Praha – Tramvaje T3, které ČKD Tatra Smíchov vyráběla od 60. až do počátku 90. let, mizí z pražských ulic, ale vyřazení z provozu pro řadu z nich neznamená skutečný konec. Místo pod autogen stále více vozů míří na východ, do ukrajinských či běloruských měst, kde na ně čeká „druhý život“. Letos dopravní podnik prodal již 66 tramvají T3.
Pražské tramvaje T3 to znovu rozjíždějí – na Ukrajině
Tramvají T3 vyrobila smíchovská vagónka přes 14 tisíc a dodnes je o ně zájem. Z českých a německých měst sice tento typ postupně pomalu mizí, ale část těchto tramvají se stěhuje na východ. Nákup spolehlivých vozů, byť starých desítky let, je velmi zajímavý například pro dopravní podnik v Oděse, kam se právě chystá trojice pražských tramvají verze T3SUCS z 80. let minulého století. „Odstraňuje se pouze pantograf, spřáhla a pár agregátů, které jsou na střeše, aby nepřekročil náklad celkovou povolenou ložní míru,“ řekl zprostředkovatel prodeje Jaroslav Karmelita.
Prodej starých tramvají do jiných měst je pro pražský dopravní podnik několikanásobně výhodnější než jejich prodej do šrotu. V elektronických aukcích kupci nabízejí až 200 tisíc korun za vůz, zatímco cena šrotu se podle mluvčí dopravního podniku Terezy Krásenské v případě „tétrojek“ pohybuje kolem 65 až 70 tisíc korun za vůz. Letos už se takto podařilo prodat 43 tramvají a do konce roku čeká stěhování dalších 23 vozů, oproti minulosti je dopravní podnik velmi úspěšný. „Dvacet vozů bylo prodáno v roce 2008. Pak se prodeje zastavily – sice se objevovalo spoustu zájemců, ale reálný nebyl nikdo. Teprve na podzim minulého roku se podařilo prodat čtrnáct vozů,“ poukázal technický ředitel dopravního podniku Jan Šurovský. Loni cestovaly pražské tramvaje do Charkova, před čtyřmi lety do Pchjongjangu.
Reportáž Luďka Jíry (zdroj: ČT24)
Pražskými ulicemi stále jezdí asi 200 vozů typů T3M, T3SU, T3SUCS a T3M2. Zcela vyřazena už je nejstarší varianta T3, která se vyráběla v 60. letech a dopravní podnik se s ní nadobro rozloučil loni. Prototyp vozu T3 vznikl v roce 1960, o dva roky později začala sériová výroba. Odběrateli těchto tramvají byla všechna československá města s tramvajovým provozem, v rámci RVHP zamířily i do zahraničí – Sovětského svazu, Rumunska, Jugoslávie a východního Německa, kde se však více ujal upravený typ T4. Od 90. let dochází k jejich rozsáhlému vyřazování, v českých městech ale také k rekonstrukcím – z nich některé mají velký rozsah včetně stavby nové skříně. Nové tramvaje od některých menších výrobců jsou potom vozy T3 silně inspirovány, odkaz vozu s designem Františka Kardause je tak stále živý.