. Takové transakce jsou podle něho učebnicovým příkladem daňového podvodu.

Nahrávám video

Babiš tedy měl spolu s dalšími příjmy podle Kalouska dostatek peněz na nákup korunových dluhopisů skoro za 1,5 miliardy korun, které vydal koncem roku 2012 Agrofert. Šestiprocentní úrok pokládá za nesmyslně vysoký, úrokové sazby se tehdy podle Kalouska pohybovaly kolem dvou procent.

Kalousek soudí, že pravou podstatou této operace bylo patrně skryté vyplacení dividend. Rovněž by podle Kalouska představovala dva daňové úniky, když Babiš nemusí výnos z dividend danit a Agrofert odečítá úrok od základu daně. „Proč se Daňová Kobra stala daňovým slepýšem, není těžké uhodnout,“ řekl.

Babiš se nejdřív omluvil, pak slíbil přijet. Nakonec nedorazil

Sám Andrej Babiš ve sněmovně celou dobu chyběl. Nejprve se z jednání omluvil. Dopoledne během slavnostního zahájení stavby dálnice D3 na Českobudějovicku slíbil, že do sněmovny přijede v 16:30. Odpoledne rozhodnutí opět změnil a do dolní komory nedorazil. Markéta Adamová Pekarová (TOP 09) podotkla, že nepřišel „doslova srabácky“.

Ve sněmovně tak musel správce státní pokladny obhajovat šéf poslanců hnutí ANO Jaroslav Faltýnek. Přečetl Babišovo vyjádření, v němž politik připomínal, že je jediný, kdo zveřejnil svá daňová přiznání a že totéž čeká i od lídrů ostatních stran. Firmy, které ministr financí v minulosti prodal tehdy své skupině Agrofert, prý převedl za cenu určenou soudním znalcem.

Babiš také v prohlášení sdělil, že šestiprocentní úrok nebyl v roce 2012 u desetiletých korporátních dluhopisů neuvěřitelně vysoký a netržní, jak uváděl Kalousek. „Tržní výše úroku byla navíc ověřena znalcem,“ dodal ministr financí. Poukázal také na to, že Agrofert roky vlastnil průhledně jako fyzická osoba. 

„Jestli by se tady mělo něco řešit a vyšetřovat, tak polistopadové fungování jednoho z nejhorších ministrů financí České republiky,“ prohlásil Faltýnek na Kalouskovu adresu.

Nahrávám video

Babiš: Kalousek lže, je to kampaň, nechtěli mě vyslechnout

Také byste mohli navrhnout, že parlament zasedá, když má Andrej Babiš čas a chuť a je ochoten přijet.
Zbyněk Stanjura
předseda poslaneckého klubu ODS

Babiš v závěru dne označil celou diskusi za manipulace a lži a jakékoliv zdůvodnění odmítl s tím, že už všechno zdůvodnil. Označil se za oběť mediální kampaně; obdobně mluvil i Faltýnek, podle nějž je „vymyšlená pseudokauza, která má Babiše odstranit z české politiky.“

V jednání sněmovny pak Babiš spatřuje leda dobrou spolupráci mezi sociální demokracií a TOP 09 a tvrdí, že ho poslanci ani vyslechnout nechtěli - jinak by prý na něj počkali do večera, kdy se debaty hodlal účastnit.

„Nechtěli, abych tam byl, měl jsem nějaký plánovaný program dopředu,“ řekl. „Já mám práci na ministerstvu financí, já pracuji jako ministr a nemám potřebu poslouchat ty kydy a lži pana Kalouska a jeho nějakých kámošů ve sněmovně.“

Místo jednání sněmovny se Andrej Babiš účastnil zahájení stavby dalšího úseku dálnice D3
Zdroj: Václav Pancer/ČTK

Podle šéfa sněmovního klubu ANO Faltýnka členy hnutí překvapilo, že se k usnesení přihlásili i lidovci. „A současně nás to mrzí, protože naši koaliční partneři nás v podstatě podráží de facto každý den, my už jsme si na to zvykli a musíme se s tím naučit žít,“ uvedl.

„Zákony, které mění situaci ve prospěch občanů a občanek této země, jsou často odsunuty na úkor takovýchto teoretických politických debat,“ podotkla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Koalice poslala do druhého čtení návrh na zrušení poplatků pro ČT a ČRo

Vládní návrh na zrušení televizního a rozhlasového poplatku je ve sněmovně po nočním jednání před druhým čtením. Opozice v sobotu časně ráno neprosadila zamítnutí návrhu novely v prvním čtení. Neuspěla ani s návrhem na její vrácení kabinetu ANO, SPD a Motoristů k přepracování. Předloha, kterou koalice v pátek zařadila k přednostnímu projednání, nahrazuje poplatky financováním České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ze státního rozpočtu. Po úvodním kole zamířil návrh k posouzení do výboru pro média a kulturu. Změny kritizuje opozice, hovoří například o zestátnění médií.
včeraAktualizovánopřed 10 mminutami

Lidé protestovali proti záměru zrušit poplatky, skupina chtěla vniknout do sněmovny

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 12 hhodinami

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 14 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Uskupení v Brně podepsala koaliční smlouvu, primátorem bude lidovec Hruška

Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s jedenácti mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Rezignoval šéf pražského letiště Lašák

Předseda představenstva Letiště Praha Radomír Lašák po zhruba třech měsících rezignoval na funkci z osobních důvodů. Ministerstvo financí na uvolněnou pozici vypíše výběrové řízení, sdělil v pátek mluvčí úřadu David Polák. K jakému datu Lašák z vedení letiště odchází, neuvedl. Odborové organizace působící na pražském letišti zrušily po oznámené rezignaci stávkovou pohotovost.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.