CVVM: ANO by vyhrálo volby, ztrojnásobilo náskok před ČSSD

Sněmovní volby by nyní vyhrálo hnutí ANO, které oproti září téměř ztrojnásobilo náskok před druhou ČSSD. Pro hnutí vedené ministrem financí Andrejem Babišem by hlasovalo 34,5 procenta voličů, pro ČSSD v čele s premiérem Bohuslavem Sobotkou jen 19,5 procenta hlasů. Vyplývá to z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Zhruba o třetinu posílili také lidovci, KSČM naopak třetinu hlasů ztratila.

Ve volebních modelech CVVM za poslední tři roky ANO převážně vedlo, letos v červnu se ale krátce do vedení vrátili sociální demokraté. V září ANO s 28,5 procenta opět ČSSD předstihlo, a to o 5,5 procentního bodu. V říjnu už má náskok 15 bodů.

Průzkum provádělo CVVM od 10. do 17. října, krátce po krajských volbách. V nich ANO získalo nejvíce hlasů, a předstihlo tak ČSSD, která nedokázala zopakovat vítězné výsledky z let 2008 a 2012.

Průzkum se ale konal ještě před vydáním prohlášení nejvyšších ústavních činitelů, včetně premiéra, o respektu k územní celistvosti Číny. Prohlášení následovalo po schůzkách některých ministrů s tibetským duchovním dalajlamou, kterého Čína označuje za separatistu. Prohlášení kritizovala část politiků i veřejnosti.

Podle CVVM by teď ve sněmovních volbách skončila na třetím místě KSČM. Komunisté si drží třetí místo dlouhodobě, ale oproti zářijovému průzkumu oslabili z 15 na deset procent hlasů. Dotáhla se tak na ně KDU-ČSL, která naopak od září posílila z 6,5 na devět procent.

Do sněmovny by se dostaly ještě ODS s osmi procenty a TOP 09 s šesti procenty. Pod hranicí pěti procent hlasů, nutnou pro vstup do dolní komory parlamentu, by zůstalo hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) poslance Tomia Okamury se čtyřmi procenty a piráti se třemi procenty. Zelené by volilo 1,5 procenta lidí. K volbám by šlo 56 procent Čechů, což je mírný pokles oproti zářijovým 59 procentům.

Pokles podílu hlasů pro ČSSD ukázal také říjnový průzkum agentury STEM. Podle něj by se dokonce sociální demokraté se ziskem 14,4 procenta propadli až na třetí místo těsně pod komunisty, které by volilo 14,6 procenta lidí. Vítězné ANO by získalo 29,7 procenta. Do sněmovny by se dostala kromě ODS, TOP 09 se STAN a KDU-ČSL ještě Okamurova SPD.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 2 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 3 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 8 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 9 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 10 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 10 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
10:49Aktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...