Do českých hospod a hostinnic přijdieše u prvých třech měsieciech sto dvanádcte pútníkóv za každých sto, ješto přišli biechu v dřěvniem rocě. Úhrnem bylo jich jest tři miliony a tři sta tisícóv. Rozmnožil sě jest počet hostí z našich zemí i počet cizozemcóv. O tom ny zpravili úřědníci, pravieť, ež dobrý rok jmá pokračovati, neb cizozemcě láká pověst bezpečných českých cěst i přieznivá směna peněz.
Ot počátka roka do břězna přibychu hostie do všěch krajóv, najviece přichodili do krajě karlovarského. Pútníci též častěji přěspávajú v hostinniciech a hospodách, netoliko jědúce neb pijúce. Jediné pak na Vysočinu přijide méně přěspávajúcích cizozemcóv, nebť neby sě držalo zimnie klánie střělcóv na lyžiech.
Paní Markéta řečená Vogelová pravi řkúci, ež pútníci obyčějně obľubujú Prahu, po tom Karlovarsko pro jeho horké prameny, třetí nacházieť obľúbenie kraj hradečský a hory jeho.
Václav řečený Stárek z Kupeckého cechu v českých zemiech dieše, ež takéto obľúbenie zemí českých ot pútníkóv dobrým jest znameniem. Řka, bychom jměli rozvíjěti najmě cěstovánie po našich zemiech, podporujúce žákovstva a studentóv, by putujúce po zemi české, jie lépe poznali. A svú zemi poznavše by sě snad do nie z ciziny rádi navracovali. Pojalť též Stárek žádosti o zámysl pro budúcích patnácte neb dvadcěti let, následujě dobrého příkladu Rakús, jenž by přivedl do českých zemí bohaté pútníky z ciziny.
Najviec hostí z ciziny přichodieše z Němečska, přišli letos u počtu o pátý diel věčším. Mnoho pútníkóv k nám přijide též z Horních Uher a Polska.
Pútníci mění cíl svých vakancí
Pútníci však přicházějú netoliko do českých zemí, strachujúce sě putovati po Evropě. Mnozí volé ciele svých cěst v Španěliech, tamť jest sěděnie v hostinniciech u mořě o desátý diel lacinějšie než v dřěvniem rocě. K tomu vecě Stanislav zvaný Zima řka: „Na Baleárách v tomto času, ty oblíbenějšie hostinnicě, ty jsú plné hostí a počíná sě plniti i pevninské pobřěžie.“
Španělské pobřěžie obľbujú pútníci bez rozdielu, alevšak přišedše snad do Řěcka, pečlivě vybírajú. Jan řečený Papež vecě řka: „Ku příkladu na Krétě neb u pobřěží pod horou Olympus dlí zástupi pútníkóv bez počtu. Avšak na ostroviech Kos, Rhodus, Lesbus i jiných jest hostí méně než dřieve.“
Úřutné jmajú pútníci obľúbenie dalmatinského pobřěžie. Sěm přichodí pútníci, kteří dřieve biechu jězdili do severní Afriky neb do Malé Ázie. Jen dva ze tří pútníkóv nynie mířie do Ejipta neb do krajě starobylého města Carthago. Malou Ází navščěvuje nynie snad polovina pútníkóv. Přěplněné hostinnicě v Španělích, Dalmácii a na některých miestech Řěcka zpósobujú, ež pútníci chtie cěstovati radějí do dalekých zemí za mořem.
Článek v originálním znění si můžete přečíst ZDE.
Sociální sítě ČT24 v sobotu u příležitosti 700. výročí narození Karla IV. píší tweety a facebookové posty ve středověké češtině.
