Podle zákona nelze ústavního soudce stíhat pro přestupek. Státní policie proto věc zdokumentovala a předala dál. Předseda Ústavního soudu měl ze zákona možnost zahájit se Suchánkem kárné řízení. Po obdržení přestupkového spisu z Městského úřadu Břeclav to také udělal. Suchánkovi zatím usnesení nepřišlo, protože má dovolenou.
Jediným možným postihem je uložení výtky
Usnesení se předkládá plénu, tedy sboru všech ústavních soudců. Suchánek dostane prostor k vyjádření. Potom plénum buď kárné řízení zastaví, anebo zvolí pětičlenný senát, který věc projedná a rozhodne. Jediným možným postihem je uložení výtky. Suchánek, který je ze současné sestavy ústavních soudců nejmladší, smí po dobu kárného řízení normálně vykonávat funkci.
Strážníci Suchánkovi podle neoficiálních informací naměřili v Břeclavi rychlost 96 kilometrů v hodině. Po odečtu běžné tolerance měření lze hovořit o rychlosti 93 kilometrů v hodině. Za překročení rychlosti v obci o více než 40 kilometrů v hodině by mu v běžném správním řízení hrozila pokuta pět až deset tisíc korun, případně zákaz řízení na šest až 12 měsíců.
Podle generálního sekretáře soudu Ivo Pospíšila byla v době Rychetského předsednictví u ÚS čtyři kárná řízení, všechna se týkala dopravních přestupků soudců. Soud o nich ale v minulosti nijak veřejně neinformoval. Nejsou tedy známá jména soudců ani výsledky kárných řízení.
Úprava kárného řízení s ústavními soudci je jiná než u soudců ostatních soudů. Jejich prohřešky řeší speciální senáty u Nejvyššího správního soudu. Mohou soudce odvolat z funkce nebo jim uložit citelné srážky z platu.
Rychlost překročil i policejní prezident
Správnímu řízení se naopak nevyhne policejní prezident Tomáš Tuhý. Policejní hlídka v Ostravě ho přistihla, když při řízení služebního auta výrazně překročil povolenou rychlost. Tuhý už dříve uvedl, že je připraven nést důsledky.
