Práva na rozhovor s Palachem patří jejich autorům

Praha - Pražský městský soud rozhodl, že práva na nahrávku jediného rozhovoru s umírajícím Janem Palachem patří psychiatričce Zdence Kmuníčkové a kameramanovi Československé televize Vladimíru Tůmovi. Kmuníčková s těžce popáleným Palachem hovořila v nemocnici, Tůma jí půjčil magnetofon. Právě oni zažalovali dceřinou společnost Českého rozhlasu Radioservis za zveřejnění nahrávky na DVD k výročí roku 1968. Od tragické smrti Jana Palacha uplynulo už víc jak 40 let.

Podle soudu sice existovalo nahrávek víc, ale všechny byly pořízeny až později - jako kopie rozhovoru psychiatričky Kmuníčkové. Jí a Tůmovi tak patří práva výrobců zvukového záznamu rozhovoru. Komentovat názor soudu zatím odmítli. „Doufám, že se po doporučení soudu domluvíme, problém byl, že požadavky v žalobě jsou neobvyklé,“ věří i tak v dohodu obou stran ředitelka společnosti Radioservis Kateřina Konopásková. Soud jim dal měsíční lhůtu, aby se pokusily domluvit. Pokud se to nepodaří, bude spor pokračovat.

Tůma a Kmuníčková v žalobě uvedli: „Zvukový záznam Palachových posledních slov vyrobili žalobci hlavně z úcty k činu Jana Palacha a s úmyslem vyhovět jeho přání vysvětlit ostatním občanům důvody tohoto strašlivého, avšak vskutku hrdinského skutku.“ Radioservis prý ale nahrávku rozhovoru šířil neoprávněně a zkreslil ji. Žádají zničení nahrávky, stažení všech nosičů s rozhovorem a také 300 tisíc korun jako odškodnění a omluvu.

Nahrávám video

Radioservis však odmítá, že by rozhovor s Palachem zneužil. Jeho fragmenty prý našel v rozhlasovém archivu – ty pak poskládal a použil do desetihodinového speciálního vysílání k výročí roku 1968. „Vycházeli jsme z toho, že se zřejmě jedná o záznamy Veřejné či Státní bezpečnosti. Tudíž se nedomníváme, že majitelem toho zvukového záznamu je pan Tůma a paní doktorka Kmuníčková,“ vysvětluje ředitelka Radioservisu Kateřina Konopásková.

Tuto verzi potvrzuje i historik Petr Blažek, spoluautor výstavy o Janu Palachovi. Oficiální záznamy prý dokládají, že byly v nemocničním pokoji nejméně dva magnetofony a nahrávka rozhovoru nebyla nijak utajovaná. „Z toho, co máme k dispozici, jasně vyplývá, že ta nahrávka byla předána vyšetřovatelům Veřejné bezpečnosti vedoucí oddělení popálenin doktorkou Doležalovou,“ uvedl Blažek.

Dvacetiletý student Filozofické fakulty UK Jan Palach se 16. ledna 1969 na Václavském náměstí polil hořlavinou a zapálil na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. O tři dny později zemřel na pražské Klinice popálenin v Legerově ulici. Jeho pohřeb 25. ledna se stal obrovskou národní manifestací za svobodu a demokracii, které se zúčastnily tisíce lidí.

Palach chtěl svým skutkem vyburcovat národ k odporu proti nastupující normalizaci. Jeho příkladem se poté řídilo několik dalších Čechů. Den po smrti Palacha se v Plzni upálil Josef Hlavatý a o několik dní později spáchali sebevraždu Miroslav Malinka a Blanka Nacházelová. V únoru se opět na Václavském náměstí otrávil a upálil Jan Zajíc a v dubnu v Jihlavě Evžen Plocek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 7 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 8 hhodinami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 15 hhodinami

Téměř dvě třetiny lidí si myslí, že je dnes lépe než před rokem 1989, ukázal průzkum

Téměř dvě třetiny občanů se domnívají, že se v současném demokratickém režimu máme lépe než před rokem 1989, vyplývá z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Za poslední dva roky se tento podíl zvýšil o čtyři procentní body. Podíl těch, kteří naopak soudí, že se jako společnost máme v současnosti hůře, se mírně snížil na zhruba jednu pětinu. Šest procent respondentů se nevyjádřilo. Průzkum se uskutečnil mezi 12. a 30. říjnem letošního roku. Celkem se ho zúčastnilo 1200 respondentů.
před 15 hhodinami

Sněmovna se pře o novely trestního zákoníku. Opozici vadí roztříštěnost

Ve sněmovně panují spory ohledně novel trestního zákoníku. Koalice předložila do dolní komory vládní i poslanecké návrhy. Chce tak třeba zpřísnit tresty za týrání zvířat. Celkem jich je pět. Opozici vadí, že se změnami nepřichází v ucelené podobě.
před 22 hhodinami

O čem plánujeme informovat v neděli 15. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.