Praha - Poslaneckou sněmovnou i přes odpor opozice v noci na dnešek prošel zákon o církevních restitucích. Návrh zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi počítá s vracením nemovitostí a s finanční kompenzací. Norma nyní míří do Senátu, kde se očekává, že horní komora předlohu levicovou většinou vetuje. Schvalování církevních restitucí se táhlo už od červnové schůze poslanců, nyní šlo o páté dějství. Večerní a noční debata trvala skoro šest hodin.
Po předchozích čtyřech pokusech a pátečním šestihodinovém schvalování, které skončilo lehce po půlnoci, prošel sněmovnou návrh zákona o církevních restitucích. Pro předlohu hlasovalo 93 ze 182 přítomných poslanců, 89 jich bylo proti a přijata byla až napotřetí, protože první dvě hlasování byla zpochybněna.
Nyní putuje zákon do horní komory, kde má ČSSD většinu, a tak se očekává, že budou restituce smeteny ze stolu. Pro přehlasování Senátu pak bude vláda potřebovat nejméně 101 hlasů. „Já jsem přesvědčen, že ty hlasy tady budou a že výsledné hlasování bude úspěšné,“ prohlásil premiér Petr Nečas.
Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD:
„Při tom dnešním nadšení celé řady koaličních poslanců, které nebylo příliš velké, schválení církevních restitucí může být v září pro vládu problém.“
Poslanci do vládní předlohy vložili ustanovení, podle nějž církve budou muset prokázat, že jim majetek patřil. Neprošly opoziční návrhy, aby ze zákona vypadla finanční náhrada, aby mohl být církvím vracen jen majetek, který nejen vlastnily, ale také užívaly, nebo aby nebyl od daně z příjmu osvobozen první prodej restituovaného majetku. Opozice neuspěla s návrhy na zamítnutí a na vrácení předlohy do druhého čtení.
Návrh zákona počítá s tím, že církve by měly dostat asi polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Za ostatní majetek pak mají získat náhradu 59 miliard korun během 30 let. K této částce by se ovšem připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních.
Opozice zpochybňuje rozsah vydávaného majetku i výši náhrad církvím, které jsou podle ní nadhodnocené. Obává se prolomení restituční hranice 25. února 1948. ODS ale trvá na tom, že je pro prokázání vlastnictví neprolomitelná.
Joel Ruml, předseda Ekumenické rady církví
„Na jednu stranu to ukázalo, že vláda dokáže tento plán uskutečnit. Na druhou stranu se ale ukázala i naprostá nevstřícnost části politiků. Nic neskončilo, Senát to vrátí. A vůbec nejde o vyrovnání s církvemi, záměrem je udělat z toho krásné téma před krajskými volbami.“
Církevní restituce se řeší již přes 20 let
Restitucím církevního majetku se věnovaly prakticky všechny polistopadové vlády, byť k nim měly rozdílný přístup a dávaly jim různou prioritu. Například kabinet Miloše Zemana (ČSSD, 1998-2002) přišel s myšlenkou vytvoření fondu, do něhož by se majetek převedl a z výnosů by se hradilo fungování náboženských společností. Dohodu s církvemi se ale nalézt nepodařilo. K řešení problému s restitucemi nedospěly ani koaliční kabinety ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU (2002-2006).
Nejblíže byla zatím majetkovému vypořádání s církvemi koaliční vláda Mirka Topolánka (ODS, 2007-2009), která v lednu 2008 schválila návrh, podle něhož by stát církvím vrátil třetinu majetku, dvě třetiny by tvořila náhrada ve výši 83 miliard korun, která by se vyplácela 60 let. I s úroky by částka činila asi 270 miliard korun. Paragrafované znění ztroskotalo ve sněmovně na odporu opozice a části poslanců ODS.
Vyřešení církevních restitucí se stalo během vyjednávání po volbách v roce 2010 jednou z priorit rodící se koalice ODS, TOP 09 a VV. Loni v létě se pak vláda s církvemi dohodla na podobě vypořádání, podle něhož bude vráceno 56 procent majetku, hlavně pole, lesy a rybníky, v celkové hodnotě 75 miliard korun.
