Při řešení uprchlické krize, která v současnosti dopadla na Evropu, Organizace spojených národů zcela selhává přesto, že ochrana uprchlíků je jedním ze základních principů této organizace. V Otázkách Václava Moravce se na tom shodli europoslanec za ANO Pavel Telička a bývalý vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra (ODS).
OSN v řešení uprchlické krize selhala, shodli se Vondra s Teličkou
„OSN je naprosto tragická organizace. Nedávno jsem četl jejich zprávu o lidských právech v České republice. Vytýkají nám kdeco, ale aby převzali spoluzodpovědnost za tento monumentální problém, to nikde nevidím,“ podotkl Vondra.
Apel z úst vrcholných představitelů evropských států i celé Evropské unie směrem k OSN postrádá i Telička. Navíc kritizuje nečinnost Spojených národů při řešení krizí v zemích původu uprchlíků: „Kdo jednoznačně selhává v řešení ohnisek konfliktů, je podle mého názoru celá OSN i Rada bezpečnosti.“
Za poslední půlrok přišlo do Evropy čtvrt milionu lidí a jejich počty v nejbližší době klesat nebudou. „Další kapacita v Evropě asi je, ale hlavní otázkou zůstává, jak jsme schopni dostat ten problém z hranic Evropy a ze Středozemního moře zpátky na příslušný kontinent. A řešit to přímo v ohnisku problému,“ upozorňuje europoslanec a zahraničněpolitický expert hnutí ANO Telička.
Alexandr Vondra v OVM
Vondra: Sociální systém v Evropě je jako magnet
Za příliv uprchlíků si podle Vondry může Evropa do velké míry sama. Nejednotnost evropských imigračních zákonů a přílišná otevřenost řady zemí je podle něj lákadlem přitahujícím lidi, kteří ve svých zemích nejsou v ohrožení života. „Evropa stále žije v multikulturních iluzích minulosti. Často nebyla schopna reagovat včas, aby změnila zákony. A zatím není ani schopna přijímat účinná opatření, která by zbrzdila proud imigrantů, a rozlišovat, kdo ochranu potřebuje z důvodu záchrany života a kdo jen míří za lepším.“ Nastavené sociální systémy v Evropě Vondra přirovnává k magnetu.
Pavel Telička v OVM
Telička: Komise by měla motivovat země původu uprchlíků ke spolupráci
Nejsilnější proud uprchlíků míří do Německa. To už připustilo, že letos bude muset přijmout na 800 000 lidí. Podobně vstřícně se k příchodu běženců staví i Francie, naopak země jako Slovensko, Maďarsko nebo Slovinsko s dobrovolným přijímáním žadatelů o azyl nesouhlasí.
Evropská komise na jaře navrhovala přerozdělení části uprchlíků mezi unijními zeměmi na základě závazných kvót. Návrh ale narazil na silný odpor řady států a na další řešení krize se stále čeká. „To, co Evropská komise provedla s návrhem na povinné kvóty, byla medvědí služba celému problému. De facto zabila celou řadu efektivních kroků i rozumnou debatu. Spíš bych čekal, že přijde s návrhem opatření návratnosti těch, kteří nemají právo získat status uprchlíka,“ přemítá Telička. Mělo by jít o reintegraci, efektivní návraty uprchlíků, využívání bilaterálních dohod a rozvojovou pomoc v zemích původu. „Aby pobídkami motivovala země ke spolupráci a zároveň demotivovala ty, kteří neutíkají před neřešitelnou a nebezpečnou situací, ale mají jen v uvozovkách ambice na lepší život,“ dodal.
Naopak Alexandr Vondra počítá s tím, že se kvóty vrátí do hry: „Nepochybuju o tom, že kvóty budou znovu na stole. A jsem velmi zvědav, jak tomu bude česká vláda odolávat.“
Otázky Václava Moravce o uprchlické krizi (zdroj: ČT24)
Fabius: Jednání východoevropských států je skandální
Skupinu východoevropských zemí odmítající přerozdělování uprchlíků na základě kvót nově kritizoval francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. „Když vidím jistý počet zemí Evropy, které neakceptují kvóty, pokládám to za skandální,“ řekl Fabius v rozhovoru pro francouzská média.
Jmenovitě se vyjádřil kriticky vůči Maďarsku, které podle něj „nerespektuje společné evropské hodnoty“, když na své hranici staví plot. Podle něj by Budapešť měla bariéru odstranit a Evropská unie by měla vést vážnou debatu s maďarskými představiteli.
Maďarsko v sobotu na hranici se Srbskem dokončilo stavbu plotu, od kterého si slibuje zastavení přílivu migrantů do země. Plot se vine podél celé 175 kilometrů dlouhé hranice se Srbskem a zbývá ho ještě vyhnat do plánované výšky čtyř metrů.
obrázek
Přistěhovalecká vlna podle Fabiuse jen tak neskončí a bude trvat několik let. Jejími příčinami jsou totiž chudoba, oslabení států a války. Klimatické změny pak v příštích letech tento jev ještě posílí.