Podle katolického arcibiskupa a předsedy České biskupské konference Dominika Duky získají dvacet procent nekatolické církve a Federace židovských obcí, dalších dvacet procent pak připadne klášterům, jež se podílejí na životě církve nejen v pastorační činnosti, a šedesát procent římskokatolickým diecézím.
Za ostatní majetek stát doplatí během 30 let 59 miliard (po započtení inflace by se suma měla vyšplhat na 78,9 až 96,24 miliardy korun). V roce 2030 by také mělo skončit financování církví ze státního rozpočtu, přechodné období, během něhož se bude postupně snižovat státní příspěvek, má začít příští rok.
Vývoj událostí kolem současného schvalování církevních restitucí:
2011:
30. května - Vládní komise pro narovnání vztahu mezi státem a církvemi navrhla vrátit církvím 56 procent jejich bývalého majetku v celkové hodnotě 75 miliard korun. Za majetek, který v restitucích vrácen nebude, by stát doplatil 59 miliard.
25. srpna - Zástupci církví a státu se shodli na délce přechodného období majetkové odluky. Bude trvat 17 let. První tři roky bude stát na platy duchovních a církevní administrativy přispívat ze svého rozpočtu plnou částkou, od čtvrtého roku se částka každoročně sníží o pět procent.
2012:
11. ledna - Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi schválila vláda. Hlasování bylo jednomyslné, pro církevní restituce zvedli ruku i ministři za tehdy vládní Věci veřejné, kteří s podporou předtím váhali.
19. ledna - Spisovatelka Lenka Procházková podala na členy vlády trestní oznámení, jsou podle ní v souvislosti s restitucemi podezřelí ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Později podala oznámení i na arcibiskupa Dominka Duku, a to kvůli podezření ze spáchání trestného činu krádeže ve stadiu pokusu. Podobná oznámení podali i další lidé a organizace, zatím ale bez výsledku.
7. února - Sněmovna přes protesty opozice podpořila v prvním čtení návrh na majetkové vyrovnání státu s církvemi.
29. března - Premiér Petr Nečas (ODS) prohlásil, že církve by se majetku domohly i bez restitucí, a to soudně. Stát by ale musel navíc zaplatit náklady na vleklá soudní řízení.
4. dubna - Prezident Václav Klaus na Žofínském fóru řekl, že u vládního návrhu na církevní restituce vidí „řadu otazníků“ a klade si otázku, zda zvolený princip je koncepčně správný. O týden později ale arcibiskupu Dukovi napsal, že do politické debaty o církevních restitucích už nehodlá vstupovat a pokládá ji za uzavřenou.
17. dubna - Duka se na Žofínském fóru vyslovil proti návrhům na odložení narovnání, o nichž hovořili někteří kritici chystaných restitucí kvůli hospodářské krizi a škrtům.
6. června - Vládní návrh na majetkové vyrovnání státu s církvemi prošel sněmovním druhým čtením. Neuspěly návrhy ČSSD a VV na zrušení finanční náhrady či požadavek komunistů na vrácení normy do výborů nebo vládě k přepracování.
15. června - Sněmovna zahájila třetí čtení, sociální demokraté a komunisté již dopředu avizovali, že chtějí obstrukcemi oddálit schvalování normy.
22. června - Skončila červnová schůze sněmovny, která restituce kvůli obstrukcím neschválila. Levicová opozice ani zástupci VV ale neuspěli s návrhem odložit schvalování majetkového vyrovnání až na září.
28. června - ČSSD vyzvala vládu, aby zajistila na internetu zmapování majetku, který by mohly církve dostat. ČSSD také navrhla zřídit církevní fond, do něhož by byl majetek vložen. Provoz církví by se hradil z výnosů fondu.
14. července 2012 - Poslanecká sněmovna předlohu po šestihodinové diskusi těsně po půlnoci schválila, nyní ji dostane k posouzení Senát, který ovládá sociální demokracie.
